1 Veio a mim a palavra de Jeová dos exércitos, dizendo:

2 Assim diz Jeová dos exércitos: Zelo a Sião com grande zelo, e a zelo com grande furor.

3 Assim diz Jeová: Tenho voltado para Sião, e habitarei no meio de Jerusalém, e Jerusalém será chamada a cidade da verdade, e o monte de Jeová dos exércitos, o monte santo.

4 Assim diz Jeová dos exércitos: Ainda nas ruas de Jerusalém habitarão velhos e velhas, tendo cada um na mão o seu cajado por causa da sua muita idade.

5 As ruas da cidade serão cheias de meninos, que brincarão nas suas ruas.

6 Assim diz Jeová dos exércitos: Se isto for maravilhoso aos olhos do resto do povo naqueles dias, sê-lo-á também aos meus olhos? diz Jeová dos exércitos.

7 Assim diz Jeová dos exércitos: Eis que salvarei o meu povo, tirando-o da terra do oriente e da terra do ocidente;

8 eu os trarei, e eles habitarão no meio de Jerusalém; eles serão o meu povo, e eu serei o seu Deus em verdade e em justiça.

9 Assim diz Jeová dos exércitos: Sejam fortes as vossas mãos, ó vós que nestes dias ouvis estas palavras da boca dos profetas, que existiam nos dias em que foi posto o fundamento da casa de Jeová dos exércitos, isto é, do templo, a fim de que fosse edificado.

10 Pois antes daqueles dias não tinham jornal os homens, nem tinham jornal os animais; nem havia paz para o que saía, nem para o que entrava por causa do adversário; porque incitei todos os homens, cada um contra o seu próximo.

11 Agora, porém, não me haverei para com o resto deste povo como nos dias passados, diz Jeová dos exércitos.

12 Pois haverá a semente da paz: a vide dará o seu fruto, e a terra produzirá a sua novidade, e os céus darão o seu orvalho; e farei que o resto deste povo herde todas estas coisas.

13 Como vós éreis uma maldição entre as nações, ó casa de Judá e ó casa de Israel, assim eu vos salvarei, e sereis uma bênção; não tenhais medo, mas sejam fortes as vossas mãos.

14 Pois assim diz Jeová dos exércitos: Como resolvi fazer-vos o mal, quando vossos pais me provocaram à ira, diz Jeová dos exércitos, e não me arrependi;

15 assim tornei a resolver nestes dias fazer o bem a Jerusalém e à casa de Judá; não tenhais medo.

16 Estas são as coisas que fareis: falai a verdade, cada um com o seu próximo; julgai nas vossas portas juízo de verdade e de paz;

17 nenhum de vós intente no seu coração o mal contra o seu próximo; e não ameis o juramento falso; porque todas estas são coisas que aborreço, diz Jeová.

18 A palavra de Jeová dos exércitos veio a mim, dizendo:

19 Assim diz Jeová dos exércitos: O jejum do quarto, e o jejum do quinto, e o jejum do sétimo, e o jejum do décimo mês se tornará para a casa de Judá em gozo e em alegria, e em festas alegres; portanto amai a verdade e a paz.

20 Assim diz Jeová dos exércitos: Ainda sucederá que virão povos, e os habitantes de muitas cidades.

21 Os habitantes de uma cidade irão a outra cidade, dizendo: Vamos apressadamente para suplicar o favor de Jeová, e para buscar a Jeová dos exércitos; eu também irei.

22 Muitos povos e poderosas nações virão a buscar em Jerusalém a Jeová dos exércitos e a suplicar o favor de Jeová.

23 Assim diz Jeová dos exércitos: Naqueles dias pegarão dez homens de todas as línguas das nações, sim, pegarão da orla do vestido daquele que é judeu, dizendo: Iremos convosco, porque temos ouvido que Deus é convosco.

1 Opět stalo se slovo Hospodina zástupů, řkoucí:

2 Takto praví Hospodin zástupů: Horlil jsem pro Sion horlením velikým, nýbrž rozhněváním velikým horlil jsem pro něj.

3 Takto praví Hospodin: Navrátil jsem se k Sionu, a bydlím u prostřed Jeruzaléma, aby sloul Jeruzalém městem věrným, a hora Hospodina zástupů horou svatosti.

4 Takto praví Hospodin zástupů: Ještěť sedati budou starci i baby na ulicích Jeruzalémských, maje každý z nich hůl v ruce své pro sešlost věku.

5 Ulice také města plné budou pacholat a děvčat, hrajících na ulicích jeho.

6 Takto praví Hospodin zástupů: Zdali, že se to nepodobné zdá před očima ostatků lidu tohoto dnů těchto, také před očima mýma nepodobné bude? praví Hospodin zástupů.

7 Takto praví Hospodin zástupů: Aj, já vysvobozuji lid svůj z země východní, a z země na západ slunce,

8 A přivedu je zase. I budou bydliti u prostřed Jeruzaléma, a budou lidem mým, a já budu jejich Bohem v pravdě a v spravedlnosti.

9 Takto praví Hospodin zástupů: Posilňtež se ruce vaše, kteříž jste slyšeli těchto dnů slova tato z úst proroků, od toho dne, v němž založen jest dům Hospodina zástupů, že má chrám dostaven býti.

10 Nebo před těmito dny práce lidská, ani práce hovádek se nenahražovala, nýbrž ani vycházejícímu ani vcházejícímu nebylo pokoje pro nepřítele, nebo já spustil jsem všecky lidi jedny s druhými.

11 Nyní pak, ne jako ve dnech těch předešlých, činím ostatkům lidu tohoto, praví Hospodin zástupů.

12 Ale rozsívání máte pokojné, vinný kmen vydává ovoce své, a země vydává úrodu svou, nebesa také dávají rosu svou, a to všecko dávám v dědictví ostatkům lidu tohoto.

13 A tak stane se, že jakož jste byli zlořečením mezi pohany, ó dome Judský a dome Izraelský, tak zase vás chrániti budu, a budete požehnáním. Nebojtež se, posilňte se ruce vaše.

14 Nebo takto praví Hospodin zástupů: Jakož jsem byl myslil zle učiniti vám, když mne hněvali otcové vaši, praví Hospodin zástupů, aniž jsem litoval:

15 Tak obrátě se, myslím v těchto dnech dobře činiti Jeruzalému a domu Judskému. Nebojtež se.

16 Tyto pak věci jsou, kteréž činiti budete: Mluvte pravdu každý s bližním svým, pravý a pokojný soud vynášejte v branách svých.

17 Aniž kdo bližnímu svému zlého obmýšlej v srdci svém, též přísahy falešné nemilujte; nebo všecko to jest, čehož nenávidím, praví Hospodin.

18 I stalo se slovo Hospodina zástupů ke mně, řkoucí:

19 Takto praví Hospodin zástupů: Půst čtvrtého měsíce, a půst pátého, a půst sedmého, a půst desátého obrátí se domu Judskému v radost a veselí, i v slavnosti rozkošné, ale pravdu a pokoj milujte.

20 Takto praví Hospodin zástupů: Ještěť budou přicházeti národové a obyvatelé měst mnohých,

21 Přicházeti budou, pravím, obyvatelé jednoho k druhému, řkouce: Poďmež s ochotností kořiti se tváři Hospodinově, a hledati Hospodina zástupů. Půjdu i já.

22 A tak přijdou lidé mnozí a národové nesčíslní, aby hledali Hospodina zástupů v Jeruzalémě, a kořili se tváři Hospodinově.

23 Takto praví Hospodin zástupů: V těch dnech chopí se deset mužů ze všech jazyků těch národů, chopí se, pravím, podolka jednoho Žida, řkouce: Půjdeme s vámi; nebo slyšíme, že jest Bůh s vámi.