1 Ao fim dos vinte anos em que Salomão tinha edificado a casa de Jeová e a sua própria casa,

2 edificou Salomão as cidades que Hirão lhe tinha dado, e fez habitar nelas os filhos de Israel.

3 Salomão foi a Hamate-Zobá, e apoderou-se dela.

4 Edificou a Tadmor no deserto, e todas as cidades-armazéns, que edificou em Hamate.

5 Também edificou a Bete-Horom, tanto a alta como a baixa, cidades fortificadas com muros, portas e ferrolhos;

6 a Baalate, e a todas as cidades-armazéns, que eram de Salomão, e a todas as cidades para os seus carros, e as cidades para os seus cavaleiros, e tudo o que para o seu prazer quis Salomão edificar em Jerusalém, no Líbano e em toda a terra do seu domínio.

7 Quanto a todo o povo que tinha ficado dos heteus, dos amorreus, dos perizeus, dos heveus, e dos jebuseus que não eram de Israel:

8 dos seus filhos que ficaram depois deles na terra, aos quais os filhos de Israel não consumiram, deles fez Salomão gente de trabalhos forçados até o dia de hoje.

9 Porém dos filhos de Israel não fez servos para sua obra: eram eles homens de guerra, chefes dos seus capitães, e comandantes dos seus carros e dos seus cavaleiros.

10 Estes, em número de duzentos e cinqüenta, eram os maiores oficiais do rei Salomão, que presidiam sobre o povo.

11 Salomão levou a filha de Faraó da cidade de Davi para a casa que lhe tinha edificado; pois disse: Não habitará minha mulher na casa de Davi, rei de Israel, porque santos são os lugares em que a arca de Jeová tem entrado.

12 Então ofereceu Salomão holocaustos a Jeová sobre o altar de Jeová, que tinha edificado diante do pórtico,

13 conforme exigia o dever de cada dia, fazendo ofertas segundo o mandamento de Moisés, nos sábados, nas luas novas, nas festas fixas, três vezes no ano, a saber, na festa dos pães asmos, na festa das semanas e na festa dos tabernáculos.

14 Designou, segundo a ordenação de seu pai Davi, as turmas dos sacerdotes para o seu serviço, e os levitas para os seus cargos, a fim de darem graças e servirem diante dos sacerdotes, como exigia o dever de cada dia: também os porteiros pelas suas turmas a cada porta; porque assim o tinha mandado Davi, homem de Deus.

15 Não se desviaram do que mandou o rei aos sacerdotes e aos levitas acerca de qualquer negócio ou acerca dos tesouros.

16 Preparou-se toda a obra de Salomão para o dia em que se lançaram os fundamentos da casa de Jeová e até que foi ela acabada. Assim a casa de Jeová ficou completa.

17 Então foi Salomão a Eziom-Geber, e a Elote, à praia do mar na terra de Edom.

18 Hirão enviou-lhe por seus vassalos navios, e servos práticos do mar; foram com a gente de Salomão a Ofir, e de lá tomaram quatrocentos e cinqüenta talentos de ouro e trouxeram-nos ao rei Salomão.

1 Stalo se potom po přeběhnutí dvadcíti let, v nichž stavěl Šalomoun dům Hospodinův a dům svůj,

2 Že vystavěl Šalomoun města, kteráž byl dal Chíram Šalomounovi, a osadil tam syny Izraelské.

3 Zatím táhl Šalomoun do Emat Soby, a zmocnil se jí.

4 I ustavěl Tadmor na poušti, a všecka města skladů vystavěl v Emat.

5 Vystavěl i Betoron hořejší, též i Betoron dolejší, města ohrazená zdmi, branami i závorami.

6 Ano i Baalat a všecka města, v nichž měl sklady Šalomoun, a všecka města vozů, i města jízdných, všecko vedlé žádosti své, cožkoli chtěl stavěti v Jeruzalémě a na Libánu, i po vší zemi panování svého.

7 Všecken také lid, kterýž byl pozůstal z Hetejských, a Amorejských a Ferezejských, a Hevejských a Jebuzejských, kteříž nebyli z Izraele,

8 Z synů jejich, kteříž byli pozůstali po nich v zemi té, jichž byli nevyhubili synové Izraelští, uvedl Šalomoun pod plat až do tohoto dne.

9 Ale z synů Izraelských, jichž nepodrobil Šalomoun v službu při díle svém, (nebo oni byli muži bojovní a přední knížata jeho, úředníci nad vozy a jezdci jeho),

10 Z těch, pravím, bylo předních vládařů, kteréž měl král Šalomoun, dvě stě a padesáte, kteříž panovali nad lidem.

11 Dceru pak Faraonovu přestěhoval Šalomoun z města Davidova do domu, kterýž jí byl vystavěl. Nebo řekl: Nemohlať by bydliti manželka má v domě Davida krále Izraelského, nebo svatý jest, proto že vešla do něho truhla Hospodinova.

12 Tedy obětoval Šalomoun zápaly Hospodinu na oltáři Hospodinovu, kterýž byl vzdělal před síní,

13 Cokoli náležitě každého dne obětováno býti mělo podlé přikázaní Mojžíšova, ve dny sobotní, na novměsíce a na slavnosti, po třikrát do roka, na slavnost přesnic, na slavnost téhodnů, a na slavnost stánků.

14 Ustanovil také podlé nařízení Davida otce svého pořádky kněžské k úřadům jejich, a Levíty ku povinnostem jejich, aby chválili Boha, a přisluhovali při kněžích náležitě každého dne, a vrátné v pořádcích jejich u jedné každé brány; nebo tak byl rozkaz Davida muže Božího.

15 Aniž se uchýlili od rozkázaní králova kněžím a Levítům při všeliké věci i při pokladích.

16 A když dostrojeno bylo všecko dílo Šalomounovo od toho dne, v němž založen byl dům Hospodinův, až do vystavení jeho, a tak dokonán byl dům Hospodinův,

17 Tedy jel Šalomoun do Aziongaber a do Elat při břehu mořském v zemi Idumejské.

18 I poslal jemu Chíram po služebnících svých lodí, a služebníky umělé na moři, kteříž plavivše se s služebníky Šalomounovými do Ofir, nabrali odtud čtyři sta a padesáte centnéřů zlata, a přinesli je králi Šalomounovi.