1 "Put the trumpet to your lips!
Something like an eagle is over Yahweh’s house,
because they have broken my covenant
and rebelled against my law.
2 They cry to me, ‘My God, we, Israel, acknowledge you!’
3 Israel has cast off that which is good.
The enemy will pursue him.
4 They have set up kings, but not by me.
They have made princes, and I didn’t approve.
Of their silver and their gold they have made themselves idols,
that they may be cut off.
5 Let Samaria throw out his calf idol!
My anger burns against them!
How long will it be until they are capable of purity?
6 For this is even from Israel!
The workman made it, and it is no God;
indeed, the calf of Samaria shall be broken in pieces.
7 For they sow the wind,
and they will reap the whirlwind.
He has no standing grain.
The stalk will yield no head.
If it does yield, strangers will swallow it up.
8 Israel is swallowed up.
Now they are among the nations like a worthless thing.
9 For they have gone up to Assyria,
like a wild donkey wandering alone.
Ephraim has hired lovers for himself.
10 But although they sold themselves among the nations,
I will now gather them;
and they begin to waste away because of the oppression of the king of mighty ones.
11 Because Ephraim has multiplied altars for sinning,
they became for him altars for sinning.
12 I wrote for him the many things of my law,
but they were regarded as a strange thing.
13 As for the sacrifices of my offerings,
they sacrifice meat and eat it,
but Yahweh doesn’t accept them.
Now he will remember their iniquity,
and punish their sins.
They will return to Egypt.
14 For Israel has forgotten his Maker and built palaces;
and Judah has multiplied fortified cities;
but I will send a fire on his cities,
and it will devour its fortresses."
1 Přičině k ústům svým troubu, rci: Aj, letí jako orlice na dům Hospodinův, proto že přestoupili smlouvu mou, a proti zákonu mému převráceně činili.
2 Budouť sic volati: Bože můj, znáť tebe Izrael,
3 Ale opustilť jest Izrael dobré, nepřítel jej stihati bude.
4 Oniť ustanovují krále, ale beze mne; knížata vyzdvihují, k nimž já se neznám; z stříbra i z zlata svého činí sobě modly k svému zkažení.
5 Opustíť je tele tvé, ó Samaří, když se zažhne prchlivost má na ně. Až dokudž nebudou moci ostříhati nevinnosti?
6 Však i ono jest od Izraele, řemeslník je udělal, a neníť Bohem; nebo drtiny budou z toho telete Samařského.
7 Poněvadž větru rozsívají, takéť vichřici žíti budou; ani stébla žádného míti nebudou; úroda nevydá mouky, a by pak i vydala, cizozemci to sehltí.
8 Sehlcen bude Izrael, tudíž budou mezi pohany jako nádoba, v níž není žádné líbosti.
9 Proto že se oni utíkají k Assurovi, oslu divokému, kterýž jest toliko sám svůj, a že Efraim sobě najímá milovníky,
10 A že posílali dary mezi pohany: protož tudíž je zberu i já, anobrž jižť jsou okusili něčeho pro břímě krále knížat.
11 Nebo vzdělal Efraim mnoho oltářů k hřešení, máť oltáře k hřešení.
12 Vypsal jsem jemu znamenité věci v zákoně svém, ale neváží sobě rovně jako cizí věci.
13 Z obětí darů mých obětují maso a jedí, Hospodin neoblibuje jich. Jižť zpomene na nepravost jejich, a vyhledávati bude hříchy jejich, že se oni do Egypta navracují,
14 A že se zapomenul Izrael na Učinitele svého, a nastavěl chrámů, a Juda vzdělal mnoho měst hrazených. Protož pošli oheň na města jeho, a zžíře paláce jeho.