1 Adormeceu Abias com seus pais, e sepultaram-no na cidade de Davi. Em seu lugar reinou seu filho Asa, em cujos dias a terra esteve em paz dez anos.

2 Fez Asa o que era bom e justo aos olhos de Jeová seu Deus,

3 porque removeu os altares estranhos e os altos, quebrou as colunas e cortou os aserins.

4 Ordenou a Judá que buscasse a Jeová, Deus de seus pais, e observasse a lei e o mandamento.

5 Também de todas as cidades de Judá removeu os altos e as imagens do sol; e sob ele o reino esteve em paz.

6 Edificou cidades fortificadas em Judá; pois a terra estava em paz, e ele não fazia guerra nesses anos, porque Jeová lhe tinha dado descanso.

7 Disse a Judá: Edifiquemos estas cidades, e ao redor delas façamos muros e torres, portas e ferrolhos; a terra ainda está diante de nós, porque temos buscado a Jeová nosso Deus; temo-lo buscado, e ele nos há dado descanso de todos os lados. Edificaram e prosperaram.

8 Asa tinha um exército de trezentos mil de Judá, que traziam paveses e lanças; e de Benjamim duzentos e oitenta mil que traziam escudos e atiravam com arco: todos estes eram ilustres em valor.

9 Saiu contra ele Zerá etíope com um exército de um milhão de homens, e trezentos carros; e chegou até Maresa.

10 Então Asa saiu-lhe ao encontro, e ordenaram a batalha no vale de Zefata, perto de Maresa.

11 Asa clamou a Jeová seu Deus e disse: Além de ti não há quem ajude o fraco contra o poderoso; ajuda-nos, Jeová nosso Deus, porque em ti confiamos e em teu nome viemos contra esta multidão. Jeová, tu és nosso Deus; não prevaleça o homem contra ti.

12 Feriu Jeová os etíopes diante de Asa e diante de Judá; e os etíopes fugiram.

13 Asa, e a gente que estava com ele, perseguiram-nos até Gerar (e os etíopes caíram sem poder salvar a vida, porque foram destroçados diante de Jeová e diante do seu exército), e levaram mui grande despojo.

14 Feriram todas as cidades ao redor de Gerar, porque lhes sobreveio o temor da parte de Jeová; e despojaram todas as cidades, pois nelas havia muita presa.

15 Também feriram as malhadas do gado, levaram ovelhas em grande quantidade e camelos, e voltaram para Jerusalém.

1 Když pak usnul Abiáš s otci svými, a pochovali jej v městě Davidově, kraloval Aza syn jeho místo něho. Za jeho dnů v pokoji byla země deset let.

2 I činil Aza to, což se dobře líbilo Hospodinu Bohu jeho.

3 Nebo zbořil oltáře cizí i výsosti, a stroskotal obrazy jejich, a posekal háje jejich.

4 A přikázal Judovi, aby hledali Hospodina Boha otců svých, a ostříhali zákona a přikázaní jeho.

5 Zkazil, pravím, po všech městech Judských výsosti a slunečné obrazy, a bylo v pokoji království za času jeho.

6 Zatím vzdělal města hrazená v Judstvu, proto že v pokoji byla země, aniž jaká proti němu válka povstala těch let; nebo Hospodin dal jemu odpočinutí.

7 I řekl lidu Judskému: Vzdělejme ta města, a ohraďme je zdmi a věžemi, branami i závorami, dokudž země jest v moci naší. Aj, že jsme hledali Hospodina Boha svého, hledali jsme ho, a dal nám odpočinutí odevšad. A tak stavěli a šťastně se jim zvedlo.

8 Měl pak Aza vojsko těch, kteříž nosili štíty a kopí, z pokolení Judova třikrát sto tisíců, a z Beniaminova pavézníků a střelců dvě stě a osmdesáte tisíců. Všickni ti byli muži udatní.

9 I vytáhl proti nim Zerach Mouřenín, maje v vojště desetkrát sto tisíců, a vozů tři sta, a přitáhl až k Maresa.

10 Vytáhl též i Aza proti němu. I sšikovali vojska v údolí Sefata u Maresa.

11 Tedy volal Aza k Hospodinu Bohu svému, a řekl: Hospodine, neníť potřebí tobě velikého množství, když ty chceš pomoci mdlejším. Pomoziž nám, Hospodine Bože náš, neboť v tebe doufáme, a ve jménu tvém jdeme proti množství tomuto. Hospodine, ty jsi Bůh náš; nechť nemá moci proti tobě bídný člověk.

12 I ranil Hospodin Mouřeníny před Azou a před lidem Judským, tak že utíkali Mouřenínové.

13 A honil je Aza i lid, kterýž byl s ním, až do Gerar. I padli Mouřenínové, že se nijakž otaviti nemohli; nebo potříni jsou před Hospodinem a před vojskem jeho. I odnesli onino kořistí velmi mnoho.

14 Pohubili také všecka města vůkol Gerar; strach zajisté Hospodinův připadl na ně. I vzebrali všecka města; nebo mnoho kořistí v nich bylo.

15 Též i obyvatele v staních při dobytcích zbili, a zajavše ovec velmi mnoho a velbloudů, navrátili se do Jeruzaléma.