1 V těch dnech když opět velmi veliký zástup byl s ním, a neměli, co by jedli, svolav Ježíš učedlníky své, řekl jim: 2 Lítost mám nad zástupy; nebo již tři dni trvají se mnou a nemají, co by jedli. 3 A rozpustím-li je lačné do domů jejich, zhynou na cestě; nebo někteří z nich zdaleka přišli. 4 Odpověděli mu učedlníci jeho: I odkud bude moci kdo tyto nakrmiti chleby zde na poušti? 5 I otázal se jich: Kolik chlebů máte? A oni řekli: Sedm. 6 I kázal zástupu posaditi se na zemi. A vzav sedm chlebů, díky učiniv, lámal a dával učedlníkům svým, aby předkládali. I kladli před zástup. 7 A měli také rybiček maličko. Jichž požehnav, kázal i ty před ně klásti. 8 I jedli a nasyceni jsou; a sebrali, což pozůstalo drobtů, sedm košů. 9 Těch pak, kteříž jedli, bylo okolo čtyř tisíců. I rozpustil je. 10 Potom hned vstoupiv na lodí s učedlníky svými, přeplavil se do krajin Dalmanutských. 11 I vyšli farizeové a počali se s ním hádati, hledajíce od něho znamení s nebe, pokoušejíce ho. 12 A on vzdech duchem svým, dí: Co pokolení toto znamení hledá? Amen pravím vám: Nebude dáno znamení pokolení tomuto. 13 A opustiv je, vstoupil zase na lodí, i plavil se přes moře. 14 I zapomenuli s sebou vzíti chlebů, a neměli než jeden chléb s sebou na lodí. 15 Tedy přikazoval jim, řka: Vizte a pilně se šetřte kvasu farizejského a kvasu Herodesova. 16 I přemyšlovali, řkouce jeden k druhému: Chleba nemáme. 17 A znaje to Ježíš, řekl jim: Co přemyšlujete o tom, že chleba nemáte? Ještě neznáte, ani rozumíte? Ještě máte oslepené srdce vaše? 18 Oči majíce, nevidíte? A uši majíce, neslyšíte? A nepomníte, 19 Že jsem pět chlebů lámal mezi pět tisíců? A kolik jste plných košů drobtů sebrali? Řekli jemu: Dvanácte. 20 A když také sedm chlebů lámal jsem mezi čtyři tisíce, kolik jste plných košů drobtů vzali? I řkou jemu: Sedm. 21 I řekl jim: Kterakž tedy ještě nerozumíte? 22 I přišel do Betsaidy, a přivedli k němu slepého, prosíce ho, aby se ho dotekl. 23 I ujav slepého za ruku, vyvedl jej ven z městečka, a plinuv na oči jeho a vloživ na něj ruce, otázal se ho, viděl-li by co. 24 A on pohleděv, řekl: Znamenám lidi; nebo vidím, že chodí jako stromové. 25 Potom opět vložil ruce na oči jeho, a kázal mu hleděti. I uzdraven jest, takže i zdaleka jasně viděl všecky. 26 I odeslal jej do domu jeho, řka: Aniž do toho městečka choď, aniž komu z městečka co o tom prav. 27 Tedy vyšel Ježíš a učedlníci jeho do městeček Cesaree Filipovy. A na cestě tázal se učedlníků svých, řka jim: Kým mne praví býti lidé? 28 Kteřížto odpověděli: Janem Křtitelem, a jiní Eliášem, jiní pak jedním z proroků. 29 Tedy on řekl jim: Vy pak kým mne býti pravíte? Odpověděv Petr, řekl jemu: Ty jsi Kristus. 30 I přikázal jim, aby toho o něm žádnému nepravili. 31 I počal učiti je, že Syn člověka musí mnoho trpěti, a potupen býti od starších a předních kněží a zákoníků, a zabit býti, a ve třech dnech z mrtvých vstáti. 32 Zjevně to slovo mluvil. A chytiv jej Petr, počal mu domlouvati. 33 Kterýžto obrátiv se a pohleděv na učedlníky své, přimluvil Petrovi, řka: Jdiž za mnou, satane; nebo nechápáš, co jest Božího, ale co lidského. 34 A svolav zástup s učedlníky svými, řekl jim: Chce-li kdo za mnou přijíti, zapři sebe sám, a vezmi kříž svůj, a následujž mne. 35 Nebo chtěl-li by kdo duši svou zachovati, ztratíť ji; pakli by kdo ztratil duši svou pro mne a pro evangelium, tenť ji zachová. 36 Nebo co prospěje člověku, by všecken svět získal, a své duši škodu učinil? 37 Aneb jakou dá člověk odměnu za duši svou? 38 Nebo kdož by se koli za mne styděl a za má slova v tomto pokolení cizoložném a hříšném, i Syn člověka styděti se bude za něj, když přijde v slávě Otce svého s anděly svatými.
Domínio Público. Esta tradução bíblica de domínio público é trazida a você por cortesia de eBible.org.
A doua înmulțire a pâinilor
1 În zilele acelea, fiindcăMat. 15:32. se strânsese din nou mult norod și n-avea ce mânca, Isus a chemat pe ucenicii Săi și le-a zis: 2 „Mi-e milă de norodul acesta, căci iată că de trei zile stau lângă Mine și n-au ce mânca.3 Dacă le voi da drumul acasă flămânzi, au să leșine de foame pe drum, fiindcă unii din ei au venit de departe."4 Ucenicii I-au răspuns: „Cum ar putea cineva să sature cu pâine pe oamenii aceștia aici, într-un loc pustiu?" 5 „Câte pâini aveți?", i-a întrebatMat. 15:34. Cap. 6:38. Isus. „Șapte", I-au răspuns ei. 6 Atunci a poruncit norodului să șadă pe pământ, a luat cele șapte pâini și, după ce a mulțumit lui Dumnezeu, le-a frânt și le-a dat ucenicilor Săi ca să le împartă, și ei le-au împărțit norodului. 7 Mai aveau și câțiva peștișori, și Isus, după ce i-a binecuvântatMat. 14:19. Cap. 6:41., a poruncit să-i împartă și pe aceia. 8 Au mâncat și s-au săturat și au ridicat șapte coșnițe pline cu rămășițele de firimituri. 9 Erau aproape patru mii de inși. În urmă, Isus le-a dat drumul.
Aluatul fariseilor
10 Isus a intrat îndatăMat. 15:33. în corabie cu ucenicii Săi și a venit în părțile Dalmanutei. 11 Fariseii au venit deodatăMat. 12:38;16:1.Ioan 6:30. și au început o ceartă de vorbe cu Isus. Și, ca să-L pună la încercare, I-au cerut un semn din cer. 12 Isus a suspinat adânc în duhul Său și a zis: „Pentru ce cere neamul acesta un semn? Adevărat vă spun că neamului acestuia nu i se va da deloc un semn."13 Apoi i-a lăsat și a intrat iarăși în corabie, ca să treacă de cealaltă parte. 14 UceniciiMat. 16:5. uitaseră să ia pâini; cu ei, în corabie, n-aveau decât o pâine. 15 Isus le dădea în grijăMat. 16:6.Luca 12:11. și le zicea: „Luați seama, să vă păziți bine de aluatul fariseilor și de aluatul lui Irod!"16 Ucenicii se gândeau și ziceau între ei: „Fiindcă n-avem pâiniMat. 16:7.." 17 Isus a înțeles lucrul acesta și le-a zis: „Pentru ce vă gândiți că n-aveți pâini? TotCap. 6:52.nu pricepeți și tot nu înțelegeți? Aveți inima împietrită?18 Aveți ochi și nu vedeți? Aveți urechi și nu auziți? Și nu vă aduceți aminte deloc?19 CândMat. 14:20. Cap. 6:43.Luca 9:17.Ioan 6:13.am frânt cele cinci pâini la cei cinci mii de bărbați, câte coșuri pline cu firimituri ați ridicat?" „Douăsprezece", I-au răspuns ei. 20 „Și cândMat. 15:37. Vers. 8.am frânt cele șapte pâini la cei patru mii de bărbați, câte coșnițe pline cu firimituri ați ridicat?" „Șapte", I-au răspuns ei. 21 Și El le-a zis: „Tot nuCap. 6:52. Vers. 17.înțelegeți?"
Vindecarea unui orb la Betsaida
22 Au venit la Betsaida; au adus la Isus un orb și L-au rugat să Se atingă de el. 23 Isus a luat pe orb de mână și l-a scos din sat, apoi i-a pus scuipatCap. 7:33. pe ochi, Și-a pus mâinile peste el și l-a întrebat: „Vezi ceva?"24 El s-a uitat și a zis: „Văd niște oameni umblând, dar mi se par ca niște copaci." 25 Isus i-a pus din nou mâinile pe ochi; i-a spus să se uite țintă și, când s-a uitat, a fost tămăduit și a văzut toate lucrurile deslușit. 26 Atunci, Isus l-a trimis acasă și i-a zis: „Să nu intri în sat și niciMat. 8:4. Cap. 5:43.să nu spui cuiva în sat."
Mărturisirea lui Petru
27 IsusMat. 16:13.Luca 9:18. a plecat cu ucenicii Săi în satele Cezareii lui Filip. Pe drum le-a pus următoarea întrebare: „Cine zic oamenii că sunt Eu?"28 Ei I-au răspuns: „IoanMat. 14:2. Botezătorul; alții: Ilie; alții: Unul din proroci." 29 „Dar voi", i-a întrebat El, „cine ziceți că sunt Eu?" „TuMat. 16:16.Ioan 6:69;11:27. ești Hristosul!" I-a răspuns Petru. 30 IsusMat. 16:20. le-a poruncit cu tărie să nu spună nimănui lucrul acesta despre El.
Isus vestește patimile și moartea Sa
31 Atunci aMat. 16:21;17:22.Luca 9:22. început să-i învețe că Fiul omului trebuie să pătimească mult, să fie tăgăduit de bătrâni, de preoții cei mai de seamă și de cărturari, să fie omorât și după trei zile să învieze. 32 Le spunea lucrurile acestea pe față. Petru însă L-a luat deoparte și a început să-L mustre. 33 Dar Isus S-a întors și S-a uitat la ucenicii Săi, a mustrat pe Petru și i-a zis: „Înapoia Mea, Satano! Fiindcă tu nu te gândești la lucrurile lui Dumnezeu, ci la lucrurile oamenilor."34 Apoi a chemat la El norodul împreună cu ucenicii Săi și le-a zis: „Dacă voiește cinevaMat. 10:38;16:24.Luca 9:23;14:27.să vină după Mine, să se lepede de sine însuși, să-și ia crucea și să Mă urmeze.35 Căci oricineIoan 12:25.va vrea să-și scape viața o va pierde, dar oricine își va pierde viața din pricina Mea și din pricina Evangheliei o va mântui.36 Și ce folosește unui om să câștige toată lumea, dacă își pierde sufletul?37 Sau ce va da un om în schimb pentru sufletul său?38 Pentru căMat. 10:33.Luca 9:26;12:9.de oricine seRom. 1:16.2 Tim. 1:8;2:12.va rușina de Mine și de cuvintele Mele, în acest neam preacurvar și păcătos, Se va rușina și Fiul omului când va veni în slava Tatălui Său împreună cu sfinții îngeri."