1 Cuidareis de observar todo o mandamento, que eu hoje vos ordeno, para que vivais, e vos multipliqueis, e entreis e possuais a terra que Jeová prometeu com juramento a vossos pais.

2 Lembrar-te-ás de todo o caminho pelo qual Jeová teu Deus te há conduzido estes quarenta anos no deserto, para te humilhar, para te provar, para saber o que estava no teu coração, se guardarias os seus mandamentos ou não.

3 E ele te humilhou, e te deixou padecer fome, e te sustentou com maná que não conheceste nem teus pais o conheceram; para te dar a entender que o homem não vive só de pão, mas de tudo o que sai da boca de Jeová, disso vive o homem.

4 O vestido não te caiu de velho, nem se empolou o teu pé, por estes quarenta anos.

5 Sabe, pois, no teu coração que, como um homem disciplina a seu filho, assim te está disciplinando Jeová teu Deus.

6 Guardarás os mandamentos de Jeová teu Deus, para andares nos seus caminhos e para o temeres.

7 Porque Jeová teu Deus te está introduzindo numa boa terra, numa terra de torrentes de água, de fontes e de abismos, que se arrebentam nos vales e nos outeiros;

8 numa terra de trigo, de cevada, de vides, de figueiras e de romeiras; numa terra de azeite de oliveiras e de mel;

9 numa terra em que comerás pão sem escassez, e nela não te faltará coisa alguma; numa terra cujas pedras são ferro, e de cujos outeiros poderás cavar cobre.

10 Comerás e te fartarás, e louvarás a Jeová teu Deus pela boa terra que te deu.

11 Guarda-te não te esqueças de Jeová teu Deus, deixando de observar os seus mandamentos, os seus juízos e os seus estatutos, que hoje te ordeno;

12 para não suceder que, depois de teres comido e fores farto, depois de teres edificado boas casas, e morado nelas;

13 depois de se multiplicarem os teus gados e os teus rebanhos, e se aumentar a tua prata e o teu ouro, e ser abundante tudo quanto tens,

14 se eleve o teu coração, e te esqueças de Jeová teu Deus, que te tirou da terra do Egito, da casa de servidão,

15 que te conduziu pelo grande e terrível deserto, em que havia serpentes abrasadoras, e escorpiões, e terra árida onde não havia água; que te fez sair água da rocha de pederneiras;

16 que no deserto te alimentou com maná, que teus pais não conheceram, para te humilhar e para te provar, a fim de te fazer bem nos teus dias finais.

17 Não digas no teu coração: A minha força e a fortaleza das minhas mãos me conseguiram estas riquezas.

18 Antes te lembrarás de Jeová teu Deus, porque é ele o que te dá forças para conseguires riquezas; a fim de que estabeleça ele a sua aliança, que prometeu com juramento a teus pais, como hoje se vê.

19 Se te esqueceres de Jeová teu Deus e andares após outros deuses, e os servires e adorares, testifico hoje contra vós que certamente perecereis.

20 Como as nações que Jeová fez perecer de diante de vós, assim perecereis; porque não queríeis ouvir a voz de Jeová vosso Deus.

1 Všelikého přikázaní, kteréž já přikazuji tobě dnes, skutečně ostříhejte, abyste živi byli a rozmnožili se, a vešli k dědičnému obdržení země, kterouž s přísahou zaslíbil Hospodin otcům vašim.

2 A rozpomínati se budeš na všecku cestu, kterouž tě vedl Hospodin Bůh tvůj již teď čtyřidceti let po poušti, aby ponížil tebe a zkusil tě, aby známé bylo, co jest v srdci tvém, budeš-li ostříhati přikázaní jeho, čili nic.

3 I ponížil tě a dopustil na tebe hlad, potom tě krmil mannou, kteréž jsi ty neznal, ani otcové tvoji, aby známé učinil tobě, že ne samým chlebem živ bude člověk, ale vším tím, což vychází z úst Hospodinových, živ bude člověk.

4 Roucho tvé nevetšelo na tobě, a noha tvá se neodhnetla, již od čtyřidceti let.

5 Znejž tedy v srdci svém, že jakož cvičí člověk syna svého, tak Hospodin Bůh tvůj cvičí tebe.

6 A ostříhej přikázaní Hospodina Boha svého, chodě po cestách jeho, a boje se jeho.

7 Nebo Hospodin Bůh tvůj uvozuje tě do země výborné, země, v níž jsou potokové vod, studnice a propasti prýštící se po údolích i po horách,

8 Do země hojné na pšenici a ječmen, na vinice a fíky a jablka zrnatá, do země, v níž jest hojnost olivoví olej přinášejícího a medu.

9 Země, v níž bez nedostatku chléb jísti budeš, a v ničemž nouze trpěti nebudeš, země, jejíž kamení jest železo, a z hor jejích měď sekati budeš.

10 Kdyžkoli jísti budeš a nasytíš se, dobrořečiti budeš Hospodina Boha svého za zemi výbornou, kterouž dal tobě.

11 Aniž se kdy toho dopouštěj, abys se měl zapomenouti na Hospodina Boha svého, a neostříhati přikázaní a soudů jeho i ustanovení jeho, kteráž já dnes přikazuji tobě,

12 Aby, když bys jedl a nasycen byl, a domů krásných nastavěje, v nich bys bydlil,

13 A volové i ovce tvé rozmnoženy byly by, stříbra také a zlata měl bys mnoho, a hojnost ve všech věcech svých,

14 Nepozdvihlo se srdce tvé, a zapomenul bys na Hospodina Boha svého, kterýž tě vyvedl z země Egyptské, z domu služby,

15 A vedl tě přes poušť velikou a hroznou, na níž byli hadové ohniví a štírové, poušť žíznivou, na níž nebylo žádné vody, a vyvedl tobě vodu z přetvrdé skály,

16 Kterýž tě krmil na poušti mannou, o kteréž nevěděli otcové tvoji, aby tě potrápil a zkusil tebe, naposledy však aby dobře učinil tobě.

17 Aniž říkej v srdci svém: Moc má a síla ruky mé způsobila mi tato zboží,

18 Ale pamatuj na Hospodina Boha svého, nebo on dává tobě moc k dobývání zboží, aby utvrdil smlouvu svou, kterouž s přísahou učinil s otci tvými, jakož to ukazuje dnešní den.

19 Pakli zapomena se na Hospodina Boha svého, postoupil bys po bozích cizích, a sloužil bys jim a klaněl bys se jim: osvědčuji proti vám dnes, že konečně zahynete.

20 Jako pohané, kteréž Hospodin zahladil před tváří vaší, tak zahynete, proto že jste neposlouchali hlasu Hospodina Boha svého.