1 Depois disto andava Jesus pela Galiléia; porque não queria andar pela Judéia, visto que os judeus procuravam tirar-lhe a vida.
2 Ora a festa dos judeus, que é a dos tabernáculos, estava próxima.
3 Disseram-lhe, então, seus irmãos: Sai daqui e vai para a Judéia, a fim de que também teus discípulos vejam as obras que fazes;
4 porque ninguém faz coisa alguma em oculto, quando procura ser conhecido. Já que fazes estas coisas, manifesta-te ao mundo.
5 Pois nem seus irmãos criam nele.
6 Disse-lhes Jesus: O meu tempo ainda não é chegado, mas o vosso tempo está sempre presente.
7 O mundo não vos pode odiar; mas a mim odeia, porque eu dou dele testemunho, que as suas obras são más.
8 Subi vós à festa; eu não subo ainda a esta festa, porque o meu tempo não está ainda cumprido.
9 Tendo-lhes dito isto, ficou na Galiléia.
10 Mas quando seus irmãos já tinham ido à festa, então foi ele também, não publicamente, mas como em secreto.
11 Procurando-o, então, os judeus na festa, perguntavam: Onde está ele?
12 Era grande a murmuração que dele se fazia entre as multidões. Uns diziam: Ele é bom; outros: Não é, antes desencaminha o povo.
13 Entretanto ninguém falava dele abertamente por medo dos judeus.
14 Estando a festa já em meio, subiu Jesus ao templo e pôs-se a ensinar.
15 Maravilharam-se, então, os judeus, dizendo: Como sabe este letras, sem ter estudado?
16 Jesus respondeu-lhes: O meu ensino não é meu, mas daquele que me enviou.
17 Se alguém quiser fazer a vontade de Deus, há de saber se o ensino é dele, ou se eu falo por mim mesmo.
18 Quem fala por si mesmo, busca a sua própria glória; mas quem busca a glória daquele que o enviou, esse é verdadeiro e não há nele injustiça.
19 Não vos deu Moisés a Lei? no entanto nenhum de vós a cumpre. Por que procurais tirar-me a vida?
20 Respondeu o povo: Estás endemoninhado, quem procura tirar-te a vida?
21 Replicou-lhes Jesus: Uma só obra fiz, e todos vós vos maravilhais.
22 Moisés vos deu a circuncisão (se bem que ela não venha de Moisés, mas dos patriarcas), e no sábado circuncidais um homem.
23 Pois bem, se um homem recebe a circuncisão no sábado para não violar a Lei de Moisés, como ficais indignados comigo, porque eu no sábado tornei um homem inteiramente são?
24 Não julgueis pela aparência, mas julgai segundo a reta justiça.
25 Diziam alguns de Jerusalém: Não é este aquele a quem procuram tirar a vida?
26 Eis que ele fala abertamente, e nada lhe dizem. Será possível que as autoridades tenham realmente reconhecido que este homem é o Cristo?
27 Nós, todavia, sabemos donde este é; mas quando vier o Cristo, ninguém saberá donde ele é.
28 Então Jesus levantou a voz no templo, ensinando e dizendo: Vós não somente me conheceis, mas também sabeis donde eu sou; e eu não vim de mim mesmo, mas é verdadeiro aquele que me enviou, a quem vós não conheceis.
29 Eu o conheço, porque venho dele, e ele me enviou.
30 Procuravam, então, prendê-lo; mas ninguém pôs as mãos nele, porque ainda não era chegada a sua hora.
31 Mas muitos do povo creram nele, e diziam: Quando o Cristo vier, fará mais milagres do que este homem tem feito?
32 Os fariseus ouviram murmurar a multidão estas coisas a respeito dele, e os principais sacerdotes e os fariseus mandaram os oficiais de justiça para o prender.
33 Mas disse Jesus: Ainda por um pouco de tempo estou convosco, depois vou para aquele que me enviou.
34 Procurar-me-eis, e não me achareis; e onde eu estiver, vós não podeis ir.
35 Perguntaram, pois, os judeus entre si: Onde irá este que não o acharemos? acaso irá à Dispersão entre os gregos e ensinará os gregos?
36 Que palavras são estas que ele disse: Procurar-me-eis, e não me achareis; e onde eu estiver, vós não podeis ir?
37 No último, no grande dia da festa, levantou-se Jesus e exclamou: Se alguém tiver sede, venha a mim e beba.
38 Quem crê em mim, como disse a Escritura, do seu interior manarão rios de água viva.
39 Disse isto a respeito do Espírito que iam receber os que nele criam; pois o Espírito ainda não fora dado, porque Jesus não havia sido ainda glorificado.
40 Então alguns dentre o povo que tinham ouvido estas palavras, diziam: Este homem é realmente o profeta;
41 outros: Este é o Cristo; outros, porém, perguntavam: Pois da Galiléia é que vem o Cristo?
42 Não declarou a Escritura que o Cristo vem da descendência de Davi e da aldeia de Belém donde era Davi?
43 Assim houve uma dissensão entre o povo por causa dele;
44 alguns queriam prendê-lo, mas ninguém lhe pôs as mãos.
45 Voltaram, então, os oficiais de justiça aos principais sacerdotes e fariseus, e estes lhes perguntaram: Por que não o trouxestes?
46 Responderam os oficiais: Nunca homem algum falou como este homem.
47 Replicaram-lhes os fariseus: Estais vós também iludidos?
48 Porventura creu nele alguma das autoridades, ou alguns dos fariseus?
49 Mas este povo que não entende a Lei é amaldiçoado.
50 Nicodemos, um deles, que antes fora ter com Jesus, perguntou-lhes:
51 Porventura julga a nossa lei a alguém sem primeiro ouvi-lo e saber o que ele faz?
52 Eles lhe responderam: És tu também da Galiléia? Examina e vê que da Galiléia não se levanta profeta.
53 Cada um foi para sua casa;
1 Potom pak chodil Ježíš po Galilei; nebo nechtěl býti v Judstvu, protože ho hledali Židé zabíti.
2 A byl blízko svátek Židovský, památka stánků.
3 Tedy řekli jemu bratří jeho: Vyjdi odsud, a jdi do Judstva, ať i učedlníci tvoji vidí skutky tvé, kteréž činíš.
4 Nižádný zajisté v skrytě nic nedělá, kdož chce vidín býti. Protož ty, činíš-li takové věci, zjeviž se světu.
5 Nebo ani bratří jeho nevěřili v něho.
6 I dí jim Ježíš: Čas můj ještě nepřišel, ale čas váš vždycky jest hotov.
7 Nemůžeť vás svět nenáviděti, ale mneť nenávidí; nebo já svědectví vydávám o něm, že skutkové jeho zlí jsou.
8 Vy jděte k svátku tomuto. Jáť ještě nepůjdu k svátku tomuto, nebo čas můj ještě se nenaplnil.
9 To pověděv jim, zůstal v Galilei.
10 A když odešli bratří jeho, tedy i on šel k svátku, ne zjevně, ale jako ukrytě.
11 Židé pak hledali ho v svátek, a pravili: Kde jest onen?
12 A mnoho řečí bylo o něm v zástupu. Nebo někteří pravili, že dobrý jest, a jiní pravili: Není, ale svodí zástup.
13 Žádný však o něm nemluvil zjevně pro bázeň Židů.
14 Když pak již polovici svátku se vykonalo, vstoupil Ježíš do chrámu, a učil.
15 I divili se Židé, řkouce: Kterak tento Písmo umí, neučiv se?
16 Odpověděl jim Ježíš a řekl: Mé učení neníť mé, ale toho, jenž mne poslal.
17 Bude-li kdo chtíti vůli jeho činiti, tenť bude uměti rozeznati, jest-li to učení z Boha, čili mluvím já sám od sebe.
18 Kdoť sám od sebe mluví, chvály své vlastní hledá, ale kdož hledá chvály toho, kterýž ho poslal, tenť pravdomluvný jest, a nepravosti v něm není.
19 Však Mojžíš dal vám Zákon? a žádný z vás neplní Zákona? Proč mne hledáte zamordovati?
20 Odpověděl zástup a řekl: Ďábelství máš. Kdo tě hledá zamordovati?
21 Odpověděl Ježíš a řekl jim: Jeden skutek učinil jsem, a všickni se tomu divíte.
22 Mojžíš vydal vám obřízku, (ne že by z Mojžíše byla, ale z otců,) a v sobotu obřezujete člověka.
23 Poněvadž člověk obřízku přijímá i v sobotu, aby nebyl rušen Zákon Mojžíšův, proč pak se na mne hněváte, že jsem celého člověka uzdravil v sobotu?
24 Nesuďte podle osoby, ale spravedlivý soud suďte.
25 Tedy někteří z Jeruzalémských pravili: Zdaliž toto není ten, kteréhož hledají zabíti?
26 A aj, svobodně mluví, a nic mu neříkají. Zdali jsou již právě poznali knížata, že tento jest právě Kristus?
27 Ale o tomto víme, odkud jest, Kristus pak když přijde, žádný nebude věděti, odkud by byl.
28 I volal Ježíš v chrámě, uče a řka: I mne znáte, i odkud jsem, víte. A všakť jsem nepřišel sám od sebe, ale jestiť pravdomluvný, kterýž mne poslal, jehož vy neznáte.
29 Ale já znám jej, nebo od něho jsem, a on mne poslal.
30 I hledali ho jíti, ale žádný nevztáhl ruky na něho, nebo ještě byla nepřišla hodina jeho.
31 Z zástupu pak mnozí uvěřili v něj, a pravili: Kristus když přijde, zdali více divů činiti bude nad ty, kteréž tento činí?
32 Slyšeli pak farizeové zástup, an o něm takové věci rozmlouvá, i poslali farizeové a přední kněží služebníky, aby jej jali.
33 Tedy řekl jim Ježíš: Ještě maličký čas jsem s vámi, potom odejdu k tomu, jenž mne poslal.
34 Hledati mne budete, a nenaleznete, a kdež já budu, vy tam nemůžte přijíti.
35 I řekli Židé k sobě vespolek: Kam tento půjde, že my ho nenalezneme? Zdali v rozptýlení pohanů půjde, a bude učiti pohany?
36 Jaká jest to řeč, kterouž promluvil: Hledati mne budete, a nenaleznete, a kdež já budu, vy nemůžete přijíti?
37 V poslední pak den ten veliký svátku toho, stál Ježíš a volal, řka: Žízní-li kdo, pojď ke mně, a napij se.
38 Kdož věří ve mne, jakož dí Písmo, řeky z života jeho poplynou vody živé.
39 (A to řekl o Duchu svatém, kteréhož měli přijíti věřící v něho; nebo ještě nebyl dán Duch svatý, protože ještě Ježíš nebyl oslaven.)
40 Tedy mnozí z zástupu uslyševše tu řeč, pravili: Tentoť jest právě prorok.
41 Jiní pravili: Tentoť jest Kristus. Ale někteří pravili: Zdaliž od Galilee přijde Kristus?
42 Zdaž nedí písmo, že z semene Davidova a z Betléma městečka, kdež býval David, přijíti má Kristus?
43 A tak různice v zástupu stala se pro něj.
44 Někteří pak z nich chtěli ho jíti, ale žádný nevztáhl ruky na něj.
45 Tedy přišli služebníci k předním kněžím a k farizeům, i řekli jim oni: Proč jste ho nepřivedli?
46 Odpověděli služebníci: Nikdy tak člověk nemluvil, jako tento člověk.
47 I odpověděli jim farizeové: Zdali i vy jste svedeni?
48 Zdaliž kdo z knížat uvěřil v něho anebo z farizeů?
49 Než zástup ten, kterýž nezná Zákona. Zlořečeníť jsou.
50 I dí k nim Nikodém, ten, jenž byl přišel k němu v noci, kterýž byl jeden z nich:
51 Zdali Zákon náš soudí člověka, leč prve uslyší od něho a zví, co by činil?
52 Odpověděli a řekli jemu: Zdali i ty Galilejský jsi? Ptej se, žeť žádný prorok od Galilee nepovstal.
53 I šel jeden každý do domu svého.