1 Partiu Roboão para Siquém; pois todo o Israel se tinha ajuntado ali para o constituir rei.

2 O que tendo ouvido Jeroboão, filho de Nebate, (pois estava no Egito, para onde tinha fugido da presença do rei Salomão), voltou do Egito.

3 Mandaram chamá-lo; Jeroboão e todo o Israel vieram e falaram a Roboão:

4 Teu pai fez duro o nosso jugo: agora alivia a dura servidão de teu pai, e o jugo pesado que nos impôs, e te serviremos.

5 Ele lhes respondeu: Tornai a vir ter comigo depois de três dias. Então o povo se foi.

6 Teve Roboão conselho com os homens idosos, que tinham assistido diante de seu pai Salomão, quando ainda vivia, dizendo: Que me aconselhais vós que responda a este povo?

7 Responderam-lhe eles: Se te fizeres benigno para com este povo e lhes agradares, e lhes falares boas palavras, eles te servirão para sempre.

8 Mas ele desaprovou o conselho que os homens idosos lhe haviam dado, e teve conselho com os moços que haviam crescido com ele, e lhe assistiam.

9 Perguntou-lhes: Que aconselhais vós que respondamos a este povo que me disse: Alivia o jugo que teu pai nos impôs?

10 Responderam-lhe os moços que haviam crescido com ele: Assim dirás a este povo que te falou: Teu pai fez pesado o nosso jugo, mas alivia-o tu; assim lhes responderás: O meu dedo mínimo é mais grosso do que os lombos de meu pai.

11 Agora visto que meu pai vos carregou dum jugo pesado, eu acrescentarei ainda sobre o vosso jugo; meu pai castigou-vos com açoites, eu vos castigarei com escorpiões.

12 Vieram Jeroboão e todo o povo ter com Roboão no terceiro dia, como o rei tinha ordenado, dizendo: Vinde ter comigo ao terceiro dia.

13 O rei respondeu-lhes asperamente. O rei Roboão desaprovou o conselho dos homens idosos,

14 e falou-lhes segundo o conselho dos moços: Meu pai fez pesado o vosso jugo, mas eu lhes acrescentarei mais; meu pai castigou-vos com açoites, eu, porém, vos castigarei com escorpiões.

15 Assim o rei não deu ouvidos ao povo; porque era da vontade de Deus, para que Jeová estabelecesse a sua palavra, que por meio de Aías silonita falou a Jeroboão, filho de Nebate.

16 Vendo todo o Israel que o rei não lhes dava ouvidos, respondeu o povo ao rei: Que parte temos com Davi? nem temos herança no filho de Jessé: cada um às suas tendas, ó Israel! agora cuida da tua casa, Davi! Assim se foi todo o Israel para as suas tendas.

17 Mas quanto aos filhos de Israel que habitavam nas cidades de Judá, sobre eles reinou Roboão.

18 O rei Roboão enviou a Hadorão, que era superintendente da gente de trabalhos forçados; e os filhos de Israel o apedrejaram, de modo que morreu. O rei Roboão apressadamente montou no seu carro, e fugiu para Jerusalém.

19 Assim se rebelou Israel contra a casa de Davi até o dia de hoje.

1 Tedy odšel Roboám do Sichem; nebo tam sešel se byl všecken Izrael, aby ho ustanovili za krále.

2 Stalo se pak, když o tom uslyšel Jeroboám syn Nebatův, jsa v Egyptě, kamž byl utekl před králem Šalomounem, navrátil se Jeroboám z Egypta.

3 Nebo poslali a povolali ho. Tedy přišed Jeroboám i všecken Izrael, mluvili k Roboámovi, řkouce:

4 Otec tvůj stížil jho naše, protož nyní polehč služby otce svého tvrdé a břemene jeho těžkého, kteréž vložil na nás, a budeme tobě sloužiti.

5 Kterýž řekl jim: Po třech dnech navraťte se ke mně. I odšel lid.

6 V tom radil se král Roboám s starci, kteříž stávali před Šalomounem otcem jeho, ještě za života jeho, řka: Kterak vy radíte, jakou odpověd mám dáti lidu tomu?

7 I odpověděli jemu, řkouce: Jestliže se dobrotivě ukážeš lidu tomuto a povolíš jim, a mluviti budeš přívětivě, budou služebníci tvoji po všecky dny.

8 Ale on opustil radu starců, kterouž dali jemu, a radil se s mládenci, kteříž odrostli s ním, a stávali před ním.

9 A řekl jim: Co vy radíte, jakou máme dáti odpověd lidu tomuto, kteříž mluvili ke mně, řkouce: Polehč břemene, kteréž vložil otec tvůj na nás?

10 Jemuž odpověděli mládenci, kteříž zrostli s ním, řkouce: Takto odpovíš lidu tomu, kteříž mluvili k tobě a řekli: Otec tvůj stížil jho naše, ty pak polehč nám, takto díš jim: Nejmenší prst můj tlustší jest, nežli bedra otce mého.

11 Nyní tedy, otec můj těžké břímě vzložil na vás, já pak přidám břemene vašeho; otec můj trestal vás bičíky, ale já biči uzlovatými.

12 Potom přišel Jeroboám i všecken lid k Roboámovi dne třetího, jakž byl vyřkl král, řka: Navraťte se ke mně dne třetího.

13 I odpověděl jim král tvrdě. Nebo opustil král Roboám radu starců,

14 A mluvil k nim vedlé rady mládenců, řka: Otec můj stížil jho vaše, já pak k němu přidám; otec můj trestal vás bičíky, ale já biči uzlovatými.

15 A tak neuposlechl král lidu. (Příčina zajisté byla od Boha, aby naplnil Hospodin řeč svou, kterouž mluvil skrze Achiáše Silonského k Jeroboámovi synu Nebatovu.)

16 Protož vida všecken Izrael, že by je král oslyšel, odpověděl lid králi, řkouce: Jakýž máme díl v Davidovi? Ani dědictví nemáme v synu Izai. Jeden každý k stanům svým, ó Izraeli! Nyní opatř dům svůj, Davide. Odšel tedy všecken Izrael k stanům svým,

17 Tak že nad syny Izraelskými toliko, kteříž bydlili v městech Judských, kraloval Roboám.

18 A když poslal král Roboám Adurama, kterýž byl nad platy, uházeli ho synové Izraelští kamením až do smrti, čímž král Roboám přinucen byl, aby vsedna na vůz, utekl do Jeruzaléma.

19 A tak odstoupili synové Izraelští od domu Davidova až do dnešního dne.