1 Eu disse: Ouvi, cabeças de Jacó, e chefes da casa de Israel; não é a vós que pertence saber o juízo?

2 a vós os que aborreceis o bem, e amais o mal, e que deles arrancais a pele e dos seus ossos a carne;

3 os que também comeis a carne do meu povo, e deles arrancais a pele, e lhes quebrais os ossos, e os repartis em pedaços como para a panela, e como carne dentro do caldeirão.

4 Então clamarão a Jeová, porém não lhes responderá; esconderá deles a sua face naquele tempo, conforme fizeram o mal nos seus feitos.

5 Assim diz Jeová acerca dos profetas que fazem errar o meu povo; que mordem com os dentes e clamam: Paz; e preparam a guerra contra aquele que não lhes mete na boca alguma coisa.

6 Portanto vós tereis noite sem visão, e tereis trevas sem adivinhação; por-se-á o sol sobre os profetas, e sobre eles se obscurecerá o dia.

7 Serão envergonhados os videntes, e confundidos os adivinhadores; todos eles cobrirão a parte inferior do rosto, porque não há resposta de Deus.

8 Eu, porém, na verdade, estou cheio de poder pelo espírito de Jeová, e de juízo e de força, para declarar a Jacó a sua transgressão, e a Israel o seu pecado.

9 Ouvi isto, cabeças da casa de Jacó, e chefes da casa de Israel, que abominais o juízo, e perverteis toda a eqüidade.

10 Edificam a Sião com sangue, e a Jerusalém com iniqüidade.

11 Os seus cabeças dão sentenças por peitas, os seus sacerdotes ensinam por interesse e os seus profetas adivinham por dinheiro; todavia se encostarão a Jeová, e dirão: Acaso não está Jeová no meio de nós? nenhum mal nos sobrevirá.

12 Portanto por causa de vós Sião será lavrada como um campo, Jerusalém se tornará em montão de pedras, e o monte da casa como os altos dum bosque.

1 Protož pravím: Slyštež již přední v Jákobovi, a vůdcové domu Izraelského: Zdaliž vy nemáte povědomi býti soudu?

2 Nenávidí dobrého a milují zlé, sdírají s lidu kůži jejich, a maso jejich s kostí jejich.

3 A jedí maso lidu mého, a kůži jejich s nich svláčejí, i kosti jejich rozlamují, a rozdělují jako do hrnce, a jako maso do kotlíku.

4 Tehdy volati budou k Hospodinu, a nevyslyší jich, ale skryje tvář svou před nimi v ten čas, tak jakž oni vykonávali zlá předsevzetí svá.

5 Takto praví Hospodin o těch prorocích, kteříž v blud uvodí lid můj, a hryzouce zuby svými, vyhlašují pokoj, a proti tomu, kdož by jim nic do úst nedal, válku vyzdvihují.

6 A protož obrátí se vám vidění v noc, a předpovídání vaše v tmu; nebo zajde slunce těm prorokům, a zatmí se jim den.

7 I budou se hanbiti ti vidoucí, a styděti ti věštci, a zastrou bradu svou všickni napořád, proto že nebude žádné odpovědi Boží.

8 Ale já naplněn jsem silou Ducha Hospodinova, a soudem i udatností, abych oznámil Jákobovi zpronevěření jeho, a Izraelovi hřích jeho.

9 Slyštež již toto přední v domě Jákobově, a vůdcové domu Izraelského, kteříž v ošklivosti mají soud, a cožkoli jest pravého, převracejí:

10 Každý vzdělává Sion vraždami, a Jeruzalém nepravostí.

11 Jehož přední podlé darů soudí, a kněží jeho ze mzdy učí, a proroci jeho z peněz hádají, a však na Hospodina zpoléhají, říkajíce: Zdaliž Hospodina není u prostřed nás? Nepřijdeť na nás nic zlého.

12 A protož vaší příčinou Sion jako pole orán bude, a Jeruzalém v hromady obrácen bude, a hora domu toho v vysoké lesy.