1 Depois da morte de Moisés, servo de Jeová, falou Jeová a Josué, filho de Num, servidor de Moisés, dizendo:

2 Moisés, meu servo, é morto; agora levanta-te, passa esse Jordão, tu, e todo este povo, para a terra que eu estou dando aos filhos de Israel.

3 Todo o lugar que pisar a planta do vosso pé, vô-lo dei, como eu disse a Moisés.

4 Desde o deserto e este Líbano até o grande rio, o rio Eufrates, toda a terra dos heteus, e até o grande mar para o poente do sol, será o vosso termo.

5 Ninguém te poderá resistir todos os dias da tua vida. Como fui com Moisés, assim serei contigo; não te deixarei nem te desampararei.

6 Sê corajoso e forte, porque farás este povo herdar a terra que prometi com juramento a seus pais que lhes havia de dar.

7 Tão-somente sê corajoso e mui forte, em cuidares de fazer segundo toda a lei que o meu servo Moisés te ordenou. Dela não te desvies nem para a direita nem para a esquerda, a fim de que sejas bem sucedido por onde quer que andares.

8 Não se apartará da tua boca este livro da lei, mas meditarás nele de dia e de noite, para que cuides de fazer tudo o que nele está escrito. Então farás próspero o teu caminho, e serás bem sucedido.

9 Não to mandei eu? Sê corajoso, e forte; não te atemorizes, nem te espantes; porque Jeová teu Deus está contigo, por onde quer que andares.

10 Ordenou Josué aos oficiais do povo, dizendo:

11 Passai pelo meio do arraial, e dai esta ordem ao povo: Provei-vos de mantimentos; porque dentro de três dias haveis de passar este Jordão, para entrardes na posse da terra, que Jeová vosso Deus vos está dando.

12 Falou Josué aos rubenitas, aos gaditas, e à meia tribo de Manassés, dizendo:

13 Lembrai-vos da palavra que vos ordenou Moisés, servo de Jeová, dizendo: Jeová vosso Deus vos está dando descanso, e vos dará esta terra.

14 Vossas mulheres, vossos pequeninos e o vosso gado ficarão na terra que Moisés vos deu além do Jordão, mas vós, todos os ilustres em valor, passareis arregimentados adiante de vossos irmãos, e os ajudareis;

15 até que Jeová tenha dado descanso a vossos irmãos, assim como vô-lo deu a vós, e eles também tenham tomado posse da terra que Jeová vosso Deus lhes está dando. Então voltareis para a terra de vossa possessão, que vos deu Moisés, servo de Jeová, além do Jordão, para o nascente e a possuireis.

16 Responderam eles a Josué: Tudo quanto nos ordenaste faremos, e para onde quer que nos enviares, iremos.

17 Como obedecemos a Moisés em todas as coisas, assim obedeceremos a ti; tão-somente seja contigo Jeová teu Deus, assim como foi com Moisés.

18 Quem quer que se rebelar contra as tuas ordens, e não obedecer às tuas palavras em tudo o que lhe ordenares será morto. Somente sê corajoso e forte.

1 Stalo se pak po smrti Mojžíše, služebníka Hospodinova, že mluvil Hospodin k Jozue, synu Nun, služebníku Mojžíšovu, řka:

2 Mojžíš, služebník můj, umřel; protož nyní vstaň, přejdi Jordán tento, ty i všecken lid tento, a jdi do země, kterouž já dávám synům Izraelským.

3 Každé místo, po kterémž šlapati budete nohama svýma, dal jsem vám, jakož jsem mluvil k Mojžíšovi.

4 Od pouště a Libánu toho až k řece veliké, řece Eufrates, všecka země Hetejská až do moře velikého na západ slunce bude pomezí vaše.

5 Neostojí žádný před tebou po všecky dny života tvého; jakož jsem byl s Mojžíšem, tak budu s tebou; nenechám tebe samého, aniž tě opustím.

6 Posilniž se a zmužile se měj, nebo ty uvedeš v dědictví lidu tomuto zemi, kterouž jsem s přísahou zaslíbil otcům jejich, že ji dám jim.

7 Toliko posilň se a udatně sobě počínej, abys ostříhal a činil všecko podlé zákona, kterýž přikázal tobě Mojžíš, služebník můj; neuchyluj se od něho na pravo ani na levo, abys byl opatrný ve všem, k čemuž se obrátíš.

8 Neodejdeť kniha zákona tohoto od úst tvých, ale přemyšlovati budeš o něm dnem i nocí, abys ostříhal a činil všecko podlé toho, což psáno jest v něm; nebo tehdáž šťastný budeš na cestách svých, a tehdáž opatrný budeš.

9 Zdaliž jsem nepřikázal tobě, řka: Posilni se a zmužile se měj, neboj se, ani lekej, nebo s tebou jest Hospodin Bůh tvůj, kamž se koli obrátíš.

10 Tedy přikázal Jozue správcům lidu, řka:

11 Projděte skrze tábor a přikažte lidu, řkouce: Nachystejte sobě potravy, nebo po třech dnech půjdete přes Jordán tento, abyste vejdouce, opanovali zemi, kterouž Hospodin Bůh váš dává vám k dědičnému vládařství.

12 Rubenovu pak pokolení a Gádovu, a polovici pokolení Manassesova mluvil Jozue, řka:

13 Pomněte na to, co vám přikázal Mojžíš služebník Hospodinův, když řekl: Hospodin Bůh váš způsobil vám odpočinutí, že vám dal zemi tuto.

14 Ženy vaše, dítky vaše i dobytek váš nechť zůstanou v zemi, kterouž dal vám Mojžíš s této strany Jordánu, vy pak jděte vojensky zpořádaní před bratřími svými, kteříkoli jste muži silní, a pomáhejte jim,

15 Dokudž nedá odpočinutí Hospodin bratřím vašim jako i vám, a neobdrží dědičně také i oni země, kterouž Hospodin Bůh váš dává jim. Potom navrátíte se do země dědictví svého, kterouž dal vám Mojžíš, služebník Hospodinův, s této strany Jordánu, k východu slunce, a dědičně vlásti jí budete.

16 I odpověděli k Jozue, řkouce: Všecko, což jsi nám rozkázal, učiníme, a kamžkoli pošleš nás, půjdeme.

17 Rovně jakž jsme poslouchali Mojžíše, tak poslouchati budeme tebe; jediné nechť jest Hospodin Bůh tvůj s tebou, jako byl s Mojžíšem.

18 Kdo by koli odporný byl rozkázaní tvému, a neposlouchal by řečí tvých ve všech věcech, kteréž bys přikázal jemu, umřeť; toliko posilň se a zmužile se měj.