1 Jak hustým oblakem prchlivosti své přikryl Pán dceru Sionskou! Shodil s nebe na zem slávu Izraelovu, aniž se rozpomenul na podnože noh svých v den prchlivosti své. 2 Sehltil Pán beze vší lítosti všecky příbytky Jákobovy, zbořil v prchlivosti své ohrady dcery Judské, udeřil jimi o zem, v potupu uvedl království i knížata její. 3 Odťal v rozpálení hněvu všecken roh Izraelův, odvrátil zpět pravici svou od nepřítele, a rozpáliv se proti Jákobovi jako oheň plápolající, pálí do cela vůkol. 4 Natáhl lučiště své jako nepřítel, postavil pravici svou jako protivník, i zbil všecky nejzdařilejší z lidu, a vylil do stánku dcery Sionské jako oheň prchlivost svou. 5 Učiněn jest Pán podobný nepříteli, sehltil Izraele, sehltil všecky paláce jeho, zkazil ohrady jeho, a rozmnožil v lidu Judském zámutek a žalost. 6 Mocí zajisté odtrhl jako od zahrady plot svůj, zkazil stánek svůj, v zapomenutí uvedl Hospodin na Sionu slavnost a sobotu, a v prchlivosti hněvu svého zavrhl krále i kněze. 7 Zavrhl Pán oltář svůj, v ošklivost vzal svatyni svou, vydal v ruku nepřítele zdi a paláce Sionské; křičeli v domě Hospodinově jako v den slavnosti. 8 Uložiltě Hospodin zkaziti zed dcery Sionské, roztáhl šňůru, a neodvrátil ruky své od zhouby; pročež val i zed kvílí, a spolu mdlejí. 9 Poraženy jsou na zem brány její, zkazil a polámal závory její; král její i knížata její mezi pohany. Není ani zákona, proroci také její nemívají vidění od Hospodina. 10 Starší dcery Sionské usadivše se na zemi, mlčí, posýpají prachem hlavy své, a přepasují se žíněmi panny Jeruzalémské, svěšují k zemi hlavy své. 11 Zhynuly od slz oči mé, zkormoutily se vnitřnosti mé, a vykydla se na zem játra má, pro potření dcery lidu mého, když i nemluvňátka a prsí požívající na ulicích města se svírají. 12 A říkají matkám svým: Kdež jest obilé a víno? když se jako zraněný svírají po ulicích města, a vypouštějí duše své na klíně matek svých. 13 Kohoť za svědka přivedu? Koho připodobním k tobě, ó dcero Jeruzalémská? Koho tobě přirovnám, abych tě potěšil, panno dcero Sionská? Nebo veliké jest jako moře potření tvé. Kdož by tě zhojiti mohl? 14 Proroci tvoji předpovídali tobě lživé a ničemné věci, a neodkrývali nepravosti tvé, aby odvrátili zajetí tvé, ale předpovídali tobě těžkosti, oklamání a vyhnání. 15 Všickni, kteříž jdou cestou, tleskají nad tebou rukama, diví se a potřásají hlavou svou za tebou, dcero Jeruzalémská, říkajíce: To-li jest to město, o němž říkávali, že jest nejkrásnější a utěšením vší země? 16 Všickni nepřátelé tvoji rozdírají na tebe ústa svá, hvízdají a škřipí zuby, říkajíce: Sehlťme ji. Totoť jest jistě ten den, jehož jsme očekávali; jižtě nastal, vidíme. 17 Učinil Hospodin to, což byl uložil, splnil řeč svou, kterouž přikazoval ode dnů starodávních, bořil bez lítosti, a obveselil nad tebou nepřítele, povýšil rohu protivníků tvých. 18 Vykřikovalo srdce jejich proti Pánu. Ó ty zdi dcery Sionské, vylévej jako potok slzy dnem i nocí, nedávej sobě odpočinutí, aniž se spokojuj zřítelnice oka tvého. 19 Vstaň, křič v noci, při počátku bdění, vylévej jako vodu srdce své před oblíčejem Páně; pozdvihuj k němu rukou svých za život dítek svých svírajících se hladem, na rohu všech ulic, a rci: 20 Pohleď, Hospodine, a popatř, komu jsi tak kdy učinil? Zdaliž jídají ženy plod svůj, nemluvňátka rozkošná? Zdaliž mordován býti má v svatyni Páně kněz a prorok? 21 Leží na zemi po ulicích mladý i starý, panny mé i mládenci moji padli od meče, zmordoval jsi je, a zbil v den prchlivosti své bez lítosti. 22 Svolal jsi jako ke dni slavnosti z vůkolí ty, jichž se velice straším, a nebylo v den prchlivosti Hospodinovy, kdo by ušel neb pozůstal. Kteréž jsem na rukou pěstovala a vychovala, ty nepřítel můj do konce zhubil.
Domínio Público. Esta tradução bíblica de domínio público é trazida a você por cortesia de eBible.org.
Jalea Ierusalimului
1 Vai, în ce întunecime a aruncat Domnul, în mânia Lui, pe fiica Sionului!
AMat. 11:23. azvârlit din cer pe pământ podoaba2 Sam. 1:19. lui Israel
și nu Și-a mai adus aminte de scaunul1 Cron. 28:2.Ps. 99:5;132:7. picioarelor Lui în ziua mâniei Lui!
2 Domnul a nimicit fără milăVers. 17,21. Cap. 3:43. toate locuințele lui Iacov.
În urgia Lui, a dărâmat întăriturile fiicei lui Iuda
și le-a prăvălit la pământ;
a făcut de ocarăPs. 89:39. împărăția și căpeteniile ei.
3 În mânia Lui aprinsă, a doborât toată puterea lui Israel;
Și-a tras înapoiPs. 74:11. de la el dreapta înaintea vrăjmașului
și a aprinsPs. 89:46. în Iacov o văpaie de foc care mistuie toate de jur împrejur.
4 Și-a încordatIs. 63:10. Vers. 5. arcul ca un vrăjmaș, Și-a ridicat dreapta ca un asupritor
și a prăpădit totEzec. 24:25. ce era plăcut privirilor;
Și-a vărsat ca un foc urgia peste cortul fiicei Sionului.
5 Ca un vrăjmaș a ajunsVers. 4.Ier. 30:14. Domnul: a nimicit pe Israel,
i-a dărâmat2 Împ. 25:9.Ier. 52:13. toate palatele, i-a prăbușit întăriturile
și a umplut pe fiica lui Iuda de jale și suspin.
6 I-a pustiitPs. 80:12;89:40.Is. 5:5. cortul sfânt caIs. 1:8. pe o grădină,
a nimicit locul adunării sale;
DomnulCap. 1:4.Ţef. 3:18. a făcut să se uite în Sion sărbătorile și Sabatul
și, în mânia Lui năprasnică, a lepădat pe împărat și pe preot.
7 Domnul Și-a disprețuit altarul, Și-a lepădat Locașul Său cel Sfânt.
A dat în mâinile vrăjmașului zidurile palatelor Sionului;
au răsunatPs. 74:4. strigătele în Casa Domnului ca într-o zi de sărbătoare.
8 Și-a pus de gând Domnul să dărâme zidurile fiicei Sionului;
a întins2 Împ. 21:13.Is. 34:11. sfoara de măsurat și nu Și-a tras mâna până nu le-a nimicit.
A cufundat în jale întăritura și zidurile, care nu mai sunt, toate, decât niște dărâmături triste.
9 Porțile îi sunt cufundate în pământ; i-a nimicit și ruptIer. 51:30. zăvoarele.
ÎmpăratulDeut. 28:36.2 Împ. 24:15;25:7. Cap. 1:3;4:20. și căpeteniile sale sunt între neamuri. Lege2 Cron. 15:3. nu mai au
și chiar prorociiPs. 74:9.Ezec. 7:26. nu mai primesc nicio vedenie de la Domnul.
10 Bătrânii fiicei Sionului ședIov 2:13.Is. 3:26. Cap. 3:28. pe pământ și tac;
și-au presăratIov 2:12. țărână pe cap, s-au încinsIs. 15:3.Ezec. 7:18;27:31. cu saci;
fecioarele Ierusalimului își pleacă la pământ capul.
11 Mi s-au stors ochiiPs. 6:7. Cap. 3:48. de lacrimi, îmi fierb măruntaieleCap. 1:20.,
mi se varsă ficatulIov 16:13.Ps. 22:14. pe pământ din pricina prăpădului fiicei poporului meu,
din pricina copiilorVers. 19. Cap. 4:4. și pruncilor de țâță leșinați pe ulițele cetății.
12 Ei ziceau către mamele lor: „Unde este pâine și vin?"
și cădeau leșinați ca niște răniți pe ulițele cetății,
își dădeau sufletul la pieptul mamelor lor.
13 Cu ce să te îmbărbătez și cu ce să te asemăn, fiica Ierusalimului?
Cu cineCap. 1:12.Dan. 9:12. să te pun alături și cu ce să te mângâi, fecioară, fiica Sionului?
Căci rana ta este mare ca marea. Cine va putea să te vindece?
14 Prorocii tăiIer. 2:8;5:31;14:14;23:16;27:14;29:8,9.Ezec. 13:2. ți-au prorocit vedenii deșarte și amăgitoare,
nu ți-au dat pe fațăIs. 58:1. nelegiuirea ca să abată astfel robia de la tine,
ci ți-au făcut prorocii mincinoase și înșelătoare.
15 Toți trecătorii1 Împ. 9:8.Ier. 18:16.Naum 3:19. bat din palmeEzec. 25:6. asupra ta,
șuieră și dau2 Împ. 19:21.Ps. 44:14. din cap împotriva fiicei Ierusalimului și zic:
„Aceasta este cetatea despre care se zicea că este cea mai frumoasăPs. 48:2;50:2. și bucuria întregului pământ?"
16 Toți vrăjmașii tăi deschidIov 16:9,10.Ps. 22:13. Cap. 3:46. gura împotriva ta,
fluieră, scrâșnesc din dinți și zic: „AmPs. 56:2. înghițit-o!
Da, aceasta este ziua pe care o așteptam; am ajuns-o și o vedemPs. 35:21.!"
17 Domnul a înfăptuit ceLev. 26:16.Deut. 28:15. hotărâse,
a împlinit cuvântul pe care-l sorocise de multă vreme,
a nimicitVers. 2. fără milă;
a făcut din tinePs. 38:16.Ps. 89:42. bucuria vrăjmașului,
a înălțat tăria asupritorilor tăi!
18 Inima lor strigă către Domnul:
„ZidVers. 8. al fiicei Sionului, varsăIer. 14:17. Cap. 1:16. zi și noapte șiroaie de lacrimi!
Nu-ți da niciun răgaz și ochiul tău să nu aibă odihnă!
19 Scoală-te șiPs. 119:147. gemi noaptea, când încep străjile!
Varsă-țiPs. 62:8. inima ca niște apă înaintea Domnului!
Ridică-ți mâinile spre El pentru viața copiilor tăi,
careVers. 11. mor de foame la toateIs. 51:20. Cap. 4:1.Naum 3:10. colțurile ulițelor!"
20 „Uită-Te, Doamne, și privește! Cui i-ai făcut Tu așa?
Să mănânceLev. 26:29.Deut. 28:53.Ier. 19:9. Cap. 4:10.Ezec. 5:10. femeile rodul pântecelui lor, pruncii dezmierdați de mâinile lor?
Să fie măcelărițiVers. 13,16. preoții și prorocii în Locașul cel Sfânt al Domnului?
21 Copiii și bătrânii2 Cron. 36:17. stau culcați pe pământ în ulițe;
fecioarele și tinerii mei au căzut uciși de sabie;
i-aiCap. 3:43. ucis în ziua mâniei Tale și i-ai înjunghiat fără milă.
22 Ai chemat groazaPs. 31:13.Ier. 6:25;46:5. din toate părțile peste mine, ca la o zi de sărbătoare.
În ziua mâniei Domnului, n-a scăpat unul și n-a rămas cu viață.
PeOsea 9:12,13. cei îngrijiți și crescuți de mine, mi i-a nimicit vrăjmașul!"