1 Não sacrificarás a Jeová teu Deus boi ou ovelha, que tenha um defeito, isto é, qualquer impropriedade; porque isso é uma abominação a Jeová teu Deus.

2 Se for achado no meio de ti, numa das tuas cidades que Jeová teu Deus te está dando, homem, ou mulher, que fizer o que é mau à vista de Jeová teu Deus, transgredindo a sua aliança,

3 e tiver ido e servido a outros deuses, e os tiver adorado, a eles, ou ao sol, ou à lua, ou a qualquer astro do exército do céu, o que não ordenei;

4 se isso te for denunciado, e depois de o teres ouvido, indagares bem, e achares que o fato é verdadeiro, que realmente tal abominação se cometeu em Israel:

5 farás conduzir às tuas portas, esse homem ou essa mulher, que cometeram esta maldade, sim o homem ou a mulher; e os apedrejarás, até que morram.

6 Pela boca de duas testemunhas, ou três testemunhas, será morto aquele que houver de morrer; pela boca de uma só testemunha não será morto.

7 A mão das testemunhas será a primeira contra ele, para fazê-lo morrer, e depois a mão de todo o povo. Assim exterminarás o mal do meio de ti.

8 Se te surgir em juízo uma questão difícil demais, entre sangue e sangue, entre causa e causa, e entre ferida e ferida, isto é, questões de pendências, dentro das tuas cidades; levantar-te-ás e subirás ao lugar que Jeová teu Deus escolher.

9 Virás aos levitas sacerdotes, e ao juiz que houver nesses dias; indagarás, e eles te mostrarão a sentença do juízo.

10 Farás de acordo com a sentença que te mostrarem no lugar que Jeová escolher; e cuidarás em fazer segundo tudo o que te ensinarem.

11 Segundo o teor do ensino que te derem, e segundo o juízo que te disserem, farás; não te desviarás da sentença que te referirem nem para a direita nem para a esquerda.

12 O homem que se houver com presunção, não ouvindo ao sacerdote que está ali para ministrar diante de Jeová teu Deus nem ao juiz, esse homem morrerá; tirarás de Israel o mal.

13 Todo o povo ouvirá, e temerá, e não mais se ensoberbecerá.

14 Quando entrares na terra que Jeová teu Deus te está dando, e a possuíres, e nela habitares, e disseres: Estabelecerei sobre mim um rei, como o fazem todos as nações que estão ao redor de mim;

15 certamente estabelecerás como rei sobre ti aquele que Jeová teu Deus escolher. A um dentre os teus irmãos estabelecerás como rei sobre ti; não poderás pôr sobre ti um estrangeiro que não seja teu irmão.

16 Porém não multiplicarás para ti cavalos, nem farás voltar o povo ao Egito, para multiplicar cavalos; porquanto Jeová vos disse: Não tornareis a voltar de hoje em diante por aquele caminho.

17 Nem multiplicará para si mulheres, para que se não desvie o seu coração; nem multiplicará muito para si a prata e o ouro.

18 Quando se assentar sobre o trono do seu reino, fará escrever para si uma cópia desta lei num livro, do que está diante dos levitas sacerdotes.

19 Tê-lo-á consigo, e nele lerá todos os dias da sua vida, para que aprenda a temer a Jeová seu Deus, e a guardar todas as palavras desta lei e estes estatutos, a fim de os cumprir.

20 Isto fará para que o seu coração não se eleve sobre os seus irmãos, e para que não se desvie do mandamento nem para a direita nem para a esquerda; a fim de que prolongue os seus dias no seu reinado, ele e seus filhos, no meio de Israel.

1 Nebudeš obětovati Hospodinu Bohu svému vola aneb dobytčete, na němž by vada byla, aneb jakákoli věc zlá, nebo ohavnost jest Hospodinu Bohu tvému.

2 Bude-li nalezen u prostřed tebe v některém městě tvém, kteráž Hospodin Bůh tvůj dá tobě, muž aneb žena, ješto by se dopouštěl zlého před očima Hospodina Boha tvého, přestupuje smlouvu jeho,

3 A odejda, sloužil by bohům cizím, a klaněl by se jim, buď slunci neb měsíci, aneb kterému rytířstvu nebeskému, čehož jsem nepřikázal,

4 A bylo by povědíno tobě, a slyšel bys o tom, tedy vyptáš se pilně na to, a jestliže bude pravda a věc jistá, že by se stala taková ohavnost v Izraeli:

5 Bez lítosti vyvedeš muže toho aneb ženu tu, kteříž to zlé páchali, k branám svým, muže toho aneb ženu, a kamením je uházíš, ať zemrou.

6 V ústech dvou aneb tří svědků zabit bude ten, kdož umříti má, nebudeť pak zabit podlé vyznání svědka jednoho.

7 Ruka svědků nejprv bude proti němu k zabití jeho, a potom ruce všeho lidu, a tak odejmeš zlé z prostředku svého.

8 Bylo-li by při soudu něco nesnadného, mezi krví a krví, mezi pří a pří, mezi ranou a ranou, v jakékoli rozepři v branách tvých, tedy vstana, půjdeš k místu, kteréž by vyvolil Hospodin Bůh tvůj,

9 A přijdeš k kněžím Levítského pokolení aneb k soudci, kterýž by tehdáž byl, i budeš se jich ptáti, a oznámíť výpověd soudu.

10 Učiníš tedy vedlé naučení, kteréž by vynesli z místa toho, kteréž by vyvolil Hospodin, a hleď, abys všecko, čemuž by tě učili, tak vykonal.

11 Podlé vyrčení zákona, kterémuž by tě naučili, a podlé rozsudku, kterýžť by vypověděli, učiníš; neuchýlíš se od slova sobě oznámeného ani na pravo ani na levo.

12 Jestliže by pak kdo v zpouru se vydal, tak že by neposlechl kněze postaveného tam k službě před Hospodinem Bohem tvým, aneb soudce, tedy ať umře člověk ten, a odejmeš zlé z Izraele,

13 Aby všecken lid uslyšíce, báli se, a více v zpouru se nevydávali.

14 Když vejdeš do země, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě, abys ji dědičně obdržel, a budeš v ní bydliti, a řekneš: Ustanovím nad sebou krále, jako i jiní národové mají, kteříž jsou vůkol mne:

15 Toho toliko ustanovíš nad sebou krále, kteréhož by vyvolil Hospodin Bůh tvůj. Z prostředku bratří svých ustanovíš nad sebou krále; nebudeš moci ustanoviti nad sebou člověka cizozemce, kterýž by nebyl bratr tvůj.

16 A však ať nemívá mnoho koňů, a ať neobrací zase lidu do Egypta, z příčiny rozmnožení koňů, zvláště poněvadž Hospodin vám řekl: Nevracujte se zase cestou touto více.

17 Nebudeť také míti mnoho žen, aby se neodvrátilo srdce jeho; stříbra také aneb zlata ať sobě příliš nerozmnožuje.

18 Když pak dosedne na stolici království svého, vypíše sobě připomenutý zákon tento do knihy z té, kteráž bude před oblíčejem kněží Levítských.

19 A bude jej míti při sobě, a čísti jej bude po všecky dny života svého, aby se naučil báti Hospodina Boha svého, a aby ostříhal všech slov zákona tohoto i ustanovení těch, a činil je,

20 Aby nepozdvihlo se srdce jeho nad bratří jeho, a neuchýlilo se od přikázaní na pravo aneb na levo, aby dlouho živ byl v království svém, on i synové jeho u prostřed Izraele.