1 Elihu also continued, and said,

2 "Bear with me a little, and I will show you;

for I still have something to say on God’s behalf.

3 I will get my knowledge from afar,

and will ascribe righteousness to my Maker.

4 For truly my words are not false.

One who is perfect in knowledge is with you.

5 "Behold, God is mighty, and doesn’t despise anyone.

He is mighty in strength of understanding.

6 He doesn’t preserve the life of the wicked,

but gives justice to the afflicted.

7 He doesn’t withdraw his eyes from the righteous,

but with kings on the throne,

he sets them forever, and they are exalted.

8 If they are bound in fetters,

and are taken in the cords of afflictions,

9 then he shows them their work,

and their transgressions, that they have behaved themselves proudly.

10 He also opens their ears to instruction,

and commands that they return from iniquity.

11 If they listen and serve him,

they will spend their days in prosperity,

and their years in pleasures.

12 But if they don’t listen, they will perish by the sword;

they will die without knowledge.

13 "But those who are godless in heart lay up anger.

They don’t cry for help when he binds them.

14 They die in youth.

Their life perishes among the unclean.

15 He delivers the afflicted by their affliction,

and opens their ear in oppression.

16 Yes, he would have allured you out of distress,

into a wide place, where there is no restriction.

That which is set on your table would be full of fatness.

17 "But you are full of the judgment of the wicked.

Judgment and justice take hold of you.

18 Don’t let riches entice you to wrath,

neither let the great size of a bribe turn you aside.

19 Would your wealth sustain you in distress,

or all the might of your strength?

20 Don’t desire the night,

when people are cut off in their place.

21 Take heed, don’t regard iniquity;

for you have chosen this rather than affliction.

22 Behold, God is exalted in his power.

Who is a teacher like him?

23 Who has prescribed his way for him?

Or who can say, ‘You have committed unrighteousness?’

24 "Remember that you magnify his work,

about which men have sung.

25 All men have looked on it.

Man sees it afar off.

26 Behold, God is great, and we don’t know him.

The number of his years is unsearchable.

27 For he draws up the drops of water,

which distill in rain from his vapor,

28 which the skies pour down

and which drop on man abundantly.

29 Indeed, can anyone understand the spreading of the clouds

and the thunderings of his pavilion?

30 Behold, he spreads his light around him.

He covers the bottom of the sea.

31 For by these he judges the people.

He gives food in abundance.

32 He covers his hands with the lightning,

and commands it to strike the mark.

33 Its noise tells about him,

and the livestock also, concerning the storm that comes up.

1 Zatím přidal Elihu, a řekl:

2 Postrp mne maličko, a oznámímť šíře; neboť mám ještě, co bych za Boha mluvil.

3 Vynesu smysl svůj zdaleka, a stvořiteli svému přivlastním spravedlnost.

4 V pravdě, žeť nebudou lživé řeči mé; zdravě smýšlejícího máš mne s sebou.

5 Aj, Bůh silný mocný jest, aniž svých zamítá; silný jest, a srdce udatného.

6 Neobživuje bezbožného, chudým pak k soudu dopomáhá.

7 Neodvrací od spravedlivého očí svých, nýbrž s králi na stolici sází je na věky, i bývají zvýšeni.

8 Pakli by poutami sevříni byli, zapleteni jsouce provazy ssoužení:

9 Tudy jim v známost uvodí hřích jejich, a že přestoupení jejich se ssilila.

10 A tak otvírá sluch jejich, aby se napravili, anobrž mluví jim, aby se navrátili od nepravosti.

11 Uposlechnou-li a budou-li jemu sloužiti, stráví dny své v dobrém, a léta svá v potěšení.

12 Pakli neuposlechnou, od meče sejdou, a pozdychají bez umění.

13 Nebo kteříž jsou nečistého srdce, přivětšují hněvu, aniž k němu volají, když by je ssoužil.

14 Protož umírá v mladosti duše jejich, a život jejich s smilníky.

15 Vytrhuje, pravím, ssouženého z jeho ssoužení, a ty, jejichž sluch otvírá, v trápení.

16 A tak by i tebe přenesl z prostředku úzkosti na širokost, kdež není stěsnění, a byl by pokojný stůl tvůj tukem oplývající.

17 Ale ty zasloužils, abys jako bezbožný souzen byl; soud a právo na tě dochází.

18 Jistě strach, aby tě neuvrhl Bůh u větší ránu, tak že by jakkoli veliká výplaty mzda, tebe nevyprostila.

19 Zdaliž by sobě co vážil bohatství tvého? Jistě ani nejvýbornějšího zlata, ani jakékoli síly neb moci tvé.

20 Nechvátejž tedy k noci, v kterouž odcházejí lidé na místo své.

21 Hleď, abys se neohlédal na marnost, zvoluje ji raději, nežli ssoužení.

22 Aj, Bůh silný nejvyšší jest mocí svou. Kdo jemu podobný učitel?

23 Kdo jemu vyměřil cestu jeho? Kdo jemu smí říci: Činíš nepravost?

24 Pamětliv buď raději, abys vyvyšoval dílo jeho, kteréž spatřují lidé,

25 Kteréž, pravím, všickni lidé vidí, na něž člověk patří zdaleka.

26 Nebo Bůh silný tak jest veliký, že ho nemůžeme poznati, počet let jeho jest nevystižitelný.

27 On zajisté vyvodí krůpěje vod, kteréž vylévají déšť z oblaků jeho,

28 Když se rozpouštějí oblakové, a kropí na mnohé lidi.

29 (Anobrž vyrozumí-li kdo roztažení oblaků, a zvuku stánku jeho,

30 Jak rozprostírá nad ním světlo své, aneb všecko moře přikrývá?

31 Skrze ty věci zajisté tresce lidi, a též dává pokrmu hojnost.

32 Oblaky zakrývá světlo, a přikazuje mu ukrývati se za to, co je potkává.)

33 Ohlašuje o něm zvuk jeho, též dobytek, a to hned, když pára zhůru vstupuje. [ (Job 36:34) Takéť se i nad tím děsí srdce mé, až se pohybuje z místa svého. ]