1 Eu sou a verdadeira videira, e meu Pai é o viticultor.

2 Toda a vara em mim que não dá fruto, ele a corta; e toda a vara que dá fruto, ele a limpa, para que o dê mais abundante.

3 Vós já estais limpos pela palavra que vos tenho falado;

4 permanecei em mim, e eu permanecerei em vós. Como a vara não pode dar fruto de si mesma, se não permanecer na videira; assim nem vós o podeis dar, se não permanecerdes em mim.

5 Eu sou a videira; vós sois as varas. Aquele que permanece em mim, e no qual eu permaneço, dá muito fruto, pois sem mim nada podeis fazer.

6 Se alguém não permanecer em mim, é lançado fora como a vara, e seca-se; semelhantes varas são ajuntadas, lançadas no fogo, e elas ardem.

7 Se permanecerdes em mim, e as minhas palavras permanecerem em vós, pedi o que quiserdes, e ser-vos-á feito.

8 Nisto é glorificado meu Pai, em que deis muito fruto; e assim vos tornareis meus discípulos.

9 Como o Pai me amou, assim também eu vos amei; permanecei no meu amor.

10 Se guardardes os meus mandamentos, permanecereis no meu amor; assim como eu tenho guardado os mandamentos de meu Pai, e permaneço no seu amor.

11 Eu vos tenho dito estas coisas, a fim de que o meu gozo esteja em vós, e o vosso gozo seja completo.

12 Este é o meu mandamento, que vos ameis uns aos outros como eu vos amei.

13 Ninguém tem maior amor do que este, de dar alguém a sua vida pelos seus amigos.

14 Vós sois meus amigos, se fizerdes o que vos mando.

15 Já não vos chamo servos, porque o servo não sabe o que faz seu senhor; mas tenho-vos chamado amigos, porque vos revelei tudo quanto ouvi de meu Pai.

16 Vós não me escolhestes a mim, mas eu vos escolhi a vós, e vos designei para que vades e deis fruto, e o vosso fruto permaneça; a fim de que tudo quanto pedirdes ao Pai em meu nome, ele vo-lo conceda.

17 Isto vos mando, que vos ameis uns aos outros.

18 Se o mundo vos aborrece, sabei que primeiro do que a vós me tem aborrecido a mim.

19 Se vós fôsseis do mundo, o mundo amaria o que era seu; mas como não sois do mundo, antes vos escolhi eu do mundo, por isso é que o mundo vos aborrece.

20 Lembrai-vos das palavras que eu vos disse: O servo não é maior do que seu senhor. Se me perseguiram a mim, também vos hão de perseguir a vós; se guardaram as minhas palavras, também hão de guardar as vossas.

21 Mas todas estas coisas vos farão por causa do meu nome, porque não conhecem aquele que me enviou.

22 Se eu não viera e não lhes falara, não teriam eles cometido pecado; agora, porém, não têm desculpa do seu pecado.

23 Aquele que me aborrece, aborrece também a meu Pai.

24 Se eu não tivesse feito entre eles tais obras, quais nenhum outro fez, não teriam cometido pecado; mas agora não somente têm eles visto, mas também aborrecido tanto a mim como a meu Pai.

25 Mas isto é para que se cumpra a palavra que está escrita na sua Lei: Eles me aborreceram sem motivo.

26 Quando, porém, vier o Paráclito, que eu vos enviarei da parte do Pai, o Espírito da verdade, que procede do Pai, esse dará testemunho de mim;

27 e vós também dareis testemunho, porque estais comigo desde o princípio.

1 Já jsem ten vinný kmen pravý, a Otec můj vinař jest

2 Každou ratolest, kteráž ve mně nenese ovoce, odřezuje, a každou, kteráž nese ovoce, čistí, aby hojnější ovoce nesla.

3 Již vy čisti jste pro řeč, kterouž jsem mluvil vám.

4 Zůstaňtež ve mně, a já v vás. Jakož ratolest nemůže nésti ovoce sama od sebe, nezůstala-li by při kmenu, takž ani vy, leč zůstanete ve mně.

5 Já jsem vinný kmen a vy ratolesti. Kdo zůstává ve mně, a já v něm, ten nese ovoce mnohé; nebo beze mne nic nemůžete učiniti.

6 Nezůstal-li by kdo ve mně, vyvržen bude ven jako ratolest, a uschneť, a sberouť ty ratolesti a na oheň uvrhou a shoříť.

7 Zůstanete-li ve mně, a slova má zůstanou-liť v vás, což byste koli chtěli, proste, a staneť se vám.

8 V tomť bývá oslaven Otec můj, když ovoce nesete hojné, a takť budete moji učedlníci.

9 Jakož miloval mne Otec, tak i já miloval jsem vás. Zůstaňtež v milování mém.

10 Budete-li zachovávati přikázaní má, zůstanete v mém milování, jakož i já přikázání Otce svého zachoval jsem, i zůstávám v jeho milování.

11 Toto mluvil jsem vám, aby radost má zůstala v vás, a radost vaše aby byla plná.

12 Totoť jest přikázání mé, abyste se milovali vespolek, jako i já miloval jsem vás.

13 Většího milování nad to žádný nemá, než aby duši svou položil za přátely své.

14 Vy přátelé moji jste, učiníte-li to, což já přikazuji vám.

15 Již vás nebudu více nazývati služebníky, nebo služebník neví, co by činil pán jeho. Ale vás jsem nazval přáteli, nebo všecko, což jsem koli slyšel od Otce svého, oznámil jsem vám.

16 Ne vy jste mne vyvolili, ale já jsem vás vyvolil a postavil, abyste šli a ovoce přinesli, a ovoce vaše aby zůstalo, aby zač byste koli prosili Otce ve jménu mém, dal vám.

17 To přikazuji vám, abyste se milovali vespolek.

18 Jestližeť vás svět nenávidí, víte, žeť jest mne prve než vás v nenávisti měl.

19 Byste byli z světa, svět, což jest jeho, miloval by; že pak nejste z světa, ale já z světa vyvolil jsem vás, protož vás svět nenávidí.

20 Pamatujte na řeč mou, kterouž jsem já mluvil vám: Neníť služebník větší nežli pán jeho. Poněvadž se mně protivili, i vámť se protiviti budou; poněvadž jsou řeči mé šetřili, i vaší šetřiti budou.

21 Ale toto všecko učiní vám pro jméno mé; nebo neznají toho, jenž mne poslal.

22 Kdybych byl nepřišel a nemluvil jim, hříchu by neměli; ale nyní výmluvy nemají z hříchu svého.

23 Kdož mne nenávidí, i Otceť mého nenávidí.

24 Bych byl skutků nečinil mezi nimi, jichžto žádný jiný nečinil, hříchu by neměli; ale nyní jsou i viděli, i nenáviděli, i mne i Otce mého.

25 Ale musilo tak býti, aby se naplnila řeč, kteráž v Zákoně jejich napsána jest: Že v nenávisti měli mne bez příčiny.

26 Když pak přijde Utěšitel, kteréhož já pošli vám od Otce, Duch pravdy, kterýž od Otce pochází, tenť svědectví vydávati bude o mně.

27 Ano i vy svědectví vydávati budete, nebo od počátku se mnou jste.