1 "Say to your brothers, ‘My people!’

and to your sisters, ‘My loved one!’

2 Contend with your mother!

Contend, for she is not my wife,

neither am I her husband;

and let her put away her prostitution from her face,

and her adulteries from between her breasts;

3 lest I strip her naked,

and make her bare as in the day that she was born,

and make her like a wilderness,

and set her like a dry land,

and kill her with thirst.

4 Indeed, on her children I will have no mercy,

for they are children of unfaithfulness.

5 For their mother has played the prostitute.

She who conceived them has done shamefully;

for she said, ‘I will go after my lovers,

who give me my bread and my water,

my wool and my flax,

my oil and my drink.’

6 Therefore behold, I will hedge up your way with thorns,

and I will build a wall against her,

that she can’t find her way.

7 She will follow after her lovers,

but she won’t overtake them;

and she will seek them,

but won’t find them.

Then she will say, ‘I will go and return to my first husband,

for then it was better with me than now.’

8 For she didn’t know that I gave her the grain, the new wine, and the oil,

and multiplied to her silver and gold, which they used for Baal.

9 Therefore I will take back my grain in its time,

and my new wine in its season,

and will pluck away my wool and my flax which should have covered her nakedness.

10 Now I will uncover her lewdness in the sight of her lovers,

and no one will deliver her out of my hand.

11 I will also cause all her celebrations to cease:

her feasts, her new moons, her Sabbaths, and all her solemn assemblies.

12 I will lay waste her vines and her fig trees,

about which she has said, ‘These are my wages that my lovers have given me,’

and I will make them a forest,

and the animals of the field shall eat them.

13 I will visit on her the days of the Baals,

to which she burned incense

when she decked herself with her earrings and her jewels,

and went after her lovers

and forgot me," says Yahweh.

14 "Therefore behold, I will allure her,

and bring her into the wilderness,

and speak tenderly to her.

15 I will give her vineyards from there,

and the valley of Achor for a door of hope;

and she will respond there

as in the days of her youth,

and as in the day when she came up out of the land of Egypt.

16 It will be in that day," says Yahweh,

"that you will call me ‘my husband,’

and no longer call me ‘my master.’

17 For I will take away the names of the Baals out of her mouth,

and they will no longer be mentioned by name.

18 In that day I will make a covenant for them with the animals of the field,

and with the birds of the sky,

and with the creeping things of the ground.

I will break the bow, the sword, and the battle out of the land,

and will make them lie down safely.

19 I will betroth you to me forever.

Yes, I will betroth you to me in righteousness, in justice, in loving kindness, and in compassion.

20 I will even betroth you to me in faithfulness;

and you shall know Yahweh.

21 It will happen in that day, that I will respond," says Yahweh.

"I will respond to the heavens,

and they will respond to the earth;

22 and the earth will respond to the grain, and the new wine, and the oil;

and they will respond to Jezreel.

23 I will sow her to me in the earth;

and I will have mercy on her who had not obtained mercy;

and I will tell those who were not my people, ‘You are my people;’

and they will say, ‘You are My God!’"

1 Rcete bratřím vašim: Ó lide můj, a sestrám vašim: Ó milosrdenství došlá.

2 Odpor veďte proti matce vaší, dokažte, že ona není manželka má, a že já nejsem muž její, leč odvaruje smilství svých od tváři své, a cizoložství svých z prostřed prsí svých,

3 Abych jí nesvlékl do naha, a nepostavil jí tak, jakž byla v den narození svého, a učině ji podobnou poušti, a obrátě ji jako v zemi vyprahlou, umořil bych ji žízní.

4 Neslitoval bych se ani nad syny jejími, proto že jsou synové z smilstva.

5 Nebo smilní matka jejich, hanebnost páše rodička jejich; říká zajisté: Půjdu za frejíři svými, kteříž mi dodávají chleba mého, vody mé, vlny mé, lnu mého, oleje mého i nápojů mých.

6 A protož aj, já opletu cestu její trním, a ohradím hradbou, aby stezek svých nalezti nemohla.

7 Tehdy běhati bude za frejíři svými, a však nedostihne jich, hledati jich bude, ale nenalezne. I dí: Ej nu, již se navrátím k manželu svému prvnímu, proto že mi lépe tehdáž bylo než nyní.

8 Nebo ona nezná toho, že jsem já dával jí obilé, a mest a olej, anobrž rozmnožoval stříbro i zlato, kteréž vynakládají na Bále.

9 Protož poberu zase obilé své v čas jeho, i mest svůj v jistý čas jeho, a odejmu jí vlnu svou i len svůj k přiodívání nahoty její,

10 A tak v brzce odkryji mrzkost její před očima frejířů jejích, a žádný jí nevytrhne z ruky mé.

11 A učiním přítrž vší radosti její, svátkům jejím, novoměsícům jejím i sobotám jejím, a všechněm slavnostem jejím.

12 Pohubím také révoví její a fíkoví její, proto že říká: Ty věci jsou mzda má, kterouž mi dali frejíři moji; a obrátím je v les, a sžerou je živočichové polní.

13 A budu na ní vyhledávati dnů Bálů,v nichž jim kadí, a ozdoběci se náušnicemi svými a záponami svými, chodí za frejíři svými, na mne se pak zapomíná, praví Hospodin.

14 Protož aj, já namluvím ji, když ji uvedu na poušť; nebo mluviti budu k srdci jejímu.

15 A dám jí vinice její od téhož místa, i údolé Achor místo dveří naděje, i bude tam zpívati jako za dnů mladosti své, totiž jako tehdáž, když vycházela z země Egyptské.

16 I stane se v ten den, dí Hospodin, že volati budeš: Muži můj, a nebudeš mne volati více: Báli můj.

17 Nebo vyprázdním jména Bálů z úst tvých, aniž připomínáni budou více v jménu svém.

18 A učiním pro tebe smlouvu v ten den s živočichy polními, a s ptactvem nebeským i s zeměplazy, lučiště pak a meč polámi, i válku odejmu z země, a způsobím to, aby bydleli bezpečně.

19 I zasnoubím tě sobě na věčnost, zasnoubím tě sobě, pravím, v spravedlnosti a v soudu a v dobrotivosti a v hojném milosrdenství.

20 Zasnoubím tě sobě také u víře, abys poznala Hospodina.

21 I stane se v ten den, že vyslýchati budu, dí Hospodin, vyslýchati budu nebesa, a ona vyslyší zemi.

22 Země pak vyslyší obilé, i mest, i olej, a ty věci vyslyší Jezreele.

23 Nebo ji rozseji sobě na zemi, a smiluji se nad Loruchámou, Loammi pak řeknu: Lid můj jsi ty, a on dí: Bože můj.