1 By night on my bed,

I sought him whom my soul loves.

I sought him, but I didn’t find him.

2 I will get up now, and go about the city;

in the streets and in the squares I will seek him whom my soul loves.

I sought him, but I didn’t find him.

3 The watchmen who go about the city found me;

"Have you seen him whom my soul loves?"

4 I had scarcely passed from them,

when I found him whom my soul loves.

I held him, and would not let him go,

until I had brought him into my mother’s house,

into the room of her who conceived me.

5 I adjure you, daughters of Jerusalem,

by the roes, or by the hinds of the field,

that you not stir up nor awaken love,

until it so desires.

6 Who is this who comes up from the wilderness like pillars of smoke,

perfumed with myrrh and frankincense,

with all spices of the merchant?

7 Behold, it is Solomon’s carriage!

Sixty mighty men are around it,

of the mighty men of Israel.

8 They all handle the sword, and are expert in war.

Every man has his sword on his thigh,

because of fear in the night.

9 King Solomon made himself a carriage

of the wood of Lebanon.

10 He made its pillars of silver,

its bottom of gold, its seat of purple,

the middle of it being paved with love,

from the daughters of Jerusalem.

11 Go out, you daughters of Zion, and see king Solomon,

with the crown with which his mother has crowned him,

in the day of his weddings,

in the day of the gladness of his heart.

1 Na ložci svém v noci hledala jsem toho, kteréhož miluje duše má. Hledala jsem ho, ale nenašla jsem ho.

2 Již tedy vstanu, a zchodím město; po ryncích i po ulicech hledati budu toho, kteréhož miluje duše má. Hledala jsem ho, ale nenašla jsem ho.

3 Našli mne ponocní, kteříž chodí po městě. Viděli-liž jste toho, kteréhož miluje duše má?

4 A jakž jsem jich jen pominula, takž jsem našla toho, kteréhož miluje duše má. Chopila jsem ho, aniž ho pustím, až ho uvedu do domu matky své, a do pokojíka rodičky své.

5 Přísahou vás zavazuji, dcery Jeruzalémské, skrze srny a laně polní, abyste nebudily a nevyrážely ze sna milého mého, dokudž by sám nechtěl.

6 Která jest to, jenž vstupuje z pouště jako sloupové dymu, okouřena jsuc mirrou a kadidlem, dražším nad všelijaký prach apatekářský?

7 Aj, lože Šalomounovo, okolo něhož šedesáte udatných z nejsilnějších Izraelských,

8 Vše vládnoucích mečem, vycvičených v boji, z nichž jeden každý má svůj meč při boku svém z příčiny strachu nočního.

9 Schranu vystavěl sobě král Šalomoun z dříví Libánského,

10 Při níž udělal sloupy stříbrné, dno zlaté a ponebí šarlatové, vnitřek pak jeho postlaný milostí dcer Jeruzalémských.

11 Vyjděte a pohleďte, dcery Sionské, na krále Šalomouna v koruně, kterouž ho korunovala matka jeho v den oddávání jeho a v den veselí srdce jeho.