1 Behold, you are beautiful, my love.
Behold, you are beautiful.
Your eyes are like doves behind your veil.
Your hair is as a flock of goats,
that descend from Mount Gilead.
2 Your teeth are like a newly shorn flock,
which have come up from the washing,
where every one of them has twins.
None is bereaved among them.
3 Your lips are like scarlet thread.
Your mouth is lovely.
Your temples are like a piece of a pomegranate behind your veil.
4 Your neck is like David’s tower built for an armory,
on which a thousand shields hang,
all the shields of the mighty men.
5 Your two breasts are like two fawns
that are twins of a roe,
which feed among the lilies.
6 Until the day is cool, and the shadows flee away,
I will go to the mountain of myrrh,
to the hill of frankincense.
7 You are all beautiful, my love.
There is no spot in you.
8 Come with me from Lebanon, my bride,
with me from Lebanon.
Look from the top of Amana,
from the top of Senir and Hermon,
from the lions’ dens,
from the mountains of the leopards.
9 You have ravished my heart, my sister, my bride.
You have ravished my heart with one of your eyes,
with one chain of your neck.
10 How beautiful is your love, my sister, my bride!
How much better is your love than wine,
the fragrance of your perfumes than all kinds of spices!
11 Your lips, my bride, drip like the honeycomb.
Honey and milk are under your tongue.
The smell of your garments is like the smell of Lebanon.
12 My sister, my bride, is a locked up garden;
a locked up spring,
a sealed fountain.
13 Your shoots are an orchard of pomegranates, with precious fruits,
henna with spikenard plants,
14 spikenard and saffron,
calamus and cinnamon, with every kind of incense tree;
myrrh and aloes, with all the best spices,
15 a fountain of gardens,
a well of living waters,
flowing streams from Lebanon.
16 Awake, north wind, and come, you south!
Blow on my garden, that its spices may flow out.
Let my beloved come into his garden,
and taste his precious fruits.
1 Aj, jak jsi ty krásná, přítelkyně má, aj, jak jsi krásná! Oči tvé jako holubičí mezi kadeři tvými, vlasy tvé jako stáda koz, kteréž vídati na hoře Galád.
2 Zubové tvoji podobní stádu ovcí jednostejných, když vycházejí z kupadla, z nichž každá mívá po dvém, a mezi nimiž není žádné neplodné.
3 Jako provázek z hedbáví červeného dvakrát barveného rtové tvoji, a řeč tvá ozdobná; jako kus jablka zrnatého židoviny tvé mezi kadeři tvými.
4 Hrdlo tvé jest jako věže Davidova, vystavená k chování zbroje, v níž na tisíce pavéz visí, vše štítů mužů udatných.
5 Oba tvé prsy jako dvé telátek bliženců srních, jenž se pasou v kvítí.
6 Ažby zavítal ten den, a utekli by stínové, poodejdu k hoře mirrové a pahrbku kadidlovému.
7 Všecka jsi krásná, přítelkyně má, a není na tobě poškvrny.
8 Se mnou z Libánu, ó choti má, se mnou z Libánu půjdeš, a pohledíš s vrchu hory Amana, s vrchu Senir a Hermon, z peleší lvových a s hor pardových.
9 Jala jsi srdce mé, sestro má choti, jala jsi srdce mé jedním okem svým, a jedinou točenicí hrdla svého.
10 Jak utěšené jsou milosti tvé, sestro má choti! Jak vzácnější jsou milosti tvé než víno, a vůně mastí tvých nade všecky vonné věci.
11 Strdí tekou rtové tvoji, ó choti, med a mléko pod jazykem tvým, a vůně roucha tvého jako vůně Libánu.
12 Zahrada zamčená jsi, sestro má choti, vrchoviště zamčené, studnice zapečetěná.
13 Výstřelkové tvoji jsou zahrada stromů jablek zrnatých s ovocem rozkošným cypru a nardu,
14 Nardu s šafránem, prustvorce s skořicí, a s každým stromovím kadidlo vydávajícím, mirry a aloes, i s všelijakými zvláštními věcmi vonnými.
15 Ó ty sám vrchoviště zahradní, studnice vod živých, a tekoucích z Libánu.
16 Věj, větříčku půlnoční, a přiď, větříčku polední, prověj zahradu mou, ať tekou vonné věci její, a ať příjde milý můj do zahrady své, a jí rozkošné ovoce své.