1 Ouvi agora o que diz Jeová: Levanta-te, contende perante os montes, e ouçam os outeiros a tua voz.
2 Ouvi, montes, a controvérsia de Jeová, e vós, fundamentos duráveis da terra; porque Jeová tem uma controvérsia com o seu povo, e com Israel entrará em juízo.
3 Povo meu, que é o que te hei feito? e com que te hei enfadado? dá testemunho contra mim.
4 Pois te fiz sair da terra do Egito, e te remi da casa de escravidão; enviei adiante de ti a Moisés, a Aarão e a Miriam.
5 Povo meu, lembra-te agora do que consultou Balaque, rei de Moabe, e o que lhe respondeu Balaão, filho de Beor; lembra-te desde Sitim até Gilgal, para que conheças as justiças de Jeová.
6 Com que me apresentarei diante de Jeová, e me prostrarei perante o Deus excelso? apresentar-me-ei diante dele com holocaustos, com bezerros dum ano?
7 Agradar-se-á Jeová de milhares de carneiros, ou com miríades de rios de azeite? darei o meu primogênito pela minha transgressão, o fruto do meu corpo pelo pecado da minha alma?
8 Ele te há mostrado, ó homem, o que é bom; e que é o que Jeová requer de ti, senão que procedas com justiça, e ames a misericórdia, e andes humilde com o teu Deus?
9 A voz de Jeová clama à cidade, e o homem de sabedoria verá o teu nome; ouvi a vara, e aquele que a ordenou.
10 Porventura ainda há os tesouros da impiedade na casa dos ímpios, e o efa desfalcado que é abominável?
11 Serei eu inocente com balanças injustas, e com uma bolsa de pesos enganosos?
12 Pois os ricos da cidade estão cheios de violência, e os que habitam nela têm falado mentiras, e a língua deles é enganosa na sua boca.
13 Portanto também eu te feri dum golpe mortal, e te fiz desolada por causa dos teus pecados.
14 Tu comerás, e não te fartarás; a tua humilhação estará no meio de ti; removerás os teus bens, porém não os livrarás; e os que livrares, eu os entregarei à espada.
15 Tu semearás, porém não ceifarás; pisarás a azeitona, porém não te ungirás de azeite; pisarás a víndima, porém não beberás o vinho.
16 Pois se observam os estatutos de Onri, e todas as obras da casa de Acabe, e andais nos conselhos deles; para que eu te faça uma desolação, e os que habitam nela um objeto de vaias. Tereis sobre vós o opróbrio do meu povo.
1 Slyštež nyní, co praví Hospodin: Vstaň, suď se s těmito horami, a nechť slyší pahrbkové hlas tvůj.
2 Slyštež hory rozepři Hospodinovu, i nejpevnější základové země; nebo má rozepři Hospodin s lidem svým, a proti Izraelovi odpor povede.
3 Lide můj, cožť jsem učinil? A čím jsem tě obtěžoval? Vydej svědectví proti mně.
4 Ješto jsem tě vyvedl z země Egyptské, a z domu služebníků vykoupil jsem tě, a poslal jsem před tváří tvou Mojžíše, Arona a Marii.
5 Lide můj, rozpomeň se nyní, jakou radu skládal Balák král Moábský, a co jemu odpovídal Balám syn Beorův, od Setim až do Galgala, abys poznal hojnou spravedlnost Hospodinovu.
6 Čímž předejdu Hospodina? Skloniti-liž se mám před Bohem nejvyšším? Předejdu-liž ho zápaly, volky ročními?
7 Zalíbí-liž sobě Hospodin v tisících skopců, v mnohokrát desíti tisících potoků oleje? Dám-liž prvorozeného svého za přestoupení své, plod života svého za hřích duše své?
8 Oznámiltě tobě, ó člověče, co jest dobrého, i čehož Hospodin vyhledává od tebe, jediné, abys činil soud, a miloval milosrdenství, a pokorně chodil s Bohem svým.
9 Hlas Hospodinův na město volá (ale sám rozumný spatřuje jméno tvé,): Slyštež o metle, a kdo ji uložil.
10 Ještě-liž jsou v domě bezbožného pokladové nespravedliví, a míra nespravedlivá a ohavná?
11 Zdaliž ospravedlniti mám vážky nepravé, a v pytlíku kamení falešné?
12 Bohatí jeho plní jsou nátisku, a obyvatelé jeho mluví lež, a jazyk jejich lstivý jest v ústech jejich.
13 Pročež i já také nemoc dopustím, bíti a pléniti tě budu pro hříchy tvé.
14 Ty budeš jísti, a nenasytíš se, a snížení tvé bude u prostřed tebe. Vyneseš zajisté, ale neodneseš, a co vyneseš, vydám pod meč.
15 Ty budeš síti, ale nebudeš žíti; ty tlačiti budeš olivky, ale nebudeš se pomazovati olejem, i mest, ale nebudeš píti vína.
16 Nebo snažně ostříhá ustanovení Amri, i každého skutku domu Achabova, a spravujete se radami jejich, tak abych tě vydal v zpuštění, a obyvatele jeho v posměch. A protož pohanění lidu mého ponesete.