Pular para o conteúdo
Publicidade

As 10 parábolas mais importantes de Jesus

Por Bíblia Online  - 

Jesus ensinou lições profundas por meio de parábolas, histórias curtas e simbólicas que comunicam verdades espirituais. Cada parábola tem um significado especial e atemporal, revelando o caráter de Deus e ensinando como viver como cristãos. Aqui estão 10 das parábolas mais marcantes e suas lições:

1. Parábola do Semeador (Mateus 13:3-9)

A parábola do semeador fala sobre a receptividade das pessoas à Palavra de Deus. Cada tipo de solo representa diferentes maneiras de receber e aplicar o Evangelho em nossas vidas. Somente um coração fértil e comprometido pode dar frutos espirituais abundantes.

2. O Bom Samaritano (Lucas 10:25-37)

Ajngáa xkri̱da ga̱jma̱á numuu xa̱bo̱ Samária̱ tsí májáan

A̱ꞌkhue̱n ni̱tu̱xu̱u̱mbáa xa̱bo̱ tsí naꞌsngáá xtángoo jamí niraxu̱u̱ Jesús, kajngó mba̱ꞌyoo̱ dí gáꞌthán:

Táta̱ naꞌsngáá, dí jaꞌyoo ma̱ne̱ kajngó ma̱goo ma̱xtáá jámuu ró.

XómáJesús niriꞌñuu̱:

Dí lá ka̱ma naꞌthán ná xtángoo ga̱jma̱á numuu rúꞌkhue̱n rá. Xáne ifraꞌa̱a̱ne̱ ikháánꞌ ró.

A̱ꞌkhue̱n niriꞌña xa̱bo̱ tsúꞌkhue̱n:

"Ga̱gaaꞌ xtayáá Tátiáaꞌ Mikhuíí ga̱jma̱á mbá jañii a̱kia̱anꞌ, ga̱jma̱á mbá jañii nímia̱aꞌ, ga̱jma̱á mbá xúgíí ski̱ya̱a̱, jamí ga̱jma̱á mbá xúgíí ju̱ma̱a̱". Xúꞌkhue̱n mámangaa, "ga̱gaaꞌ xtayáá xa̱bo̱ numbaa ga̱jma̱a̱xómá rí nandaaꞌ xtaya-mina̱ikháánꞌ".

A̱ꞌkhue̱n Jesús niꞌthúun xa̱bo̱ tsúꞌkhue̱n:

Maphú máján nitriꞌña. Athane̱-mbáníí rúꞌkhue̱n kajngó ma̱ra̱xtaa jámuu.

Xómáxa̱bo̱ tsúꞌkhue̱n ndiyoo̱ gáꞌthán-mbáa̱ numa-mine̱e̱, kajngó niraxu̱u̱ Jesús:

Tsáa ñajuun tsí xa̱bo̱ numbaa ga̱jmi̱ró.

A̱ꞌkhue̱n Jesús niriꞌñuu̱ ga̱jma̱á mbá ajngáa xkri̱da:

Mbáa xa̱bo̱ na̱ga̱taa ná Jerusalén, na̱ka̱ ná Jerikó. Ná jamba̱a̱ ningujwíin ku̱ꞌwá inuu̱, ni̱drígú-jáꞌyíi̱ mbá xúgíí rí jagui̱i̱. Nixnáa̱, nene̱-jámbi̱yíi̱asndo nijámíndúu̱ kri̱ga̱a̱, a̱ꞌkhue̱n nigúu̱n. Neꞌne rí nda̱a̱ ajngóo ni̱ga̱taa mbáa dxakuun ikhín máná jamba̱a̱ rúꞌkhue̱n mangaa. Ído̱ ndiꞌyoo̱ rí kri̱ga̱a̱ xa̱bo̱ nijámbi̱yu̱u̱, nimaduxu̱u̱. Ikhaa máneꞌne mbáa xa̱bo̱ tsí jayá iꞌdiuu Lebí mangaa ído̱ ninújngoo ikhín, nimaduxu̱u̱ído̱ ndiꞌyoo̱ kri̱ga̱a̱. Xómámámbáa xa̱bo̱ Samária̱, tsí na̱ka̱ ikhín máná jamba̱a̱ rúꞌkhue̱n, ído̱ ndiꞌyoo̱ rí kri̱ga̱a̱, niñáwíin a̱kuii̱n jaꞌyoo̱. Ído̱ ni̱ga̱níi̱ ikhín, nixtájmuu̱ yatsi̱i xndú olíbo̱ jamí iyoo úba̱ rí ni̱ga̱yu̱u̱ná nijámbi̱yu̱u̱xa̱bo̱, xúꞌkhue̱n mánimbróꞌoo̱ ne̱ ga̱jma̱á xtíin. A̱ꞌkhue̱n niríguii̱ tsu̱du̱u̱ xu̱kuíi̱, ni̱ka̱ jayáa̱ ná guꞌwá rí nune̱-numa xa̱bo̱ kajngó mbuya̱a xu̱únꞌ, jamí ikhín ni̱ña̱wu̱u̱n. Ído̱ watse rí naꞌgíi̱ jamba̱a̱, a̱ꞌkhue̱n ni̱gu̱wíi̱ a̱jma̱ mbúkha̱a̱ ajwa̱nꞌ nixnúu̱ xa̱bo̱ tsí guꞌwóo̱, jamí niꞌthúu̱n: "A̱tia̱wa̱án tháan xa̱bo̱ tsíge̱ga̱jma̱á numuꞌ. Jamí xí najmaaꞌ i̱tha̱án xóó mba̱a̱ mbúkha̱a̱ ga̱jma̱á numuu̱, ma̱ne̱-numa̱alo̱ikhúúnꞌ ído̱ rí ma̱ꞌkha̱aꞌ".

A̱ꞌkhue̱n niraxe̱ Jesús:

Náá tsí atsúun ge̱jyoꞌ neꞌne-mina̱xa̱bo̱ numbaa ga̱jma̱á xa̱bo̱ tsí ni̱ga̱taa-jáꞌyíí nene̱ ku̱ꞌwá rá.

A̱ꞌkhue̱n niꞌthán xa̱bo̱ tsí naꞌsngáá xtángoo:

Ikhaa xa̱bo̱ tsí niñáwíin a̱kui̱in jaꞌyoo̱.

A̱ꞌkhue̱n waꞌtháa̱n neꞌne Jesús:

Ayu gátha̱ne̱ mangáánꞌ rúꞌkhue̱n.

Essa parábola nos ensina sobre o amor ao próximo, independentemente de raça ou religião. O samaritano ajudou um desconhecido, mostrando que a verdadeira fé se revela no amor ao próximo.

3. A Ovelha Perdida (Lucas 15:4-7)

«Xí mbáa tsí ikháanꞌlaꞌ gíꞌdiin mbá witsu skíñíi (100) xu̱kú mogo̱ jamí nindáti̱ga̱a̱ mbáa, á ra̱ꞌkhá maniñúu̱ tsí mbá akho̱ skíñú gu̱wa̱ꞌ-nítsu i̱khu̱un (99) ná xanáá, rí ma̱ꞌgee̱ gáꞌyáa̱ tsí nindáti̱ga̱a̱ asndo náá gáxkamaa̱ rá. Jamí ído̱ naxkamaa̱ rá, phú gagi a̱kuii̱n naríguii̱ ná xpapoo̱. Ído̱ na̱ga̱núu̱ guꞌwóo̱ nandxaꞌwúu̱n iyanga̱jwee̱ jamí xa̱bo̱ rixo̱o̱, a̱ꞌkhue̱n naꞌthúu̱n: "Ga̱ꞌdxalaꞌ ga̱jma̱á nindxu̱, numuu rí ni̱xkama̱a máxu̱kú mogui̱tsí nindáti̱ga̱a̱ jáꞌyé". Na̱tha̱nꞌlaꞌ rí xkuaꞌnii mámangaa i̱tha̱án mba̱a̱ gagi ríga̱ ná mikhuíí ga̱jma̱á numuu mbáa xa̱bo̱ aꞌkhán tsí nathanga̱a a̱kui̱in ná inuu Ana̱ꞌló, xó rí ga̱jma̱á numúú tsí mbá akho̱ skíñú gu̱wa̱ꞌ-nítsu i̱khu̱un (99) xa̱bo̱ májíin tsí tsíꞌyóo márí ma̱thanga̱a a̱kui̱ín ná inuu Ana̱ꞌló.

Deus é como o pastor que busca incessantemente uma ovelha perdida. Essa parábola revela o amor incansável de Deus pelos pecadores, celebrando a alegria no céu quando alguém se arrepende.

4. O Filho Pródigo (Lucas 15:11-32)

Ajngáa xkri̱da ga̱jma̱á numuu ada̱ tsí nindáti̱ga̱a̱

Jesús niꞌthán xóó: «Mbáa xa̱bo̱ gíꞌdiin a̱jmi̱i i̱ji̱in. Tsí i̱wa̱á dxáma niꞌthúun tátée: "Táa, araxnúrí ga̱náꞌyoo ma̱nguanúu ñawúnꞌ". A̱ꞌkhue̱n anúu̱ nixnúu mbámbáa rí ma̱nguanúu ñawúun. Tágajyúu mámbiꞌi, ikhaa tsí i̱wa̱á dxáma, nigímbúu mbá xúgíí rí ni̱to̱ꞌo̱o̱ ñawúun, a̱ꞌkhue̱n ni̱ke̱e̱ gáxtáa̱ tsíngua̱, i̱mba̱ numbaa. Ikhín nitsíjmuu̱ rí gíꞌdoo̱, numuu rí nikhuáa jayu nixtáa̱. Ído̱ wámbo̱o̱ nitsíjmuu̱ mbá xúgíí, a̱ꞌkhue̱n phú gakhe̱ niríga̱ ewi ná numbaa rúꞌkhue̱n, jamí ni̱gi̱ꞌdu̱u̱n ni̱xki̱dxu̱u̱ ikhaa̱. A̱ꞌkhue̱n ni̱ke̱e̱ gánda̱ꞌe̱e̱ ñajun inuu mbáa xa̱bo̱ ná numbaa xtáa̱. Xómátsúꞌkhue̱n nixná-ñájuu̱n rí ma̱ꞌgee̱ gáña̱wúu̱n a̱ga ná mbayuu. Xómáikhaa̱ naꞌne a̱kuii̱n rí mi̱khui̱i̱ asndo ma̱gi̱ꞌmuu̱ rí naꞌpho̱ a̱ga, i̱ndo̱ó mánumuu rí nimbáa tsíxnúu̱ ne̱ mi̱khui̱i̱.

»Asndo a̱ꞌkhue̱n nindxaꞌwá-mina̱aꞌ jamí niꞌthée̱n: "Wáthi̱in yumbáá asndo napíduun guma mu̱pho̱ ná guꞌwóo táté, xómáikhúúnꞌ níꞌngo̱i̱xki̱dxu̱ge̱jyoꞌ. Ma̱ꞌgáaꞌ guꞌwóo tátéjamí ma̱thu̱u̱n: Táa, ne̱ne̱ aꞌkhán ná inuu Ana̱ꞌlójamí ná inaaꞌ ikháánꞌ. Nánguá jaꞌyoꞌ rí ma̱nindxu̱a̱ꞌdiáaꞌ. Athañu̱xómá rí nathañi̱í mbáa yumbiáaꞌ". Xkuaꞌnii ndiyáa̱ la jamba̱a̱ ni̱ꞌkhaa̱ guꞌwóo tátée̱.

»Asndo xóó mátsíngua̱i̱ꞌkhe̱e̱ ído̱ waꞌyáa̱ neꞌne tátée̱, jamí niñáwíin a̱kui̱in jaꞌyoo̱. A̱ꞌkhue̱n nigáyuu tátée̱ ni̱ka̱ gáxkamaa̱ jamí ndiyáraꞌaa̱ rí ni̱grui̱guíi̱, jamí niraꞌnuu̱ inuu rí naraxii̱. Xómádxáma tsúꞌkhue̱n niꞌthán: "Táa, ne̱ne̱ aꞌkhán ná inuu Ana̱ꞌlójamí ná inaaꞌ ikháánꞌ. Jamí nánguá jaꞌyoꞌ rí ma̱nindxu̱a̱ꞌdiáaꞌ".

»Xómátátée̱ nixná-ñájúún yumbée: "Nacha̱, gu̱rawíilaꞌ xtíin rí i̱tha̱án máján jamí gu̱riꞌkhuii̱laꞌ. Gu̱xu̱ꞌdáalaꞌ mbá ajwa̱nꞌ jndi ná a̱dée ñawúu̱n, jamí gu̱xu̱ꞌdáalaꞌ cháda nakhúu̱. A̱guwa ju̱ya̱a̱laꞌ a̱ꞌdá-xédé tsí i̱wa̱á rangíi, jamí gu̱xíya̱a̱laꞌ. ¡Mu̱peꞌtsolójamí mu̱ꞌne̱lóndxa̱a̱! Numuu rí ndiꞌya̱a a̱ꞌdétsíge̱tsí nijáñuu má. Nindáti̱ga̱a̱ jamí ni̱xkamaa̱ló". A̱ꞌkhue̱n ni̱gíꞌdíi̱n nini̱i̱ ndxa̱a̱.

»Awúun márúꞌkhue̱n, dxáma tsí nikhi̱i̱ xtáa̱ nañajwii̱n xanáá. Ído̱ nithangaa̱ jamí nangiyuu̱ máguꞌwáá, nidxawuu̱n ajmúú jamí gi̱sian. A̱ꞌkhue̱n nindxaꞌwóo̱ mbáa yumbáá jamí niraxu̱u̱: "Dí ríga̱ guꞌwáá ró". Xómátsúꞌkhue̱n niꞌthán: "Á ra̱ꞌkhá dxíya̱a̱ni̱ꞌkha̱a. Xómátátiáaꞌ nixná-ñájun rí ma̱ja̱ñúu a̱ꞌdá-xédé tsí i̱wa̱á rangíi, numuu rí máján nda̱a̱ rí nigíꞌnuu dxíya̱a̱ni̱ꞌkha̱a". Xómádxáma tsí nikhi̱i̱ nijiꞌnáa jamí asndo tsíyoo̱ gáta̱ꞌaa̱ guꞌwáá. A̱ꞌkhue̱n nigájnuu tátée̱ gáꞌthán-jáñuu̱ rí ma̱ta̱ꞌaa̱ guꞌwáá. Xómádxáma tsúꞌkhue̱n niꞌthúun tátée: "Nathayáá máikháánꞌ wátha̱ tsigu xtáá na̱ñajun ga̱jma̱á nindxa̱a̱, jamí na̱ne̱-mbánuu mbá xúgíí rí narathúnꞌ. Jamí nimbá miꞌtsú tára̱xni̱maske asndo mbáwíi a̱ꞌdá-tsótoon rí ma̱ne̱ ndxa̱a̱ gajmíiyanga̱jwe̱. Xómáxúge̱rí ni̱ꞌkha̱a a̱ꞌdiáaꞌ tsíge̱, tsí wámbo̱o̱ mbúkha̱a̱nitsíjmuu gajmíí go̱ꞌo̱ tsí nu̱ngu̱jwa̱-mijná, jamí asndo niraxná ñajun rí ma̱ja̱ñúu a̱ꞌdá-xédé tsí i̱wa̱á rangíi ga̱jma̱á numuu̱".

»Xómátátée̱ niriꞌña: "A̱ꞌdé, ikháánꞌ jámba̱ miꞌtsú máxtaa ga̱jma̱á nindxu̱, jamí mbá xúgíí rí gúꞌdo̱ríga̱ ná ñawáanꞌ. I̱ndo̱ó mánumuu rí xúge̱rá, phú ga̱náꞌyoo rí mu̱ꞌne̱lóndxa̱a̱ jamí ma̱juwalógagi, numuu rí ndiꞌya̱a dxíya̱a̱tsí nijáñuu. Tsí nindáti̱ga̱a̱, ikhaa ni̱xkama̱aló"».

A parábola do filho pródigo fala sobre o perdão e o amor incondicional de Deus por Seus filhos, mesmo quando se desviam.

5. A Pérola de Grande Valor (Mateus 13:45-46)

Jesus ensina que o Reino de Deus é o bem mais precioso e devemos estar dispostos a renunciar tudo para possuí-lo.

6. O Fariseu e o Publicano (Lucas 18:9-14)

Ajngáa xkri̱da ga̱jma̱á numuu xa̱bo̱ fariséo̱ jamí xa̱bo̱ tsí na̱ru̱ma mbúkho̱o̱ guꞌwá-ñajun

Mbá tikhuun xa̱bo̱ na̱ju̱mu̱ú rí májíin guéño, jamí na̱nguá gíꞌdoo numúú i̱ꞌwíin xa̱bo̱ iyáa̱. Ikhiin tsúꞌkhue̱n niꞌthúún Jesús ajngáa xkri̱da ríge̱: «A̱jmi̱i xa̱bo̱ nigóó gúthán-jáñíí Ana̱ꞌlóná guꞌwá dxákuun. Mbáa tsúꞌkhue̱n ñajuun xa̱bo̱ fariséo̱, xómái̱mba̱a̱ñajuun xa̱bo̱ tsí na̱ru̱ma mbúkho̱o̱ guꞌwá-ñajun. Tsí xa̱bo̱ fariséo̱, wéje̱ naꞌthán-jáñuu ná awúun a̱kui̱in xáꞌnii: "Táta̱ Mikhuíí, núma̱aꞌ la numuu rí na̱nguá jaꞌñúú xómá jaꞌñúú i̱ꞌwíin xa̱bo̱, tsí ñajúún ku̱ꞌwá, tsí na̱nguá májíin, jamí tsí nubúún gajmíí xa̱bo̱ tsí túya̱a̱. Ni mána̱nguá jaꞌñúú xómá jaꞌnii xa̱bo̱ tsúꞌkhue̱n tsí na̱ru̱ma mbúkho̱o̱ guꞌwá-ñajun. Ikhúúnꞌ na̱ne̱-miꞌkhíi a̱jma̱ miꞌtsú awúun rí mbá juwan mbiꞌi, jamí na̱xna̱xílo̱ná inaaꞌ mbóó rí mbámbá gu̱wa̱kíxnuu rí mbá xúgíí rí na̱da̱a̱ꞌlo̱".

»Xómáxa̱bo̱ tsí na̱ru̱ma mbúkho̱o̱ guꞌwá-ñajun, tsíngua̱ni̱wi̱ji̱i̱, jamí asndo ni tsíꞌngo̱o̱ a̱kuii̱n gáraꞌée̱n mikhuíí. Rí i̱ndo̱ó máxo̱xto̱o̱ ixnúu̱ jamí naꞌthée̱n: "¡Táta̱ Mikhuíí, ga̱ñáwíin a̱kia̱anꞌ xtayoꞌ, tsúún xa̱bo̱ aꞌkhán ñajunꞌ!". Na̱tha̱nꞌlaꞌ rí xa̱bo̱ tsíge̱, tsí na̱ru̱ma mbúkho̱o̱ guꞌwá-ñajun, Ana̱ꞌlóneꞌne mba̱a̱ a̱kui̱in májaꞌyoo̱ ído̱ rí nithangaa̱ ná guꞌwóo̱. Jamí tsí xa̱bo̱ fariséo̱, na̱nguá. Numuu rí asndo tsáa tsí nakúxe̱-mina̱, ma̱gu̱ma-mati̱i̱. Xómátsí naxrígú-mina̱rá, ma̱gu̱ma-mba̱a̱».

Essa parábola nos lembra que Deus valoriza um coração humilde e arrependido, em contraste com a arrogância espiritual. O publicano, ao reconhecer seus pecados, foi justificado diante de Deus.

7. Os Talentos (Mateus 25:14-30)

Nesta história, Jesus ensina sobre a responsabilidade de usar bem os dons e recursos que Deus nos confiou. A fidelidade nas pequenas coisas abre portas para bênçãos maiores.

8. O Rico e Lázaro (Lucas 16:19-31)

Lása̱ro̱ ga̱jma̱á xa̱bo̱ tsí phú gíꞌdoo

Jesús niꞌthán xóó: «Nixtáa mbáa xa̱bo̱ tsí ni̱gi̱ꞌdoo guéñuu, tsí júwuun xtíin rí phú máján jamí phú mitsaan. Tsitsíí naꞌnii̱ ndxa̱a̱ mitsaan jamí naꞌkhui̱i̱ mbá xúgíí rí i̱tha̱án máján. Mangaa mánixtáa mbáa xa̱bo̱ ngínáa mbiꞌyuu Lása̱ro̱. Ikhaa tsúꞌkhue̱n mbá xa̱jayu tima ska ná xuyuu, jamí na̱gi̱ꞌi̱i̱ ná rawuun xkrugoo xa̱bo̱ tsí gíꞌdoo guéñuu. Naꞌne a̱kuii̱n rí ma̱janáa̱ mi̱khui̱i̱ rí nafrigu ná nakueꞌtso-rámuu xa̱bo̱ tsí gíꞌdoo guéñuu, jamí i̱ndo̱ó máxu̱wánꞌ naguwá nuxtíí ska ná xuyuu̱.

»Ni̱ga̱nú mbiꞌi rí nijáñuu xa̱bo̱ tsí ngínáa, jamí ni̱ka̱ jiꞌyáa̱ nene̱ ánje̱l rí ma̱xtáa̱ mújúu̱n ná níjñúu Abraám. A̱ꞌkhue̱n nijáñuu xa̱bo̱ tsí gíꞌdoo guéñuu mangaa, jamí waꞌdii̱. Awúun márí xtáa̱ namínu̱u̱ná iñá-wajíín, niraꞌée̱n ri̱jma̱á, jamí asndo tsíngua̱ndiꞌyoo̱ Abraám, jamí Lása̱ro̱ xtáa̱ ná níjñúu̱. A̱ꞌkhue̱n nindxaꞌwée̱: "¡Táté, Abraám, ga̱ñáwíin a̱kia̱anꞌ xtayoꞌ! Ataxúꞌmaa Lása̱ro̱ ma̱ꞌga gármu̱juun idxu̱u̱ a̱dée ñawúun, jamí ma̱ꞌkha̱ gáꞌne-maxaa̱ ra̱ju̱nꞌ. Numuu rí phú xtáá na̱mínu̱u̱ná awúun agu ríge̱". XómáAbraám niriꞌñuu̱: "A̱ꞌdé, ga̱rmáꞌáan a̱kia̱anꞌ rí ikháánꞌ niraꞌdáá mámbá xúgíí rí naꞌne a̱kia̱anꞌ nákhí niraxtaa ná numbaa, xómáLása̱ro̱ phú mingíná nixtáa̱. Jamí xúge̱rá, ikhaa̱ xtáa̱ ge̱jyoꞌ naꞌni̱i a̱kuii̱n, xómáikháánꞌ xtaa natamíni̱í. Ra̱ꞌkhá mái̱ndo̱ó rúꞌkhue̱n, rí kri̱ga̱ mbá rí me̱jno̱guéño na̱we̱je̱-ꞌthu̱u̱n ná xtaa ikháánꞌ jamí ná juwa ikháanꞌxo̱. Kajngó tsí júwa̱ge̱jyoꞌ ma̱xáxóo ma̱nújngúún a̱ꞌkhue̱n, ni mátsí júwa̱a̱ꞌkhue̱n ma̱xáxóo ma̱nújngúún ge̱jyoꞌ".

»Xómáxa̱bo̱ tsí ni̱gi̱ꞌdoo guéñuu niꞌthán: "Na̱tha̱n-jáñaaꞌlo̱, tátéAbraám, rí ma̱ta̱xu̱ꞌmáa Lása̱ro̱ ma̱ꞌga ná guꞌwóo táté, ná gúꞌdiin witsuun dxíyo̱, kajngó maꞌthúu̱n rí ma̱thanga̱a a̱kuíi̱n, ra̱ꞌkhá ma̱guwée̱mangii̱n ná xtáá na̱mínu̱u̱ge̱jyoꞌ". XómáAbraám niriꞌñuu̱: "Guáꞌdáa̱ mái̱yi̱i̱rí niꞌtháán Moisés jamí rí nitháán tsí ni̱rawíjnga̱a ajngóo Ana̱ꞌlówajyúú. ¡Ga̱nimbúu̱n rí nithan xa̱bo̱ tsúꞌkhue̱n!" Xómáxa̱bo̱ tsí ni̱gi̱ꞌdoo guéñuu niꞌthán: "Na̱nguá, tátéAbraám, ma̱xánimbúu̱n. I̱ndo̱ó mánumuu rí, xí mbáa tsí nijáñuu mágáyáa mbiꞌyuu jamí ma̱thanga̱a maꞌthúu̱n, a̱ꞌkhue̱n rí ma̱thanga̱a a̱kuíi̱n ná inuu Ana̱ꞌló". XómáAbraám niriꞌñuu̱: "Xí tsínimbúu̱n eꞌne i̱yi̱i̱rí niꞌtháán Moisés jamí rí nitháán tsí ni̱rawíjnga̱a ajngóo Ana̱ꞌlówajyúú, ma̱xánimbúu̱n mámaske mbayáa mbiꞌyuu mbáa tsí nijáñuu kajngó maꞌthúu̱n"».

A parábola alerta sobre as consequências de negligenciar os necessitados e viver para si mesmo. Também destaca a realidade do julgamento e da vida após a morte.

9. O Joio e o Trigo (Mateus 13:24-30)

Essa história simboliza o bem e o mal coexistindo no mundo até o julgamento final, quando Deus fará a separação entre os justos e os ímpios.

10. As Dez Virgens (Mateus 25:1-13)

Jesus enfatiza a necessidade de estarmos sempre preparados espiritualmente para Sua segunda vinda, pois ninguém sabe o momento exato.

As parábolas de Jesus continuam sendo fontes ricas de sabedoria e direção para a vida cristã. Ao aplicarmos esses ensinamentos, nos aproximamos mais de Deus e de Sua vontade.

Se este artigo te ajudou, faça sua parte e compartilhe a Palavra de Deus com aqueles que você ama.

Seja o primeiro