1 A Prayer. Of David. Let my cause come to your ears, O Lord, give attention to my cry; give ear to my prayer which goes not out from false lips.2 Be my judge; for your eyes see what is right.3 You have put my heart to the test, searching me in the night; you have put me to the test and seen no evil purpose in me; I will keep my mouth from sin.4 As for the works of men, by the word of your lips I have kept myself from the ways of the violent.5 I have kept my feet in your ways, my steps have not been turned away.6 My cry has gone up to you, for you will give me an answer, O God: let your ear be turned to me, and give attention to my words.7 Make clear the wonder of your mercy, O saviour of those who put their faith in your right hand, from those who come out against them.8 Keep me as the light of your eyes, covering me with the shade of your wings,9 From the evil-doers who are violent to me, and from those who are round me, desiring my death.10 They are shut up in their fat: with their mouths they say words of pride.11 They have made a circle round our steps: their eyes are fixed on us, forcing us down to the earth;12 Like a lion desiring its food, and like a young lion waiting in secret places.13 Up! Lord, come out against him, make him low, with your sword be my saviour from the evil-doer.14 With your hand, O Lord, from men, even men of the world, whose heritage is in this life, and whom you make full with your secret wealth: they are full of children; after their death their offspring take the rest of their goods.15 As for me, I will see your face in righteousness: when I am awake it will be joy enough for me to see your form.
1 Modlitba Davidova. Vyslyš, Hospodine, spravedlnost, a pozoruj volání mého; nakloň uší k modlitbě mé, kteráž jest beze vší rtů ošemetnosti.2 Od tváři tvé vyjdiž soud můj, oči tvé nechať patří na upřímnost.3 Zkusils srdce mého, navštívils je v noci; ohněm jsi mne zpruboval, aniž jsi co shledal; to, což myslím, nepředstihá úst mých.4 Z strany pak skutků lidských, já podlé slova rtů tvých vystříhal jsem se stezky zhoubce.5 Zdržuj kroky mé na cestách svých, aby se neuchylovaly nohy mé.6 Já volám k tobě, nebo vyslýcháš mne, ó Bože silný; nakloň ke mně ucha svého, a slyš řeč mou.7 Prokaž milosrdenství svá, naději majících ochránce před těmi, kteříž povstávají proti pravici tvé.8 Ostříhej mne jako zřítelnice oka, v stínu křídel svých skrej mne,9 Od tváři bezbožných těch, kteříž mne hubí, od nepřátel mých úhlavních obkličujících mne,10 Kteříž tukem svým zarostli, mluví pyšně ústy svými.11 Jižť i kroky naše předstihají, oči své obrácené mají, aby nás porazili na zem.12 Každý z nich podoben jest lvu žádostivému loupeže, a lvíčeti sedícímu v skrýši.13 Povstaniž, Hospodine, předejdi tváři jeho, sehni jej, a vytrhni duši mou od bezbožníka mečem svým,14 Rukou svou od lidí, ó Hospodine, od lidí světských, jichžto oddíl jest v tomto životě, a jejichž břicho ty z špižírny své naplňuješ. Čímž i synové jejich nasyceni bývají, a ostatků zanechávají maličkým svým.15 Já pak v spravedlnosti spatřovati budu tvář tvou; nasycen budu obrazem tvým, když procítím.
