1 "Yes, at this my heart trembles,
and is moved out of its place.
2 Hear, oh, hear the noise of his voice,
the sound that goes out of his mouth.
3 He sends it out under the whole sky,
and his lightning to the ends of the earth.
4 After it a voice roars.
He thunders with the voice of his majesty.
He doesn’t hold back anything when his voice is heard.
5 God thunders marvelously with his voice.
He does great things, which we can’t comprehend.
6 For he says to the snow, ‘Fall on the earth,’
likewise to the shower of rain,
and to the showers of his mighty rain.
7 He seals up the hand of every man,
that all men whom he has made may know it.
8 Then the animals take cover,
and remain in their dens.
9 Out of its room comes the storm,
and cold out of the north.
10 By the breath of God, ice is given,
and the width of the waters is frozen.
11 Yes, he loads the thick cloud with moisture.
He spreads abroad the cloud of his lightning.
12 It is turned around by his guidance,
that they may do whatever he commands them
on the surface of the habitable world,
13 whether it is for correction, or for his land,
or for loving kindness, that he causes it to come.
14 "Listen to this, Job.
Stand still, and consider the wondrous works of God.
15 Do you know how God controls them,
and causes the lightning of his cloud to shine?
16 Do you know the workings of the clouds,
the wondrous works of him who is perfect in knowledge?
17 You whose clothing is warm
when the earth is still by reason of the south wind?
18 Can you, with him, spread out the sky,
which is strong as a cast metal mirror?
19 Teach us what we will tell him,
for we can’t make our case by reason of darkness.
20 Will it be told him that I would speak?
Or should a man wish that he were swallowed up?
21 Now men don’t see the light which is bright in the skies,
but the wind passes, and clears them.
22 Out of the north comes golden splendor.
With God is awesome majesty.
23 We can’t reach the Almighty.
He is exalted in power.
In justice and great righteousness, he will not oppress.
24 Therefore men revere him.
He doesn’t regard any who are wise of heart."
1 Poslouchejte pilně hřmotného hlasu jeho, a zvuku z úst jeho pocházejícího.
2 Pode všecka nebesa jej rozprostírá, a světlo své k krajům země.
3 Za nímž zvučí hlukem, a hřímá hlasem důstojnosti své, aniž mešká s jinými věcmi, když se slýchá hlas jeho.
4 Bůh silný hřímá hlasem svým předivně, činí veliké věci, a však nemůžeme rozuměti, jak.
5 Sněhu zajisté říká: Buď na zemi, tolikéž pršce dešťové, ano i přívalu násilnému.
6 Zavírá ruku všelikého člověka, aby žádný z lidí nemohl konati díla svého.
7 Tehdáž i zvěř vchází do skrýše, a v peleších svých obývá.
8 Z skrýše vychází vichřice, a od půlnoční strany zima.
9 Dchnutím Bůh silný dává mráz, až se široké vody zavírají.
10 Také i při svlažování země pohybuje oblakem, a rozhání mračno světlem svým.
11 A tentýž sem i tam obrací se moudrostí jeho, aby činil, což by mu koli přikázal na tváři okršlku zemského.
12 Buď k trestání, neb pro zemi svou, buď k prokazování dobrotivosti, spraví to, že se postaví.
13 Pozorujž toho, Jobe, zastav se a podívej se divům Boha silného.
14 Víš-li, kdy Bůh ukládá co o těch věcech, aneb kdy chce osvěcovati světlem oblaky své?
15 Znáš-li, jak se vznášejí oblakové, a jiné divy dokonalého v uměních?
16 A že tě roucho tvé zahřívati bude, když Bůh zemi pokojnou činí větry poledními?
17 Roztahoval-li jsi s ním nebesa trvánlivá, k zrcadlu slitému podobná?
18 Poukaž nám, co bychom řekli jemu; nebo nemůžeme ani řeči zpořádati pro temnost.
19 Zdaž jemu kdo oznámí, co bych já mluvil? Pakli by kdo za mne mluvil, jistě že by byl sehlcen.
20 Ano nyní nemohou patřiti lidé na světlo, když jest jasné na oblacích, když je vítr prochází a vyčišťuje,
21 Od půlnoční strany s jasnem jako zlato přicházeje, ale v Bohu hroznější jest sláva.
22 Všemohoucí, jehož vystihnouti nemůžeme, ač jest veliký v moci, však soudem a přísnou spravedlností netrápí.
23 Protož bojí se ho lidé; neohlédá se na žádného z těch, kdož jsou moudrého srdce.
24 **