1 Eu te conjuro diante de Deus e de Cristo Jesus que há de julgar os vivos e os mortos, e pela sua vinda e pelo seu reino;

2 prega a palavra, insta a tempo e fora de tempo, convence, repreende, exorta com toda a paciência e ensino.

3 Pois virá tempo em que os homens não suportarão a sã doutrina, mas desejosos de ouvir coisas agradáveis, cercar-se-ão de mestres segundo os seus desejos,

4 e desviarão os ouvidos da verdade e se aplicarão às fábulas.

5 Tu, porém, sê sóbrio em todas as coisas, suporta os sofrimentos, faze a obra dum evangelista, desempenha bem o teu ministério.

6 Quanto a mim, já estou sendo oferecido, e o tempo da minha partida se aproxima.

7 Tenho pelejado a boa peleja, tenho acabado a carreira, tenho guardado a fé;

8 desde agora me está reservada a coroa da justiça, que o Senhor, justo juiz, me dará naquele dia, e não somente a mim, mas também a todos aqueles que têm amado a sua vinda.

9 Procura vir ter comigo breve;

10 pois Demas me abandonou, tendo amado o mundo presente, e foi para Tessalônica; Crescente para a Galácia, Tito para a Dalmácia;

11 só Lucas está comigo. Toma contigo a Marcos e traze-o, porque me é útil para o ministério.

12 Mas a Tíquico enviei-o a Éfeso.

13 Quando vieres, traze a capa que deixei em Trôade na casa de Carpo, e os livros, principalmente os pergaminhos.

14 Alexandre, o latoeiro, me tem feito muito mal; o Senhor lhe recompensará segundo as suas obras

15 (tu também guarda-te dele), porque ele resistiu muito às nossas palavras.

16 Ninguém esteve ao meu lado na minha primeira defesa, pelo contrário todos me desampararam; que isto não lhes seja imputado.

17 O Senhor, porém, esteve ao meu lado e me confortou, para que fosse por mim cumprida a pregação, e ouvissem todos os gentios. E fui livre da boca do leão.

18 O Senhor me livrará de toda a obra má e me levará salvo para o seu reino celestial. A ele seja dada glória pelos séculos dos séculos. Amém.

19 Saúda a Prisca, a Áqüila e à família de Onesíforo.

20 Erasto ficou em Corinto, e deixei Trófimo doente em Mileto.

21 Procura vir antes do inverno. Êubulo, Prudente, Lino, Cláudio e todos os irmãos te saúdam.

22 O Senhor seja com o teu espírito. A graça seja convosco.

1 Protož já osvědčuji před obličejem Božím a Pána Jezukrista, kterýž má souditi živé i mrtvé v den zjevení svého a království svého,

2 Kaž slovo Boží, ponoukej včas nebo nevčas, tresci, žehři, napomínej, ve vší tichosti a učení.

3 Nebo přijde čas, že zdravého učení nebudou přijímati, ale majíce svrablavé uši, podle svých vlastních žádostí shromažďovati sami sobě budou učitele.

4 A odvrátíť uši od pravdy, a k básněm obrátí.

5 Ale ty ve všem buď bedliv, protivenství snášej, dílo kazatele konej, dokazuj toho dostatečně, že jsi věrný Kristův služebník.

6 Neb já se již k tomu blížím, abych obětován byl, a čas rozdělení mého nastává.

7 Boj výborný bojoval jsem, běh jsem dokonal, víru jsem zachoval.

8 Již za tím odložena jest mi koruna spravedlnosti, kterouž dá mi v onen den Pán, ten spravedlivý soudce, a netoliko mně, ale i všechněm těm, kteříž milují příští jeho.

9 Přičiň se k tomu, abys ke mně brzo přišel.

10 Nebo Démas mne opustil, zamilovav tento svět, a šel do Tessaloniky, Krescens do Galacie, Titus do Dalmacie.

11 Sám toliko Lukáš se mnou jest. Marka vezmi s sebou; nebo jest mi velmi potřebný k službě.

12 Tychikať jsem poslal do Efezu.

13 Truhličku, kteréž jsem nechal v Troadě u Karpa, když půjdeš, přines s sebou, i knihy, zvláště pergamén.

14 Alexander kotlář mnoho mi zlého způsobil; odplatiž jemu Pán podle skutků jeho.

15 Kteréhož i ty se vystříhej; nebo velmi se protivil řečem našim.

16 Při prvním mém odpovídání žádný se mnou nebyl, ale všickni mne opustili. Nebudiž jim to počítáno za hřích.

17 Pán pak byl se mnou a posilnil mne, aby skrze mne utvrzeno bylo kázání o Kristu, a aby je slyšeli všickni národové. I vytržen jsem byl z úst lva.

18 A vysvobodíť mne Pán od každého skutku zlého a zachová k království svému nebeskému, jemuž sláva na věky věků. Amen.

19 Pozdrav Prišky a Akvile, i Oneziforova domu.

20 Erastus zůstal v Korintu, Trofima pak nechal jsem v Milétu nemocného.

21 Pospěš před zimou přijíti ke mně. Pozdravuje tebe Eubulus a Pudens a Línus a Klaudia, i všickni bratří.

22 Pán Ježíš Kristus budiž s duchem tvým. Milost Boží s vámi. Amen. List tento druhý psán jest z Říma k Timoteovi, (kterýž první v Efezu za biskupa skrze vzkládání rukou zřízen byl,) když Pavel opět po druhé se stavěl před císařem Neronem.