1 我是沙仑平原的水仙花， 是谷中的百合花。
2 我的佳偶在女子中， 正像荆棘里的百合花。
3 我的良人在男子中， 好像树林里的一棵苹果树； 我欢欢喜喜地坐在它的荫下， 它的果子香甜合我口味。
4 他带我进入酒室， 含情脉脉地望着我。
5 求你们用葡萄饼增补我力， 用苹果恢复我的精神， 因为我因爱成病。
6 他的左手托住我的头， 他的右手拥抱着我。
7 耶路撒冷的众女子啊！ 我指着田野的羚羊、母鹿恳求你们， 不要惊动他， 不要挑起他的爱情， 等它自发吧。
8 听啊！ 这是我良人的声音， 他蹿山越岭而来。
9 我的良人像羚羊， 像小鹿。看哪！ 他站在我们的墙后； 从窗口观看， 从窗格往里面探视。
10 我的良人对我说： "我的佳偶啊！ 你起来吧。我的佳丽啊！ 你来吧。
11 因为冬天已过， 雨水止息， 已经过去了。
12 地上百花齐放， 百鸟齐鸣的时候已经来到； 斑鸠的声音在我们境内也听见了。
13 无花果树的果子渐渐成熟， 葡萄树开花发香， 我的佳偶啊！ 你起来吧。我的佳丽啊！ 你来吧。
14 我的鸽子啊！ 在岩石的穴中， 在悬崖石的隐密处， 让我看看你的容貌； 让我听听你的声音； 因为你的声音甜美， 你的容貌秀丽。
15 要为我们捉拿狐狸， 就是毁坏葡萄园的小狐狸， 因为我们的葡萄园正在开花。"
16 我的良人属我， 我也属他， 他在百合花中细赏。
17 我的良人啊！ 等到天起凉风， 日影消逝的时候， 愿你归来， 好像崎岖山上的羚羊或是小鹿。
1 Já jsem růže Sáronská, a lilium při dolinách.
2 Jako lilium mezi trním, tak přítelkyně má mezi pannami.
3 Jako jabloň mezi dřívím lesním, tak milý můj mezi mládenci. V stínu jeho žádostiva jsem byla seděti, a sedímť; nebo ovoce jeho sladké jest ústům mým.
4 Uvedl mne na hody, maje za korouhev lásku ke mně.
5 Očerstvětež mne těmi flašemi, posilňte mne těmi jablky, nebo umdlévám milostí,
6 Levice jeho pod hlavou mou, a pravicí svou objímá mne.
7 Zavazujiť vás přísahou, dcery Jeruzalémské, skrze srny a laně polní, abyste nebudily a nevyrážely ze sna milého mého, dokudž by nechtěl.
8 Hlas milého mého, aj, onť se béře, skáče po těch horách, poskakuje na těch pahrbcích.
9 Podobný jest milý můj srně aneb mladému jelenu; aj, on stojí za stěnou naší, vyhlédá z oken, patří skrze mříži.
10 Ozval se milý můj, a řekl mi: Vstaň, přítelkyně má, krásná má, a poď.
11 Nebo aj, zima pominula, prška přestala a odešla.
12 Kvítíčko se ukazuje po zemi, čas prozpěvování přišel, a hlas hrdličky slyší se v krajině naší.
13 Fík vypustil holičky své, a réví rozkvetlé vydalo vůni. Vstaniž, přítelkyně má, krásná má, a poď.
14 Holubičko má, v rozsedlinách skalních, v skrýši příkré, ukaž mi oblíčej svůj, nechať slyším hlas tvůj; nebo hlas tvůj libý jest, a oblíčej tvůj žádostivý.
15 Zlapejte nám lišky, lišky maličké, ješto škodu dělají na vinicích, poněvadž vinice naše kvete.
16 Milý můj jest můj, a já jeho, jenž pase mezi lilium.
17 Ažby zavítal ten den, a utekli by stínové ti, navratiž se, připodobni se, milý můj, srně neb mladému jelenu na horách Beter.