1 Depois de assim falar, Jesus, levantando os olhos ao céu, disse: Pai, é chegada a hora; glorifica a teu Filho, para que o Filho te glorifique a ti;

2 assim como lhe deste poder sobre toda a humanidade, a fim de que ele conceda vida eterna a todos aqueles que tu lhe tens dado.

3 A vida eterna, porém, é esta, que conheçam a ti, único verdadeiro Deus, e a Jesus Cristo, aquele que tu enviaste.

4 Eu te glorifiquei na terra, cumprindo a obra que me tens dado para fazer;

5 agora glorifica-me tu, Pai, contigo mesmo com a glória que eu tive junto de ti, antes que houvesse mundo.

6 Manifestei o teu nome aos homens que me deste do mundo. Eram teus, e tu mos deste, e eles têm guardado a tua palavra.

7 Agora eles conhecem que todas as coisas que me tens dado, vêm de ti;

8 porque eu lhes tenho dado as palavras que me deste, e eles as receberam e verdadeiramente conheceram que saí de ti, e creram que tu me enviaste.

9 Eu rogo por eles; não rogo pelo mundo, mas por aqueles que me tens dado, porque são teus;

10 tudo o que é meu, é teu; e tudo o que é teu, é meu; e neles sou glorificado.

11 Não estou mais no mundo, mas eles estão no mundo, e eu vou para ti. Pai santo, guarda-os no teu nome, no nome que me deste, para que eles sejam um, assim como nós.

12 Quando eu estava com eles, guardava-os no teu nome que me deste, e protegi-os, e nenhum deles se perdeu a não ser o filho da perdição, para que se cumprisse a Escritura.

13 Mas agora vou para ti e isto falo no mundo, para que eles tenham o meu gozo completo em si mesmos.

14 Eu lhes tenho dado a tua palavra, e o mundo os aborreceu, porque eles não são do mundo, como eu não sou do mundo.

15 Não rogo que os tires do mundo, mas que os guardes do maligno.

16 Eles não são do mundo, como eu não sou do mundo.

17 Santifica-os na verdade; a tua palavra é a verdade.

18 Assim como tu me enviaste ao mundo, também eu os enviei ao mundo.

19 Por amor deles me santifico, para que eles também em mim mesmo sejam santificados em verdade.

20 Não rogo somente por estes, mas também por aqueles que crêem em mim por meio da sua palavra;

21 a fim de que todos sejam um, e que, como tu, Pai, és em mim e eu em ti, também sejam eles em nós; para que o mundo creia que tu me enviaste.

22 Eu lhes tenho dado a glória que tu me tens dado, para que sejam um como nós somos um;

23 eu neles e tu em mim, para que sejam aperfeiçoados em um; e para que o mundo conheça que tu me enviaste e que tu os amaste, como também amaste a mim.

24 Pai, quero que onde eu estou, estejam comigo os que me tens dado, a fim de verem a minha glória que me tens dado, pois me amaste antes da fundação do mundo.

25 Pai justo, o mundo não te conheceu, mas eu te conheci; e estes conheceram que tu me enviaste.

26 Eu lhes fiz conhecer o teu nome e o farei conhecer, a fim de que o amor com que me amaste esteja neles, e eu neles.

1 To pověděv Ježíš, i pozdvihl očí svých k nebi a řekl: Otče, přišlať jest hodina, oslaviž Syna svého, aby i Syn tvůj oslavil tebe;

2 Jakož jsi dal jemu moc nad každým člověkem, aby těm všechněm, kteréž jsi dal jemu, on život věčný dal.

3 Totoť jest pak věčný život, aby poznali tebe samého pravého Boha, a kteréhož jsi poslal, Ježíše Krista.

4 Jáť jsem oslavil tebe na zemi; dílo jsem vykonal, kteréž jsi mi dal, abych činil.

5 A nyní oslaviž ty mne, Otče, u sebe samého, slávou, kterouž jsem měl u tebe, prve nežli svět byl.

6 Oznámil jsem jméno tvé lidem, kteréž jsi mi dal z světa. Tvojiť jsou byli, a mně jsi je dal, a řeč tvou zachovali.

7 A nyní poznali, že všecky věci, kteréž jsi mi dal, od tebe jsou.

8 Nebo slova, kteráž jsi mi dal, dal jsem jim; a oni přijali, a poznali vpravdě, že jsem od tebe vyšel, a uvěřili, že jsi ty mne poslal.

9 Já za ně prosím, ne za svět prosím, ale za ty, kteréž jsi mi dal, nebo tvoji jsou.

10 A všecky věci mé tvé jsou, a tvé mé jsou, a já oslaven jsem v nich.

11 Již pak více nejsem na světě, ale oni jsou na světě, a já k tobě jdu. Otče svatý, ostříhejž jich ve jménu svém, kteréž jsi mi dal, ať by byli jedno jako i my.

12 Dokudž jsem s nimi byl na světě, já jsem jich ostříhal ve jménu tvém. Kteréž jsi mi dal, zachoval jsem, a žádný z nich nezahynul, než syn zatracení, aby #se Písmo naplnilo.

13 Ale nyní k tobě jdu, a toto mluvím na světě, aby měli radost mou plnou v sobě.

14 Já jsem jim dal slovo tvé, a svět jich nenáviděl; nebo nejsou z světa, jako i já nejsem z světa.

15 Neprosímť, abys je vzal z světa, ale abys jich zachoval od zlého.

16 Z světať nejsou, jakož i já nejsem z světa.

17 Posvětiž jich v pravdě své, slovo tvé pravda jest.

18 Jakož jsi mne poslal na svět, i já jsem je poslal na svět.

19 A já posvěcuji sebe samého za ně, aby i oni posvěceni byli v pravdě.

20 Ne za tytoť pak toliko prosím, ale i za ty, kteříž skrze slovo jejich mají uvěřiti ve mne,

21 Aby všickni jedno byli, jako ty, Otče, ve mně, a já v tobě, aby i oni v nás jedno byli, aby uvěřil svět, že jsi ty mne poslal.

22 A já slávu, kterouž jsi mi dal, dal jsem jim, aby byli jedno, jakož i my jedno jsme.

23 Já v nich, a ty ve mně, aby dokonáni byli v jedno, a aby poznal svět, že jsi ty mne poslal, a že jsi je miloval, jakožs i mne miloval.

24 Otče, kteréž jsi mi dal, chciť, kdež jsem já, aby i oni byli se mnou, aby hleděli na slávu mou, kteroužs mi dal; nebo jsi mne miloval před ustanovením světa.

25 Otče spravedlivý, tebeť jest svět nepoznal, ale já jsem tebe poznal, a i tito poznali, že jsi ty mne poslal.

26 A známéť jsem jim učinil jméno tvé, a ještě známo učiním, aby to milování, kterýmž jsi mne miloval, bylo v nich, a i já v nich.