1 Põe a trombeta à tua boca.

Ele virá como a águia

contra a casa do Senhor,

porque transgrediram

a minha aliança,

e se rebelaram contra a minha lei.

2 E a mim clamarão:

Deus meu!

Nós, Israel, te conhecemos.

3 Israel rejeitou o bem;

o inimigo persegui-lo-á.

4 Eles fizeram reis,

mas não por mim;

constituíram príncipes,

mas eu não o soube;

da sua prata e do seu ouro

fizeram ídolos para si,

para serem destruídos.

5 O teu bezerro, ó Samaria,

te rejeitou;

a minha ira se acendeu contra eles;

até quando serão eles incapazes

de alcançar pureza?

6 Porque isso vem de Israel,

um artífice o fez,

e não é Deus;

mas em pedaços será desfeito

o bezerro de Samaria.

7 Porque semearam vento,

e segarão tormenta,

não haverá seara,

a erva não dará farinha;

se a der,

tragá-la-ão os estrangeiros.

8 Israel foi devorado;

agora está entre os gentios

como um vaso em que

ninguém tem prazer.

9 Porque subiram à Assíria,

como um jumento montês,

por si só;

Efraim mercou amores.

10 Todavia, ainda que eles merquem

entre as nações,

eu os congregarei;

e serão um pouco afligidos

por causa da carga

do rei dos príncipes.

11 Porquanto Efraim multiplicou

os altares para pecar;

teve altares para pecar.

12 Escrevi-lhe as grandezas

da minha lei,

porém essas são estimadas

como coisa estranha.

13 Quanto aos sacrifícios

das minhas ofertas,

sacrificam carne, e a comem,

mas o Senhor não as aceita;

agora se lembrará

da sua iniquidade,

e punirá os seus pecados;

eles voltarão para o Egito.

14 Porque Israel se esqueceu

do seu Criador,

e edificou templos,

e Judá multiplicou

cidades fortificadas.

Mas eu enviarei um fogo

contra as suas cidades,

que consumirá os seus palácios.

1 Přičině k ústům svým troubu, rci: Aj, letí jako orlice na dům Hospodinův, proto že přestoupili smlouvu mou, a proti zákonu mému převráceně činili. 2 Budouť sic volati: Bože můj, znáť tebe Izrael, 3 Ale opustilť jest Izrael dobré, nepřítel jej stihati bude. 4 Oniť ustanovují krále, ale beze mne; knížata vyzdvihují, k nimž já se neznám; z stříbra i z zlata svého činí sobě modly k svému zkažení. 5 Opustíť je tele tvé, ó Samaří, když se zažhne prchlivost má na ně. Až dokudž nebudou moci ostříhati nevinnosti? 6 Však i ono jest od Izraele, řemeslník je udělal, a neníť Bohem; nebo drtiny budou z toho telete Samařského. 7 Poněvadž větru rozsívají, takéť vichřici žíti budou; ani stébla žádného míti nebudou; úroda nevydá mouky, a by pak i vydala, cizozemci to sehltí. 8 Sehlcen bude Izrael, tudíž budou mezi pohany jako nádoba, v níž není žádné líbosti. 9 Proto že se oni utíkají k Assurovi, oslu divokému, kterýž jest toliko sám svůj, a že Efraim sobě najímá milovníky, 10 A že posílali dary mezi pohany: protož tudíž je zberu i já, anobrž jižť jsou okusili něčeho pro břímě krále knížat. 11 Nebo vzdělal Efraim mnoho oltářů k hřešení, máť oltáře k hřešení. 12 Vypsal jsem jemu znamenité věci v zákoně svém, ale neváží sobě rovně jako cizí věci. 13 Z obětí darů mých obětují maso a jedí, Hospodin neoblibuje jich. Jižť zpomene na nepravost jejich, a vyhledávati bude hříchy jejich, že se oni do Egypta navracují, 14 A že se zapomenul Izrael na Učinitele svého, a nastavěl chrámů, a Juda vzdělal mnoho měst hrazených. Protož pošli oheň na města jeho, a zžíře paláce jeho.