1 Agora, ó Israel, ouve os estatutos e os juízos que eu vos ensino, para os cumprirdes; a fim de que vivais, e entreis e possuais a terra que Jeová, Deus de vossos pais, vos está dando.

2 Não acrescentareis à palavra que eu vos mando, nem dela diminuireis, para que guardeis os mandamentos de Jeová vosso Deus que eu vos mando.

3 Os vossos olhos viram o que Jeová fez em Baal-Peor; porque no tocante a todos os homens que seguiram a Baal-Peor, os exterminou Jeová vosso Deus do meio de ti.

4 Mas vós que vos unistes a Jeová vosso Deus, todos estais vivos hoje.

5 Eis que vos ensinei estatutos e juízos, assim como Jeová meu Deus me ordenou, para que assim os observeis no meio da terra, na qual estais entrando para a possuirdes.

6 Observai-os e cumpri-os, porque isso é a vossa sabedoria e o vosso entendimento à vista dos povos que, ouvindo todos estes estatutos, dirão: Certamente esta grande nação é povo sábio e entendido!

7 Pois que grande nação há, que tenha deuses tão perto de si, como o é Jeová nosso Deus, todas as vezes que o invocamos?

8 Que grande nação há, que tenha estatutos e juízos tão justos, como toda esta lei, que hoje vos proponho?

9 Tão-somente guarda-te a ti mesmo, e guarda bem a tua alma, não te esqueças das coisas que os teus ollhos viram. Elas se não apaguem do teu coração todos os dias da tua vida, porém fá-las saber aos teus filhos e aos filhos de teus filhos.

10 Não te esqueças do dia em que estiveste perante Jeová teu Deus em Horebe, quando Jeová me disse: Ajunta-me o povo, e fá-los-ei ouvir as minhas palavras, para que aprendam a temer-me todos os dias que viverem na terra, e para que ensinem a seus filhos.

11 Então vós chegastes e estivestes ao pé do monte; o monte ardia em fogo até o meio do céu, e havia trevas, nuvem e escuridão.

12 Jeová vos falou do meio do fogo; vós ouvistes o som de palavras, porém não vistes forma alguma, tão-somente houve uma voz.

13 Ele declarou-vos a sua aliança, que vos ordenou que guardásseis, isto é, os dez mandamentos; e os escreveu em duas tábuas de pedra.

14 A mim me ordenou Jeová nesse tempo que eu vos ensinasse os estatutos e os juízos, para que os cumprísseis na terra, à qual estais passando para a possuirdes.

15 Guardai-vos a vós mesmos cuidadosamente. Não vistes forma alguma no dia em que Jeová vos falou em Horebe do meio do fogo,

16 para que não vos corrompais, e vos façais alguma imagem esculpida na forma de uma estátua, semelhança de homem ou de mulher,

17 semelhança de qualquer animal que há sobre a terra, semelhança de qualquer ave que voa no céu,

18 semelhança de qualquer réptil que se arrasta sobre a terra, semelhança de qualquer peixe que há nas águas debaixo da terra.

19 Guarda-te não levantes os olhos para o céu e, vendo o sol, a lua e as estrelas, a saber, todo o exército do céu, não sejas seduzido, não os adores, e não lhes dês culto, as quais coisas Jeová teu Deus criou para todos os povos debaixo de todo o céu.

20 Porém Jeová vos tomou, e vos tirou da fornalha de ferro do Egito, para ter um povo que fosse a sua herança, como hoje se vê.

21 Jeová irou-se contra mim por vossa causa, e jurou que eu não passaria o Jordão, e não entraria na boa terra que Jeová teu Deus te está dando por herança;

22 mas eu tenho de morrer nesta terra, não posso passar o Jordão. Porém vós passareis, e possuireis essa boa terra.

23 Guardai-vos a vós mesmos, não vos esqueçais da aliança de Jeová vosso Deus, que fez convosco, e não vos façais alguma imagem esculpida na forma de alguma coisa que Jeová teu Deus te proibiu.

24 Pois Jeová teu Deus é um fogo consumidor, um Deus zeloso.

25 Se gerardes filhos e filhos de filhos, e vos envelhecerdes na terra, e vos corromperdes, e fizerdes alguma imagem esculpida na forma de alguma coisa, e praticardes o que é mau aos olhos de Jeová vosso Deus, para o provocardes à ira;

26 chamo hoje por testemunha contra vós o céu e a terra, que bem cedo perecereis inteiramente da terra, à qual estais passando o Jordão para a possuirdes. Não prolongareis os vossos dias nela, mas sereis por completo exterminados.

27 Jeová vos espalhará entre os povos, e sereis deixados poucos em número entre as nações, a que Jeová vos conduzirá.

28 Lá servireis a deuses, obra de mãos de homens, madeira e pedra, que não vêem, nem ouvem, nem comem, nem cheiram.

29 Mas de lá buscarás a Jeová teu Deus, e o acharás, contanto que o procures de todo o teu coração e de toda a tua alma.

30 Quando estiveres em tribulação, e todas estas coisas te sobrevierem, então nos últimos dias te tornarás a Jeová teu Deus, e ouvirás a sua voz.

31 Porque Jeová teu Deus é um Deus misericordioso, não te deixará sucumbir, nem te destruirá, nem se esquecerá da aliança que jurou a teus pais.

32 Agora pergunta aos tempos passados que te precederam desde o dia em que Deus criou o homem sobre a terra, e desde uma extremidade do céu até a outra, se aconteceu jamais coisa semelhante a esta grande coisa, ou se jamais se ouviu coisa semelhante?

33 Ouviu, porventura, um povo a voz de um deus falar do meio do fogo, como tu a ouviste, e ficou vivo?

34 Tem algum deus tentado ir e tomar para si uma nação do meio de outra nação, por meio de provas e de milagres, e de portentos, e de guerra, e de mão poderosa, e de braço estendido, e de grandes espantos, segundo tudo o que fez por vós Jeová vosso Deus no Egito diante dos vossos olhos?

35 A ti te foi mostrado, de maneira que soubesses que Jeová é Deus e que não há outro senão ele.

36 Do céu te fez ouvir a sua voz, para te instruir, e sobre a terra te fez ver o seu grande fogo; ouviste as suas palavras do meio do fogo.

37 Porque amou a teus pais, e escolheu a sua semente depois deles, e te tirou do Egito com a sua presença e com o seu grande poder,

38 para desapossar de diante de ti nações maiores e mais fortes do que tu, para te introduzir, e para te dar a sua terra por herança, como hoje se vê.

39 Sabe, pois, hoje, e considera que Jeová é Deus em cima no céu, e em baixo sobre a terra; não há nenhum outro.

40 Guarda os seus estatutos e os seus juízos, que eu hoje vos mando, para que te vá bem a ti, e a teus filhos depois de ti, e para que prolongues os teus dias sobre a terra, que Jeová teu Deus te está dando, para todo o sempre.

41 Então destinou Moisés três cidades além do Jordão para o nascente do sol,

42 a fim de que ali se refugiasse o homicida, que matasse sem intenção ao seu próximo, a quem dantes não tinha odiado; e para que, refugiando-se numa destas cidades, vivesse:

43 a Bezer, no deserto, no planalto, para os rubenitas; a Ramote em Gileade, para os gaditas; e a Golã em Basã, para os manassitas.

44 Esta é a lei que Moisés propôs aos filhos de Israel.

45 Estes são os testemunhos, e os estatutos, e os juízos, que Moisés falou aos filhos de Israel, quando saíram do Egito,

46 além do Jordão, no vale defronte de Bete-Peor, na terra de Seom, rei dos amorreus, que habitava em Hesbom, a quem Moisés e os filhos de Israel derrotaram, quando saíram do Egito,

47 e tomaram a terra dele em possessão, como também a terra de Ogue, rei de Basã, sendo estes os dois reis que estavam além do Jordão para o nascente do sol;

48 desde Aroer, que está à beira do vale da torrente de Arnom, até o monte Sião (este é Hermom),

49 e toda a Arabá, além do Jordão para o oriente, até o mar da Arabá, pelas faldas de Pisga.

1 Nyní tedy, ó Izraeli, slyš ustanovení a soudy, kteréž já učím vás činiti, abyste živi byli, a vejdouce, dědičně vládli zemí, kterouž Hospodin Bůh otců vašich vám dává.

2 Nepřidáte nic k slovu, kteréž já přikazuji vám, aniž co ujmete od něho, abyste tak přikázaní Hospodina Boha svého, kteréž já přikazuji vám, zachovali.

3 Oči vaše viděly, co učinil Hospodin pro Belfegor, jak všecky lidi, kteříž odešli po Belfegor, vyhladil Hospodin Bůh tvůj z prostředku tvého.

4 Vy pak, přídržející se Hospodina Boha vašeho, živi jste do dnešního dne všickni.

5 Viztež, učilť jsem vás ustanovením a soudům, jakž mi přikázal Hospodin Bůh můj, abyste tak činili v zemi, do kteréž vejdete k dědičnému držení jí.

6 Ostříhejtež tedy a čiňte je, nebo to jest moudrost vaše a opatrnost vaše před očima národů, kteříž, slyšíce všecka ustanovení tato, řeknou: Jistě lid moudrý a rozumný národ veliký tento jest.

7 Nebo který národ tak veliký jest, kterýž by měl bohy sobě tak blízké, jako jest Hospodin Bůh váš ve všem volání našem k němu?

8 A který jest národ tak veliký, kterýž by měl ustanovení a soudy spravedlivé, jako jest všecken zákon tento, kterýž já vám dnes předkládám?

9 A však hleď se a bedlivě ostříhej duše své, abys nezapomenul na ty věci, kteréž viděly oči tvé, a aby nevyšly z srdce tvého po všecky dny života tvého; a v známost je uvedeš synům i vnukům svým.

10 A nezapomínej, že jsi onoho dne stál před Hospodinem Bohem svým na Orébě, když mi byl řekl Hospodin: Shromažď mi lid, ať jim předložím slova má, z nichž by se učili mne báti po všecky dny, dokudž živi budou na zemi, a témuž aby syny své učili.

11 Tedy přistoupili jste, a stáli jste pod horou; (hora pak ta hořela ohněm až do samého nebe, a byly na ní tmy, oblak a mrákota.)

12 I mluvil k vám Hospodin z prostředku ohně. Hlas slov slyšeli jste, ale obrazu žádného jste neviděli kromě hlasu,

13 Jímž vyhlásil vám smlouvu svou, kteréžto přikázal vám ostříhati, totiž desíti slov, a napsal je na dvou dskách kamenných.

14 Mně také přikázal Hospodin toho času, abych učil vás ustanovením a soudům, abyste činili je v zemi, do kteréž jdete k dědičnému držení jí.

15 Protož pilně pečujte o duše své, (nebo neviděli jste žádného obrazu toho dne, když k vám mluvil Hospodin na Orébě z prostředku ohně),

16 Abyste neporušili cesty své, a neučinili sobě rytiny aneb podobenství nějakého obrazu, tvárnosti muže neb ženy,

17 Podobenství nějakého hovada, kteréž jest na zemi, aneb podobenství jakéhokoli ptáka křídla majícího, kterýž létá v povětří,

18 Podobenství jakéhokoli zeměplazu na zemi, aneb podobenství jakékoli ryby, kteráž jest u vodě pod zemí.

19 Ani pozdvihuj očí svých k nebi, abys, vida slunce a měsíc, i hvězdy se vším zástupem nebeským a ponuknut jsa, klaněl bys se jim a sloužil bys jim, ješto ty věci oddal Hospodin Bůh tvůj všechněm lidem pode vším nebem,

20 Vás pak vzal Hospodin, a vyvedl vás jako z peci železné z Egypta, abyste byli jeho lid dědičný, jako jste dne tohoto.

21 Ale na mne rozhněval se Hospodin příčinou vaší, a přisáhl, že nepřejdu Jordánu, ani nevejdu do země té výborné, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě v dědictví.

22 Nebo já umru v zemi této, a nepřejdu Jordánu, vy pak přejdete, a dědičně obdržíte zemi tu výbornou.

23 Hleďtež, abyste se nezapomínali na smlouvu Hospodina Boha svého, kterouž učinil s vámi, a nečinili sobě rytiny, aneb obrazu jakékoli věci, jakož přikázal tobě Hospodin Bůh tvůj.

24 Nebo Hospodin Bůh tvůj jest oheň sžírající, Bůh silný, horlivý.

25 Když zplodíš syny a vnuky, a zstaráte se v zemi té, jestliže porušíte cestu svou, a uděláte rytinu ku podobenství jakékoli věci, aneb učiníte něco zlého před očima Hospodina Boha svého, popouzejíce ho:

26 Osvědčuji proti vám dnes před nebem i zemí, že hrozně a rychle vyhlazeni budete z země, do kteréž půjdete přes Jordán, abyste vládli jí. Nedlouho bydliti budete v ní, ale do konce vyhlazeni budete.

27 A rozptýlí vás Hospodin mezi národy, a maličký počet vás zůstane mezi pohany, do kterýchž zavede vás Hospodin,

28 A sloužiti tam budete bohům, dílu rukou lidských, dřevu a kameni, ješto nevidí ani slyší, ani jedí, ani čijí.

29 Jestliže pak i tam hledati budeš Hospodina Boha svého, tedy nalezneš, budeš-li ho hledati z celého srdce svého a z celé duše své.

30 Kdyžť úzko bude, a přijdou na tě všecky ty věci, naposledy však, jestliže bys se navrátil k Hospodinu Bohu svému, a poslouchal bys hlasu jeho,

31 (Poněvadž Hospodin Bůh tvůj jest Bůh silný, milosrdný,) neopustí tebe, ani tě nezkazí, ani zapomene se na smlouvu otců tvých, kterouž s přísahou utvrdil jim.

32 Nebo ptej se nyní na dni staré, kteříž byli před tebou, od toho dne, v kterémž stvořil Bůh člověka na zemi, a od jednoho kraje nebe až do druhého, stala-li se kdy věc podobná této tak veliké, aneb slýcháno-li kdy co takového?

33 Zdali kdy slyšel který lid hlas Boha mluvícího z prostředku ohně, jako jsi ty slyšel a živ zůstal?

34 Aneb zdali se kdy který Bůh pokusil, aby přijda, vzal sobě národ některý z jiného národu s zkušováním, znameními a s zázraky, skrze boje a ruku silnou, v rameni vztaženém a v hrůzi veliké, jako učinil všecko toto pro vás Hospodin Bůh váš v Egyptě před očima vašima?

35 Toběť jest to ukázáno, abys věděl, že Hospodin jest Bůh, a že není jiného kromě něho.

36 Dalť s nebe slyšeti hlas svůj, aby vyučil tebe, a na zemi ukázal tobě oheň svůj veliký, a slova jeho slyšel jsi z prostředku ohně.

37 Proto že miloval otce tvé, vyvolil símě jejich po nich, a vyvedl tě před sebou mocí svou velikou z Egypta,

38 Aby vyžena národy veliké a silnější, než jsi ty, před tváří tvou, uvedl tebe a dal tobě zemi jejich v dědictví, jakož dnes vidíš.

39 Věziž tedy dnes a obnov to v srdci svém, že Hospodin jest Bůh na nebi svrchu i na zemi dole, a není žádného jiného.

40 Protož ostříhej po všecky dny ustanovení a přikázaní jeho, kteráž já dnes přikazuji tobě, aby dobře bylo tobě i synům tvým po tobě, a abys prodlil dnů v zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě.

41 Tehdy oddělil Mojžíš tři města před Jordánem k východu slunce.

42 Aby utekl do nich vražedlník, kterýž by zabil bližního svého nechtě, a neměl by ho před tím v nenávisti; když by utekl do jednoho z těch měst, aby živ zůstal:

43 Bozor na poušti, na rovinách v kraji Rubenitských, a Rámot v Galád, v pokolení Gád, a Golan v Bázan, v pokolení Manasse.

44 Ten jest zákon, kterýž předložil Mojžíš synům Izraelským,

45 A tato jsou svědectví a ustanovení i soudové, kteréž předložil Mojžíš synům Izraelským, když vyšli z Egypta,

46 Před Jordánem v údolí naproti Betfegor, v zemi Seona, krále Amorejského, kterýž bydlil v Ezebon, jejž porazil Mojžíš a synové Izraelští, když vyšli z Egypta,

47 A uvázali se dědičně v zemi jeho, a v zemi Oga, krále Bázan, dvou králů Amorejských, v zemi, kteráž jest před Jordánem k východu slunce,

48 Od Aroer, (jenž leží při břehu potoka Arnon), až k hoře Sion, kteráž jest Hermon.

49 I ve všecku rovinu před Jordánem k východu až k moři pustému, ležící pod horou Fazga.