1 我的妹妹， 我的新妇啊！ 我进了我的园中； 我采了我的没药与香料； 我吃了我的蜂房与蜂蜜； 我喝了我的酒和奶。朋友们！ 你们要开怀吃喝； 亲爱的啊！ 你们要不醉无归。
2 我身虽然睡卧， 我心却醒。这是我的良人的声音， 他敲着门说： "我的妹妹， 我的佳偶， 我的鸽子， 我的完全人哪！ 求你给我开门； 因为我的头满了露水， 头发给夜露滴湿。"
3 我回答： "我脱了外衣， 怎能再穿上呢？我洗了脚， 怎能再弄脏呢？"
4 我的良人从门孔里伸进手来， 我的心因他大为激动。
5 我起来， 要给我的良人开门； 我的两手滴下没药， 指头滴下没药， 滴在门闩上。
6 我亲手给我的良人开门， 我的良人却已转身走了； 我发现他走了， 差点昏倒； 我到处找他， 却找不见， 我呼叫他， 他却不回答。
7 城中的守卫巡逻的时候， 找着我； 他们打了我， 伤了我； 看守城墙的人夺去了我身上的外衣。
8 耶路撒冷的众女子啊！ 我嘱咐你们： 你们若遇见我的良人， 你们要告诉他什么呢？你们要告诉他， 我患了相思病。
9 你这女子中最美丽的啊！ 你的良人比别人的良人有什么更可爱之处呢？你的良人比别人的良人有什么更可爱之处呢？以致你这样嘱咐我们呢？
10 我的良人红光满面， 是万人中的表表者。
11 他的头像精金， 他的头发如棕树枝厚密， 像乌鸦那么黑。
12 他的眼好像溪水旁的鸽子， 在奶中洗净， 塑得合式。
13 他的两颊如香花畦， 又如香草台； 他的嘴唇像百合花， 滴下没药汁。
14 他的双手像金管， 镶嵌着水苍玉； 他的躯体如象牙块， 周围包着蓝宝石。
15 他的双腿像大理石柱， 安放在精金的座上； 他的容貌如黎巴嫩山， 像佳美的香柏树。
16 他的口甜蜜； 他全然可爱。耶路撒冷的众女子啊！ 这就是我的良人， 我的朋友。
1 Přišelť jsem do zahrady své, sestro má choti, sbírám mirru svou i vonné věci své, jím plást svůj i med svůj, pijí víno své a mléko své. Jezte, přátelé, píte a hojně se napíte, moji milí.
2 Spávámť, a však srdce mé bdí. Hlas milého mého, tlukoucího: Otevři mi, sestro má, přítelkyně má, holubičko má, upřímá má; nebo hlava má plná jest rosy, a kadeře mé krůpějí nočních.
3 Svlékla jsem sukni svou, kterakž ji obleku? Umyla jsem nohy své, což je mám káleti?
4 Milý můj sáhl rukou svou skrze dvéře, a vnitřnosti mé pohnuly se ve mně.
5 I vstala jsem, abych otevřela milému svému, a aj, z rukou mých kapala mirra, i z prstů mých, mirra tekutá na rukovětech závory.
6 Otevřelať jsem byla milému svému, ale milý můj již byl ušel, a pominul. Duše má byla vyšla, když on promluvil. Hledala jsem ho, ale nenašla jsem ho; volala jsem ho, ale neozval se mi.
7 Nalezše mne strážní, kteříž chodí po městě, zbili mne, ranili mne, vzali i rouchu mou se mne strážní zdí městských.
8 Zavazuji vás přísahou dcery Jeruzalémské, jestliže byste našly milého mého, co jemu povíte? Že jsem nemocná milostí.
9 Což má milý tvůj mimo jiné milé, ó nejkrásnější z žen? Co má milý tvůj nad jiné milé, že nás tak přísahou zavazuješ?
10 Milý můj jest bílý a červený, znamenitější nežli deset tisíců jiných.
11 Hlava jeho jako ryzí zlato, vlasy jeho kadeřavé, černé jako havran.
12 Oči jeho jako holubic nad stoky vod, jako v mléce umyté, stojící v slušnosti.
13 Líce jeho jako záhonkové vonných věcí, jako květové vonných věcí; rtové jeho jako lilium prýštící mirru tekutou.
14 Ruce jeho prstenové zlatí, vysazení kamením drahým jako postavcem modrým; břicho jeho stkvělost slonové kosti zafiry obložené.
15 Hnátové jeho sloupové mramoroví, na podstavcích zlata nejčistšího založení; oblíčej jeho jako Libán, výborný jako cedrové.
16 Ústa jeho přesladká, a všecken jest přežádostivý. Takovýť jest milý můj, takový jest přítel můj, ó dcery Jeruzalémské. [ (Song of Solomon 5:17) Kamže odšel milý tvůj, ó nejkrásnější z žen? Kam se obrátil milý tvůj? A hledati ho budeme s tebou. ]