1 Disse Jeová a Moisés:2 Faze-te duas trombetas de prata, de obra batida as farás; servir-te-ão para convocares a congregação e fazeres que se ponham em marcha os arraiais.3 Quando se tocarem as trombetas, a congregação toda se ajuntará a ti, à entrada da tenda da revelação.4 Se se tocar só uma, os príncipes, cabeças dos milhares de Israel, se ajuntarão a ti.5 Quando tocardes alarme, partirão os arraiais que se acham acampados da banda do oriente.6 Quando tocardes alarme pela segunda vez, partirão os arraiais que se acham da banda do sul; tocarão alarme quando se houverem de partir.7 Porém, quando se houver de reunir a assembléia, tocareis, mas sem alarme.8 Os filhos de Arão, sacerdotes, tocarão as trombetas; isto vos será por estatuto perpétuo nas vossas gerações.9 Quando na vossa terra fordes à guerra contra os vossos adversários que vos oprimem, com as trombetas dareis o alarme; sereis tidos em memória diante de Jeová vosso Deus, e sereis salvos dos vossos inimigos.10 Também nos dias de vossa alegria, nas vossas festas fixas e nos princípios dos vossos meses tocareis as trombetas sobre os vossos holocaustos e sobre os sacrifícios de vossas ofertas pacíficas; e vos serão por memorial diante de vosso Deus: eu sou Jeová vosso Deus.11 Aconteceu no segundo ano, no segundo mês, aos vinte dias do mês, que a nuvem se levantou de cima do tabernáculo do testemunho.12 Os filhos de Israel puseram-se em marcha do deserto de Sinai segundo as suas jornadas; e a nuvem parou no deserto de Parã.13 No princípio puseram-se em marcha à ordem de Jeová por intermédio de Moisés.14 Partiu no primeiro lugar o estandarte do arraial dos filhos de Judá segundo as suas turmas, sobre as quais estava Naassom, filho de Aminadabe.15 Sobre a turma da tribo dos filhos de Issacar estava Natanael, filho de Zuar.16 E sobre a turma da tribo dos filhos de Zebulom estava Eliabe, filho de Helom.17 Foi desarmado o tabernáculo, e os filhos de Gérson e os filhos de Merari, os quais levavam o tabernáculo, puseram-se em marcha.18 O estandarte do arraial de Rúben pôs-se em marcha segundo as suas turmas, sobre as quais estava Elizur, filho de Sedeur.19 Sobre a turma da tribo dos filhos de Simeão estava Selumiel, filho de Zurisadai.20 Sobre a turma da tribo dos filhos de Gade estava Eliasafe, filho de Deuel.21 Puseram-se em marcha os coatitas que levavam as coisas sagradas; e erigia- se o tabernáculo, à espera que eles chegassem.22 O estandarte do arraial dos filhos de Efraim pôs-se em marcha segundo as suas turmas, sobre as quais estava Elisama, filho de Amiúde.23 Sobre a turma da tribo dos filhos de Manassés estava Gamaliel, filho de Pedazur.24 Sobre a turma da tribo dos filhos de Benjamim estava Abidã, filho de Gideoni.25 O estandarte do arraial dos filhos de Dã, que era a retaguarda de todos os arraiais, pôs-se em marcha segundo as suas turmas, sobre as quais estava Aiezer, filho de Amisadai.26 Sobre a turma da tribo dos filhos de Aser estava Pagiel, filho de Ocrã.27 Sobre a turma da tribo dos filhos de Naftali, estava Aira, filho de Enã.28 Assim fizeram a sua partida os filhos de Israel segundo as suas turmas, e puseram-se em marcha.29 Disse Moisés a Hobabe, filho de Reuel, o midianita, sogro de Moisés: Estamos em viagem para o lugar de que Jeová disse: Dar-vo-lo-ei. Vem tu conosco, e te faremos bem; pois é Jeová o que prometeu prosperidade a Israel.30 Respondeu ele: Não irei; mas irei para a minha terra, para a minha parentela.31 Tornou-lhe Moisés: Não nos deixes, porquanto sabes os lugares em que devamos acampar no deserto; e nos servirás de guia.32 Se vieres conosco, nós te faremos gozar de todo e qualquer bem que Jeová nos fizer.33 Partiram, pois, do monte de Jeová caminho de três dias; a arca da aliança de Jeová ia adiante deles caminho de três dias, para lhes deparar um lugar de descanso.34 A nuvem de Jeová estava sobre eles de dia, quando partiam do arraial.35 Quando a arca se punha em marcha, dizia Moisés: Levanta-te, Jeová, e dissipados sejam os teus inimigos; fujam diante de ti os que te aborrecem.36 Quando pousava, dizia: Volta, Jeová, para os miríades dos milhares de Israel.

1 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:2 Udělej sobě dvě trouby stříbrné. Dílem taženým uděláš je, kterýchž užívati budeš k svolání všeho množství, a když by se mělo hnouti vojsko.3 Protož kdyžkoli zatroubí na ně, shromáždí se k tobě všecko množství ke dveřím stánku úmluvy.4 Jestliže v jednu toliko zatroubí, tedy shromáždí se k tobě knížata, přední lidu Izraelského.5 Pakli by s nějakým přetrubováním troubili, hnou se s místa, kteříž leželi k východní straně.6 Když by pak troubili s přetrubováním po druhé, tedy hnou se ti, kteříž leželi ku poledni. S přetrubováním troubiti budou k tažení svému.7 Ale když byste měli svolati všecko množství, prostě bez přetrubování troubiti budete.8 Synové Aronovi kněží trubami těmi budou troubiti, a bude vám to ustanovení věčné v pronárodech vašich.9 Když vyjdete na vojnu v zemi vaší proti nepříteli ssužujícímu vás, s přetrubováním troubiti budete v trouby ty, a budete v paměti před Hospodinem Bohem svým, a zachováni budete od nepřátel svých.10 V den také veselí vašeho, a při slavnostech svých, a při začátcích měsíců vašich troubiti budete v trouby ty k obětem svým zápalným a pokojným, i budou vám na památku před Bohem vaším: Já Hospodin Bůh váš.11 I stalo se léta druhého, dvadcátý den měsíce druhého, že se vyzdvihl oblak z příbytku svědectví.12 I táhli synové Izraelští po svých taženích z pouště Sinai; a zastavil se oblak na poušti Fáran.13 Takto nejprvé brali se z rozkazu Hospodinova skrze Mojžíše:14 Šla napřed korouhev vojska synů Juda po houfích svých, a nad nimi byl Názon, syn Aminadabův.15 Nad vojskem pak pokolení synů Izachar byl Natanael, syn Suar.16 A nad vojskem pokolení synů Zabulon Eliab, syn Helonův.17 Složen jest také i příbytek, a šli synové Gersonovi a synové Merari nesouce příbytek.18 Potom šla korouhev vojska Rubenova po houfích svých, a nad nimi byl Elisur, syn Sedeurův.19 Nad vojskem pak pokolení synů Simeon Salamiel, syn Surisaddai.20 A nad vojskem pokolení synů Gád Eliazaf, syn Duelův.21 Šli také i Kahatští, nesouce svatyni; onino pak vyzdvihovali příbytek, až i tito přišli.22 Potom šla korouhev vojska synů Efraim po houfích svých, a nad nimi byl Elisama, syn Amiudův.23 Nad vojskem pak pokolení synů Manasse Gamaliel, syn Fadasurův.24 A nad vojskem pokolení synů Beniamin Abidan, syn Gedeonův.25 Šla potom i korouhev vojska synů Dan, obsahující ostatek vojska po houfích svých, a nad vojskem jeho Ahiezer, syn Amisaddai.26 Nad vojskem pak pokolení synů Asser Fegiel, syn Ochranův.27 A nad vojskem pokolení synů Neftalím Ahira, syn Enanův.28 Ta jsou tažení synů Izraelských po houfích jejich, a tím pořádkem táhli.29 Řekl pak Mojžíš Chobabovi, synu Raguelovu Madianskému, tchánu svému: My se béřeme k místu, o kterémž řekl Hospodin: Dám je vám. Protož poď s námi, a dobře učiníme tobě; nebo Hospodin mnoho dobrého zaslíbil Izraelovi.30 Kterýž odpověděl jemu: Nepůjdu, ale k zemi své a k příbuznosti své se navrátím.31 I řekl Mojžíš: Neopouštěj medle nás; nebo ty jsi svědom na poušti, kde bychom se měli klásti, a budeš nám za vůdce.32 Když pak půjdeš s námi, a přijde to dobré, jímž dobře učiní nám Hospodin, tedy i tobě dobře učiníme.33 A tak brali se od hory Hospodinovy cestou tří dnů, (a truhla smlouvy Hospodinovy předcházela je,) cestou tří dnů, pro vyhlédání sobě místa k odpočinutí.34 A oblak Hospodinův byl nad nimi ve dne, když se hýbali z ležení.35 Když pak počínali jíti s truhlou, říkával Mojžíš: Povstaniž Hospodine, a rozptýleni buďte nepřátelé tvoji, a ať utíkají před tváří tvou, kteříž tě v nenávisti mají.36 Když pak stavína byla, říkával: Navratiž se, Hospodine, k desíti tisícům tisíců Izraelských.