1 Oráculo da palavra de Jeová contra a terra de Hadraque, e Damasco será o seu lugar de descanso; pois os olhos do homem e de todas as tribos de Israel estão voltados para Jeová;

2 também Hamate que confina com ela, Tiro juntamente com Sidom, porque é muito sábio.

3 Tiro edificou para si um lugar forte, e amontoou prata como o pó, e ouro fino como a lama das ruas.

4 Eis que o Senhor a desapossará, e ferirá o seu poder no mar; e ela será devorada pelo fogo.

5 Ascalom o verá, e terá medo; também Gaza, e ficará passada de dor; e Ecrom, porque a sua esperança será envergonhada; de Gaza perecerá o rei, e Ascalom não será habitada.

6 Um bastardo habitará em Asdode, e exterminarei a soberba dos filisteus.

7 Tirarei da sua boca o seu sangue, e dentre os seus dentes as suas abominações; ficará também ele de resto para o nosso Deus: e será como chefe em Judá, e Ecrom como jebuseu.

8 Ao redor da minha casa acamparei contra o exército, para que ninguém passe nem volte; e não passará mais por eles o exator: pois agora o tenho visto com os meus olhos.

9 Regozija-te muito, filha de Sião; exulta, filha de Jerusalém; eis que vem a ti o teu rei. Ele é justo, e trás a salvação; ele é pobre e vem montado sobre um jumento, sobre um potrinho, filho de uma jumenta.

10 De Efraim exterminarei os carros, e de Jerusalém os cavalos, e o arco de guerra será exterminado. Ele anunciará a paz às nações; o seu domínio se estenderá de mar a mar, e desde o Rio até as extremidades da terra.

11 Quanto a ti, por causa do sangue da tua aliança, tenho feito aos teus presos sair da cova em que não há água.

12 Voltai para o lugar forte, ó presos da esperança; também hoje anuncio que te pagarei em dobro.

13 Pois para mim tenho estendido a Judá, tenho enchido de Efraim o arco; incitarei teus filhos, ó Sião, contra teus filhos, ó Grécia, e te farei a ti como a espada de um valente.

14 Por cima deles será visto Jeová, e as suas flechas sairão como o relâmpago; o Senhor Jeová tocará a trombeta, e irá com redemoinho do sul.

15 Jeová dos exércitos os defenderá; eles devorarão, e pisarão aos pés as fundas; beberão, e farão alvoroço como de vinho; e ficarão cheios como as bacias de sacrifício, como os cantos do altar.

16 Jeová seu Deus os salvará naquele dia como o rebanho do seu povo; porque eles serão como as pedras de uma coroa, elevadas sobre a terra dele.

17 Pois quão grande é a sua bondade, e quão grande é a sua formosura! O trigo fará florescer os mancebos, e o mosto as donzelas.

1 Břímě slova Hospodinova proti zemi, kteráž jest v vůkolí tvém, a Damašek bude odpočinutí jeho. Nebo k Hospodinu zřetel člověka i všech pokolení Izraelských.

2 Ano i do Emat dosáhne, do Týru i Sidonu, ačkoli jest moudrý velmi.

3 Vystavěltě sobě Týrus pevnost, a nashromáždil stříbra jako prachu, a ryzího zlata jako bláta na ulicích.

4 Aj, Pán vyžene jej, a vrazí do moře sílu jeho, i on od ohně sežrán bude.

5 Vida to Aškalon, báti se bude, i Gáza velikou bolest míti bude, též i Akaron, proto že jej zahanbilo očekávání jeho. I zahyne král z Gázy, a Aškalon neosedí.

6 A bude bydliti pankhart v Azotu, a tak vypléním pýchu Filistinských.

7 Když pak odejmu vraždu jednoho každého od úst jeho, a ohavnosti jeho od zubů jeho, připojen bude také i on Bohu našemu, aby byl jako vývoda v Judstvu, a Akaron jako Jebuzejský.

8 A položím se vojensky u domu svého pro vojsko a pro ty, kteříž tam i zase jdou; aniž půjde skrze ně více násilník, proto že se tak nyní vidí očím mým.

9 Plésej velice, dcerko Sionská, prokřikuj, dcerko Jeruzalémská. Aj, král tvůj přijde tobě spravedlivý a spasení plný, chudý a sedící na oslu, totiž na oslátku mladém.

10 Nebo vypléním vozy z Efraima a koně z Jeruzaléma, a vypléněna budou lučiště válečná; nadto rozhlásí pokoj národům, a panování jeho od moře až k moři, a od řeky až do končin země.

11 Anobrž ty, pro krev smlouvy své vypustil jsem vězně tvé z jámy, v níž není žádné vody.

12 Navraťež se k ohradě, ó vězňové v naději postavení. A tak v ten den, jakžť oznamuji, dvojnásobně nahradím tobě,

13 Když sobě napnu Judu a lučiště naplním Efraimem, a vzbudím syny tvé, ó Sione, proti synům tvým, ó Javane, a nastrojím tě jako meč udatného.

14 Nebo Hospodin proti nim se ukáže, a vynikne jako blesk střela jeho. Panovník, pravím, Hospodin trubou troubiti bude, a pobéře se s vichřicemi poledními.

15 Hospodin zástupů chrániti bude lidu svého, aby zmocníce se kamením z praku, jedli a pili, prokřikujíce jako od vína, a naplní jakož číši tak i rohy oltáře.

16 A tak je vysvobodí v ten den Hospodin Bůh jejich, jakožto stádce lid svůj, a vystaveno bude kamení pěkně tesané místo korouhví v zemi jeho.

17 Nebo aj, jaké blahoslavenství jeho, a jak veliká okrasa jeho! Obilé mládence a mest panny učiní mluvné.