Píseň písní 4

1 Aj, jak jsi ty krásná, přítelkyně má, aj, jak jsi krásná! Oči tvé jako holubičí mezi kadeři tvými, vlasy tvé jako stáda koz, kteréž vídati na hoře Galád. 2 Zubové tvoji podobní stádu ovcí jednostejných, když vycházejí z kupadla, z nichž každá mívá po dvém, a mezi nimiž není žádné neplodné. 3 Jako provázek z hedbáví červeného dvakrát barveného rtové tvoji, a řeč tvá ozdobná; jako kus jablka zrnatého židoviny tvé mezi kadeři tvými. 4 Hrdlo tvé jest jako věže Davidova, vystavená k chování zbroje, v níž na tisíce pavéz visí, vše štítů mužů udatných. 5 Oba tvé prsy jako dvé telátek bliženců srních, jenž se pasou v kvítí. 6 Ažby zavítal ten den, a utekli by stínové, poodejdu k hoře mirrové a pahrbku kadidlovému. 7 Všecka jsi krásná, přítelkyně má, a není na tobě poškvrny. 8 Se mnou z Libánu, ó choti má, se mnou z Libánu půjdeš, a pohledíš s vrchu hory Amana, s vrchu Senir a Hermon, z peleší lvových a s hor pardových. 9 Jala jsi srdce mé, sestro má choti, jala jsi srdce mé jedním okem svým, a jedinou točenicí hrdla svého. 10 Jak utěšené jsou milosti tvé, sestro má choti! Jak vzácnější jsou milosti tvé než víno, a vůně mastí tvých nade všecky vonné věci. 11 Strdí tekou rtové tvoji, ó choti, med a mléko pod jazykem tvým, a vůně roucha tvého jako vůně Libánu. 12 Zahrada zamčená jsi, sestro má choti, vrchoviště zamčené, studnice zapečetěná. 13 Výstřelkové tvoji jsou zahrada stromů jablek zrnatých s ovocem rozkošným cypru a nardu, 14 Nardu s šafránem, prustvorce s skořicí, a s každým stromovím kadidlo vydávajícím, mirry a aloes, i s všelijakými zvláštními věcmi vonnými. 15 Ó ty sám vrchoviště zahradní, studnice vod živých, a tekoucích z Libánu. 16 Věj, větříčku půlnoční, a přiď, větříčku polední, prověj zahradu mou, ať tekou vonné věci její, a ať příjde milý můj do zahrady své, a jí rozkošné ovoce své.

1 Ce frumoasă*Cap. 1:15;5:12. ești, iubito, ce frumoasă ești!

Ochii tăi sunt ochi de porumbiță, sub marama ta.

Părul tău este ca o turmă*Cap. 6:5. de capre,

poposită pe coama muntelui Galaad.

2 Dinții*Cap. 6:6. tăi sunt ca o turmă de oi tunse

care ies din scăldătoare,

toate cu gemeni, și niciuna din ele nu este stearpă.

3 Buzele tale sunt ca un fir de cârmâz

și gura ta este drăguță;

obrazul*Cap. 6:7. tău este ca o jumătate de rodie,

sub marama ta.

4 Gâtul*Cap. 7:4. tău este ca turnul lui David, zidit ca să fie o casă*Neem. 3:19. de arme;

o mie de scuturi atârnă de el,

toate scuturi de viteji.

5 Amândouă*Prov. 5:19. Cap. 7:3. țâțele tale sunt ca doi pui de cerb, ca gemenii unei căprioare

care pasc între crini.

6 Până*Cap. 2:17. se răcorește ziua și până fug umbrele,

voi veni la tine, munte de mir,

și la tine, deal de tămâie.

7 Ești frumoasă de*Efes. 5:27. tot, iubito,

și n-ai niciun cusur.

8 Vino cu mine din Liban, mireaso,

vino cu mine din Liban!

Privește din vârful muntelui Amana,

din vârful munților Senir și*Deut. 3:9. Hermon,

din vizuinile leilor,

din munții pardoșilor!

9 Mi-ai răpit inima, soro mireaso,

mi-ai răpit inima numai cu o privire,

numai cu unul din lănțișoarele de la gâtul tău!

10 Ce lipici în dezmierdările tale, soro mireaso!

Dezmierdările tale prețuiesc mai*Cap. 1:2. mult decât vinul

și miresmele tale sunt mai plăcute decât toate miroznele!

11 Miere picură din buzele tale, mireaso,

miere*Prov. 24:13,14. Cap. 5:1. și lapte se află sub limba ta

și*Gen. 27:27.Osea 14:6,7. mirosul hainelor tale este ca mirosul Libanului.

12 Ești o grădină închisă, soro mireaso,

un izvor închis, o fântână pecetluită.

13 Odraslele tale sunt o grădină de rodii, cu cele mai alese roade,

mălini negri și nard;

14 nard și șofran,

trestie mirositoare și scorțișoară, cu tot felul de tufari de tămâie,

smirnă și aloe, cu cele mai alese miresme.

15 O fântână din grădini,

un izvor de ape*Ioan 4:10;7:38. vii

ce curge din Liban.

16 Scoală-te, crivățule! Vino, vântule de miazăzi!

Suflați peste grădina mea, ca să picure mirosurile din ea! –

Să intre*Cap. 5:1. iubitul meu în grădina lui

și să mănânce din roadele ei alese! –