1 The Song of songs, which is Solomon’s.
2 Let him kiss me with the kisses of his mouth;
for your love is better than wine.
3 Your oils have a pleasing fragrance.
Your name is oil poured out,
therefore the virgins love you.
4 Take me away with you.
Let’s hurry.
The king has brought me into his rooms.
We will be glad and rejoice in you.
We will praise your love more than wine!
They are right to love you.
5 I am dark, but lovely,
you daughters of Jerusalem,
like Kedar’s tents,
like Solomon’s curtains.
6 Don’t stare at me because I am dark,
because the sun has scorched me.
My mother’s sons were angry with me.
They made me keeper of the vineyards.
I haven’t kept my own vineyard.
7 Tell me, you whom my soul loves,
where you graze your flock,
where you rest them at noon;
for why should I be as one who is veiled
beside the flocks of your companions?
8 If you don’t know, most beautiful among women,
follow the tracks of the sheep.
Graze your young goats beside the shepherds’ tents.
9 I have compared you, my love,
to a steed in Pharaoh’s chariots.
10 Your cheeks are beautiful with earrings,
your neck with strings of jewels.
11 We will make you earrings of gold,
with studs of silver.
12 While the king sat at his table,
my perfume spread its fragrance.
13 My beloved is to me a sachet of myrrh,
that lies between my breasts.
14 My beloved is to me a cluster of henna blossoms
from the vineyards of En Gedi.
15 Behold, you are beautiful, my love.
Behold, you are beautiful.
Your eyes are like doves.
16 Behold, you are beautiful, my beloved, yes, pleasant;
and our couch is verdant.
17 The beams of our house are cedars.
Our rafters are firs.
1 Píseň nejpřednější z písní Šalomounových.
2 Ó by mne políbil políbením úst svých; nebo lepší jsou milosti tvé nežli víno.
3 Pro vůni masti tvé jsou výborné, mast rozlitá jméno tvé; protož tě mladice milují.
4 Táhniž mne, a poběhnem za tebou. Uvedltě mne král do pokojů svých, plésati a veseliti se v tobě budeme, a vychvalovati milosti tvé více než víno; upřímí milují tě.
5 Jsemť černá, ale milostná, ó dcery Jeruzalémské, tak jako stanové Cedarští, jako opony Šalomounovy.
6 Nehleďte na mne, žeť jsem snědá, nebo jsem obhořela od slunce. Synové matky mé rozpálivše se proti mně, postavili mne, abych ostříhala vinic, a vinice své nehlídala jsem.
7 Oznam mi ty, kteréhož miluje duše má, kde paseš? Kde dáváš odpočinutí o poledni? Nebo proč mám býti tak jako poběhlá při stádích tovaryšů tvých?
8 Jestliže nevíš, ó nejkrašší mezi ženami, vyjdi po šlepějích ovcí, a pas kozlátka svá podlé obydlí pastýřů.
9 Jízdě v vozích Faraonových připodobňuji tě, ó milostnice má.
10 Líce tvá okrášlena jsou ozdobami, a hrdlo tvé halžemi.
11 Ozdob zlatých naděláme tobě s proměnami stříbrnými.
12 Dotud, dokudž král stolí, nardus můj vydává vůni svou.
13 Svazček mirry jest mi milý můj, na prsech mých odpočívaje.
14 Milý můj jest mi hrozen cyprový na vinicích v Engadi.
15 Aj, jak jsi ty krásná, přítelkyně má, aj, jak jsi krásná! Oči tvé jako holubičí.
16 Aj, jak jsi ty krásný, milý můj, jak utěšený! I to lůže naše zelená se.
17 Trámové domů našich jsou z cedrů, a pavlače naše z boroví.