1 Tendo toda a nação acabado de passar o Jordão, disse Jeová a Josué:

2 Tomai-vos do povo doze homens, de cada tribo um homem,

3 e ordenai-lhes, dizendo: Tirai daqui do meio do Jordão, do lugar em que os pés dos sacerdotes estiveram parados, doze pedras, e levai-as convosco para outra banda, e depositai-as no alojamento, em que haveis de pousar esta noite.

4 Então chamou Josué os doze homens, que havia preparado dos filhos de Israel, um de cada tribo,

5 e disse-lhes: Passai adiante da arca de Jeová vosso Deus ao meio do Jordão, e levantai para vós, cada um a sua pedra sobre o ombro, segundo o número das tribos dos filhos de Israel;

6 para que isso seja por sinal entre vós, de sorte que, quando vossos filhos no futuro perguntarem: Que vos significam estas pedras?

7 lhes respondereis: É porque as águas do Jordão foram cortadas diante da arca da aliança de Jeová, quando ela o atravessava. Estas pedras serão para sempre como memorial aos filhos de Israel.

8 Fizeram os filhos de Israel assim como Josué ordenou, e segundo o número das tribos dos filhos de Israel, levantaram doze pedras do meio do Jordão, como Jeová falou a Josué. Levaram-nas consigo ao lugar em que pousaram, e ali as depositaram.

9 Josué colocou também doze pedras no Jordão, no lugar em que pararam os pés dos sacerdotes que levavam a arca da aliança; ali se conservam até o dia de hoje.

10 Porque os sacerdotes que levavam a arca pararam no meio do Jordão, até se cumprir tudo o que Jeová, por intermédio de Moisés, ordenou a Josué que falasse ao povo. Apressou-se o povo, e passou.

11 Quando todo o povo acabou de passar, passou a arca, e os sacerdotes, na presença do povo.

12 Os filhos de Rúben, e os filhos de Gade, e a meia tribo de Manassés passaram arregimentados adiante dos filhos de Israel, como Moisés lhes falou.

13 Uns quarenta mil homens armados em guerra passaram adiante de Jeová para a batalha, a Arabá de Jericó.

14 Nesse dia engrandeceu Jeová a Josué à vista de todo o Israel; temiam-no, como temeram a Moisés, todos os dias da sua vida.

15 Falou Jeová a Josué:

16 Ordena aos sacerdotes que levam a arca do testemunho que saiam do Jordão.

17 Então ordenou Josué aos sacerdotes, dizendo: Saí do Jordão.

18 Quando os sacerdotes que levavam a arca da aliança de Jeová saíram do meio do Jordão, e as plantas dos seus pés se puseram na terra seca, voltaram as águas ao seu lugar e trasbordaram todas as margens como dantes.

19 O povo saiu do Jordão aos dez dias do primeiro mês, e acampou-se em Gilgal, da banda oriental de Jericó.

20 As doze pedras, que tiraram do Jordão, colocou-as Josué em Gilgal.

21 Disse aos filhos de Israel: Quando no futuro vossos filhos perguntarem a seus pais: Que significam estas pedras?

22 far-lhes-eis saber, dizendo: Israel passou a pé enxuto este Jordão.

23 Porque Jeová vosso Deus secou as águas do Jordão diante de vós, até que passastes, assim como fez ao mar Vermelho, ao qual secou perante nós, até que passamos;

24 para que todos os povos da terra conheçam que a mão de Jeová é poderosa, a fim de que temais em todo o tempo a Jeová vosso Deus.

1 I stalo se, když již všecken národ přešel Jordán, (nebo byl řekl Hospodin k Jozue, řka:

2 Vezměte sobě z lidu dvanácte mužů, po jednom muži z každého pokolení,

3 A přikažte jim, řkouce: Vezměte sobě odsud z prostřed Jordánu, s místa, na němž stály nohy kněžské nepohnutě, dvanácte kamenů, a vyneste je s sebou, a sklaďte v ležení, v kterémž přes tuto noc pozůstanete),

4 Že povolav Jozue dvanácti mužů, kteréž k tomu zřídil z synů Izraelských, po jednom muži z každého pokolení,

5 I řekl jim Jozue: Jděte před truhlou Hospodina Boha svého do prostřed Jordánu a vezměte sobě každý kámen jeden na rameno své, vedlé počtu pokolení synů Izraelských,

6 Aby to bylo na znamení mezi vámi. Když by potom tázali se synové otců svých, řkouce: K čemu jsou vám ti kamenové?

7 Odpovíte jim, že se rozdělily vody Jordánské před truhlou smlouvy Hospodinovy, (když, pravím, šla přes Jordán, rozdělily se vody Jordánské), i zůstávají kamenové tito na památku synům Izraelským až na věky.

8 I učinili synové Izraelští tak, jakž přikázal Jozue, a vzali dvanácte kamenů z prostředku Jordánu, jakož mluvil Hospodin k Jozue, vedlé počtu pokolení synů Izraelských, a přinesli je s sebou na první stanoviště, a tu je složili.

9 Jozue také vyzdvihl dvanácte kamenů u prostřed Jordánu na místě, kdež stály nohy kněží nesoucích truhlu smlouvy, a byli tam až do tohoto dne.

10 Kněží pak, jenž nesli truhlu, stáli u prostřed Jordánu, dokudž se nevyplnilo všeliké slovo, kteréž přikázal Hospodin Jozue, aby oznámil lidu podlé všeho, jakž byl přikázal Mojžíš Jozue. I pospíšil lid a přešli.

11 Když pak již přešel všecken lid, přešla také truhla Hospodinova i kněží, an lid na to hledí.

12 Přešli i synové Rubenovi a synové Gádovi, a polovice pokolení Manassesova, vojensky zpořádaní před syny Izraelskými, jakož byl mluvil k nim Mojžíš.

13 Okolo čtyřidcíti tisíců oděných bojovníků šlo před Hospodinem k boji na roviny Jericha.

14 V ten den zvelebil Hospodin Jozue před očima všeho Izraele. I báli se ho, jako se báli Mojžíše po všecky dny života jeho.

15 Mluvil pak Hospodin k Jozue, řka:

16 Přikaž kněžím, kteříž nesou truhlu svědectví, ať vystoupí z Jordánu.

17 I přikázal Jozue kněžím, řka: Vystupte z Jordánu.

18 Když pak vystupovali kněží, jenž nesli truhlu smlouvy Hospodinovy, z prostřed Jordánu, jakž jen vytrhli kněží nohy na sucho, navrátily se vody Jordánské k místu svému, a tekly předce jako i prvé ve všech březích svých.

19 Vyšed pak lid z Jordánu desátého dne měsíce prvního, položili se v Galgala k straně východní Jericha;

20 A dvanácte kamenů těch, kteréž vynesli z Jordánu, postavil Jozue v Galgala.

21 A mluvil k synům Izraelským takto: Když by se otázali potom synové vaši otců svých, řkouce: Co ti kamenové znamenají?

22 Oznámíte synům svým a díte: Po suše přešel Izrael Jordán tento.

23 Nebo vysušil Hospodin Bůh váš vody Jordánské před tváří vaší, až jste přešli, jakož učinil Hospodin Bůh váš moři Rudému, kteréž vysušil před tváří naší, až jsme přešli,

24 Aby poznali všickni národové země ruku Hospodinovu, že silná jest, a abyste se báli Hospodina Boha vašeho po všecky dny.