1 Quando Abrão era de noventa e nove anos de idade, apareceu-lhe Jeová e disse: Eu sou Deus Todo-poderoso; anda diante de mim, e sê perfeito.

2 Eu farei uma aliança entre mim e ti, e te multiplicarei grandissimamente.

3 Abrão prostrou-se com o rosto em terra, e falou Deus com ele:

4 Quanto a mim, a minha aliança é contigo, e serás pai de uma multidão de nações.

5 O teu nome não se chamará mais Abrão, mas Abraão será o teu nome; pois te hei posto por pai de uma multidão de nações.

6 Far-te-ei frutificar grandissimamente, e de ti farei nações, e de ti sairão reis.

7 Estabelecerei a minha aliança entre mim e ti e a tua semente depois de ti nas suas gerações por uma aliança eterna, e para que eu seja o teu Deus e o da tua semente depois de ti.

8 Dar-te-ei a ti e à tua semente depois de ti a terra das tuas peregrinações, toda a terra de Canaã, em possessão perpétua; e serei o seu Deus.

9 Disse mais Deus a Abraão: Quanto a ti, guardarás a minha aliança, tu e a tua semente depois de ti, nas suas gerações.

10 Esta é a aliança, que guardareis, entre mim e vós e a tua semente depois de ti: todo o macho dentre vós será circuncidado.

11 Circuncidareis a carne do vosso prepúcio; e isto será por sinal duma aliança entre mim e vós.

12 O que tem oito dias será circuncidado entre vós, todo o macho nas vossas gerações, o escravo nascido em casa e o comprado por dinheiro a qualquer estrangeiro, que não é da tua linhagem.

13 Tem de ser circuncidado o escravo nascido em tua casa, e o comprado por teu dinheiro; a minha aliança estará na vossa carne por uma aliança eterna.

14 O incircunciso que não for circuncidado na carne do seu prepúcio, essa alma será cortada do seu povo; quebrou a minha aliança.

15 Disse Deus a Abraão: Quanto a Sarai, tua mulher, não lhe chamarás Sarai, mas Sara será o seu nome.

16 Abençoá-la-ei, e também dela te darei um filho: sim abençoá-la-ei, e virá ela a ser nações; reis de povos sairão dela.

17 Então se prostrou Abraão com o rosto em terra, riu-se e disse no seu coração: A um homem de cem anos há de nascer um filho? dará à luz Sara, que tem noventa anos.

18 Disse Abraão a Deus: Oxalá que viva Ismael diante de ti.

19 Respondeu Deus: Com certeza Sara, tua mulher, te dará à luz um filho, e lhe chamarás Isaque: com ele estabelecerei a minha aliança, por uma aliança eterna para a sua semente depois dele.

20 Quanto a Ismael, eu te hei ouvido: eis que o tenho abençoado, e fá-lo-ei frutificar, e multiplicá-lo-ei grandissimamente; doze príncipes gerará, e dele farei uma grande nação.

21 A minha aliança, porém, estabelecerei com Isaque, que Sara dará à luz neste tempo determinado no ano vindouro.

22 Ao acabar de falar com Abraão, Deus retirou-se dele.

23 Abraão tomou a Ismael, seu filho, e a todos os escravos nascidos em sua casa e a todos os que tinham sido comprados por seu dinheiro, todo o macho entre os homens da casa de Abraão, e circuncidou a carne de seus prepúcios naquele mesmo dia como Deus lhe ordenara.

24 Tinha Abraão noventa e nove anos, quando foi circuncidado na carne do seu prepúcio.

25 Ismael, seu filho, tinha treze anos, quando foi circuncidado na carne do seu prepúcio.

26 No mesmo dia foi circuncidado Abraão e seu filho Ismael.

27 Todos os homens da sua casa, assim os escravos nascido nela, como os comprados por dinheiro ao estrangeiro, foram circuncidados com ele.

1 Když pak Abram byl v devadesáti devíti letech, ukázal se mu Hospodin, a řekl jemu: Já jsem Bůh silný všemohoucí; chodiž ustavičně přede mnou a budiž dokonalým.

2 A učiním smlouvu svou mezi sebou a tebou a rozmnožím tě náramně velmi.

3 Padl pak Abram na tvář svou; i mluvil Bůh s ním, řka:

4 Jáť jsem, aj, smlouva má s tebou, a budeš otcem národů mnohých.

5 Aniž více slouti bude jméno tvé Abram, ale bude jméno tvé Abraham; nebo otcem mnohých národů učinil jsem tě.

6 A učiním, abys se rozplodil náramně velmi, a rozšířím tě v národy; i králové z tebe vyjdou.

7 Utvrdím také smlouvu svou mezi sebou a tebou, i mezi semenem tvým po tobě, po rodech jejich, za smlouvu věčnou, totiž abych byl Bohem tvým i semene tvého po tobě.

8 Nadto dám tobě i semeni tvému po tobě zemi, v nížto obýváš pohostinu, všecku zemi Kananejskou k vládařství věčnému; a budu jejich Bohem.

9 Řekl ještě Bůh Abrahamovi: Ty pak ostříhati budeš smlouvy mé, ty i símě tvé po tobě, po rodech svých.

10 Tatoť jest smlouva má mezi mnou a mezi vámi, i mezi semenem tvým po tobě, kteréž ostříhati budete: Aby obřezán byl mezi vámi každý pohlaví mužského.

11 Obřežete pak tělo hanby své; a to bude znamením smlouvy mezi mnou a mezi vámi.

12 Každý tedy pohlaví mužského osmého dne obřezán bude mezi vámi po rodech vašich, doma narozený i koupený za stříbro, z kterých by koli cizozemců byl, jenž není z semene tvého.

13 Konečně ať jest obřezán narozený v domě tvém, i koupený za peníze tvé; a budeť smlouva má na těle vašem za smlouvu věčnou.

14 Neobřezaný pak pacholík, kterýž by neobřezal těla neobřízky své, vyhlazena zajisté bude duše ta z lidu svého; nebo smlouvu mou zrušil.

15 Řekl také Bůh Abrahamovi: Sarai manželce své nebudeš říkati Sarai, ale Sára bude jméno její.

16 Nebo požehnám jí a dámť z ní syna; požehnámť jí, a bude v národy; králové národů z ní vyjdou.

17 Tedy padl Abraham na tvář svou, a zasmáv se, řekl v srdci svém: Zdali stoletému narodí se syn? A zdali Sára v devadesáti letech porodí?

18 I řekl Abraham Bohu: Ó byť jen Izmael živ byl před tebou!

19 Jemužto řekl Bůh: Nýbrž Sára manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Izák; i utvrdím smlouvu svou s ním za smlouvu věčnou, i s semenem jeho po něm.

20 Také o Izmaele uslyšel jsem tě; a aj, požehnám jemu, a učiním to, aby se rozplodil, a rozmnožím ho náramně velmi; dvanáctero knížat zplodí, a rozšířím jej v národ veliký.

21 Ale smlouvu svou utvrdím s Izákem, kteréhožť porodí Sára po roce, při tomto času.

22 A když dokonal Bůh řeč svou s ním, vstoupil od Abrahama.

23 Vzal tedy Abraham Izmaele syna svého, i všecky zrozené v domě svém, i všecky koupené za stříbro své, každého, kdož byl pohlaví mužského, z domácích svých, a obřezal tělo neobřízky jejich hned v ten den, jakž s ním Bůh mluvil.

24 A byl Abraham v devadesáti devíti letech, když obřezáno bylo tělo neobřízky jeho.

25 Izmael pak syn jeho byl v třinácti letech, když obřezáno bylo tělo neobřízky jeho.

26 Jednoho a téhož dne obřezáni jsou, Abraham a Izmael syn jeho.

27 I všickni domácí jeho, doma zrození i za stříbro od cizozemce koupení, obřezáni jsou s ním.