1 但愿你像我的兄弟, 像吃我母亲奶的兄弟。这样, 我在外面遇见你, 就可以吻你, 不会被人藐视。

2 我要引领你, 领你到我母亲家里去; 从小她就教导我。我要给你喝香酒。

3 他的左手托住我的头, 他的右手拥抱着我。

4 耶路撒冷的众女子啊! 我恳求你们, 不要惊动他, 不要挑起他的爱情, 等它自发吧。

5 那从旷野上来, 靠在她爱人身旁的是谁呢?我在苹果树下唤醒了你; 在那里你的母亲怀了你; 在那里生育你的为你受生产的痛苦。

6 求你把我放在你心上如印记, 把我带在你臂上如戳印; 因为爱情像死亡一般的坚强; 嫉妒如阴间一般的坚稳; 它的烈焰是火的烈焰, 是非常猛烈的火焰。

7 爱情, 众水不能熄灭, 洪流不能淹没; 如果有人拿自己家里所有的财产去换取爱情, 就必被藐视。

8 我们有一个小妹妹, 她的两乳还未发育完全; 有人来提亲的时候, 我们当为她怎样办理呢?

9 她若是墙, 我们就要在她上面建造银塔; 她若是门, 我们就要用香柏木板围护她。

10 我是墙, 我的两乳像其上的塔; 我在他的眼中像寻得安乐的人。

11 所罗门在巴力.哈们有个葡萄园; 他把这葡萄园租给看守的人, 各人要为葡萄园所得的果子付一万一千四百克银子。

12 我自己的葡萄园却在我面前, 所罗门哪, 一万一千四百克归给你, 二千二百八十克归给那些看守果子的人。

13 你这住在园中的啊! 我的同伴都在细听你的声音; 愿你使我也听见。

14 我的良人哪! 愿你快来, 像羚羊或小鹿, 在香草山上!

1 Ó bys byl jako bratr můj požívající prsí matky mé, abych tě naleznuc vně, políbila, a nebyla zahanbena.

2 Vedla bych tě, a uvedla do domu matky své, a tu bys mne vyučoval; a jáť bych dala píti vína strojeného, a mstu z jablek zrnatých.

3 Levice jeho pod hlavou mou, a pravicí svou objímá mne.

4 Přísahou vás zavazuji, dcery Jeruzalémské, abyste nebudily a nevyrážely ze sna milého mého, dokudž by sám nechtěl.

5 Která jest to, jenž vstupuje z pouště, zpolehši na milého svého? Pod jabloní vzbudila jsem tě; tuť tebe počala matka tvá, tuť tě počala rodička tvá.

6 Položiž mne jako pečet na srdce své, jako pečetní prsten na ruku svou. Nebo silné jest jako smrt milování, tvrdá jako hrob horlivost; uhlí její uhlí řeřavé, plamen nejprudší.

7 Vody mnohé nemohly by uhasiti tohoto milování, aniž ho řeky zatopí. Kdyby někdo dáti chtěl všecken statek domu svého za takovou milost, se vším tím pohrdnut by byl.

8 Sestru máme maličkou, kteráž ještě nemá prsí. Co učiníme s sestrou svou v den, v kterýž bude řeč o ní?

9 Jestliže jest zed, vzděláme na ní palác stříbrný; pakli jest dveřmi, obložíme je dskami cedrovými.

10 Já jsem zed, a prsy mé jako věže; takž jsem byla před očima jeho, jako nacházející pokoj.

11 Vinici měl Šalomoun v Balhamon, kteroužto pronajal strážným, aby jeden každý přinášel za ovoce její tisíc stříbrných.

12 Ale vinice má, kterouž mám, přede mnou jest. Mějž sobě ten tisíc, ó Šalomoune, a dvě stě ti, kteříž ostříhají ovoce jejího.

13 Ó ty, kteráž bydlíš v zahradách, přáteléť pozorují hlasu tvého, ohlašujž mi se.

14 Pospěš, milý můj, a připodobni se k srně nebo mladému jelenu, na horách vonných věcí.