1 后来， 摩西和亚伦去对法老说： "耶和华以色列的 神这样说： 让我的人民离开这里， 叫他们可以在旷野向我守节。"
2 法老回答： "耶和华是谁， 我要听他的话， 让以色列人离开呢？我不认识耶和华， 也不让以色列人离开。"
3 他们说： "希伯来人的 神遇见了我们； 求你让我们走三天的路程到旷野去， 献祭给耶和华我们的 神， 免得他用瘟疫或刀剑击杀我们。"
4 埃及王对他们说： "摩西、亚伦哪， 你们为什么使人民懒惰不作工呢？去挑你们的担子吧。"
5 法老又说： "你看， 现在这地的民很多， 你们竟叫他们歇下担子？"
6 就在那天， 法老吩咐众民的督工和首领说：
7 "你们不要像往日一样再把草给人民做砖， 叫他们自己去捡草。
8 他们往日做砖的数量， 你们还是向他们要， 一点也不可减少， 因为他们是懒惰的， 所以他们才呼喊说： ‘让我们去献祭给我们的 神。’
9 你们要把更重的工作加在这些人的身上， 好使他们专心作工， 不听谎言。"
10 众民的督工和首领出来， 告诉人民说： "法老这样说： ‘我不再给你们草。
11 你们自己能在哪里找到草， 就到哪里去捡吧， 但你们的工作一点也不可减少。’"
12 于是， 人民就分散到埃及全地， 去拾禾秸作草。
13 督工们催着说： "你们的工作， 每天的本分， 要在当天完成， 像以前有草的时候一样。"
14 法老的督工责打他们派定的以色列人的首领， 说： "你们昨天今天为什么没有做完指定要你们做的砖， 像往日一样呢？"
15 以色列人的首领就来， 向法老呼求说： "你为什么这样待你的仆人呢？
16 没有草给你的仆人， 但他们对我们说： ‘你们做砖吧！ ’看哪， 你的仆人受了责打， 其实这是你自己人民的错。"
17 法老说： "你们确实是懒惰的， 所以你们才说： ‘让我们去献祭给耶和华。’
18 现在你们去作工吧； 草是不给你们的， 砖却要如数交上。"
19 以色列人的首领因有命令说： "你们每天本分要做的砖数不可减少"， 就知道自己有祸了。
20 他们从法老那里出来的时候， 遇见摩西和亚伦， 正在站着等候他们，
21 就对他们说： "愿耶和华鉴察你们， 审判你们， 因为你们使我们的香气在法老眼前和他的臣仆眼前都发臭了， 把刀放在他们的手里来杀我们。"
22 摩西回到耶和华那里， 说： "主啊！ 你为什么苦待这人民呢？为什么差派我呢？
23 自从我到法老那里， 奉你的名说话以来， 他就苦待这人民， 你一点也没有拯救你自己的人民。"
1 Potom pak přišli Mojžíš s Aronem, a řekli Faraonovi: Takto praví Hospodin, Bůh Izraelský: Propusť lid můj, ať mi slaví svátky na poušti.
2 Odpověděl Farao: Kdo jest Hospodin, abych poslechl hlasu jeho a propustil Izraele? Hospodina neznám, Izraele také nepropustím.
3 I řekli: Bůh Hebrejský potkal se s námi. Nechť medle jdeme cestou tří dní na poušť, a obětujeme Hospodinu Bohu našemu, aby nedopustil na nás moru neb meče.
4 I řekl jim král Egyptský: Proč ty Mojžíši a Arone, odtrhujete lid od prací jejich? Jděte k robotám svým.
5 Řekl také Farao: Hle, již nyní mnoho jest lidu toho v zemi, a vy odvozujete je od robot jejich.
6 I přikázal Farao v ten den úředníkům nad lidem a šafářům jeho, řka:
7 Nedávejte již více slámy lidu k dělání cihel jako prvé; nechať jdou sami a sbírají sobě slámu.
8 Však touž summu cihel, kterouž udělávali prvé, uložte na ně, nic neujímejte z ní; neboť zahálejí, a protož volají, řkouce: Poďme, obětujme Bohu našemu.
9 Nechť se přitíží robot mužům těm; a nechť pracují v nich, aby se neohlédali na slova lživá.
10 Vyšedše tedy úředníci nad lidem a šafáři jeho, mluvili k lidu, řkouce: Takto praví Farao: Já nebudu vám dávati slámy.
11 Sami jděte, beřte sobě slámu, kdekoli naleznete; ale nic nebude ujato díla vašeho.
12 I rozběhl se lid po vší zemi Egyptské, aby trhal strniště místo slámy.
13 A úředníci nutili je, řkouce: Vyplňte díla svá, úkol denní v den jeho, jako když sláma byla.
14 I biti jsou šafáři synů Izraelských, kteréž ustanovili nad nimi úředníci Faraonovi, a mluveno k nim: Proč jste nevyplnili úkolu svého v díle cihel, jako prvé, ani včera ani dnes?
15 I přišli šafáři synů Izraelských, a volali k Faraonovi, řkouce: Proč tak děláš služebníkům svým?
16 Slámy se nedává služebníkům tvým, a říkají nám: Dělejte cihly; a hle, služebníci tvoji biti bývají, a hřeší lid tvůj.
17 I řekl: Zahálíte, zahálíte, a protož mluvíte: Poďme, obětujme Hospodinu.
18 Protož nyní jděte, dělejte; slámy se vám dávati nebude, ale vy summu cihel vyplňujte.
19 Vidouce šafáři synů Izraelských, že zle s nimi, poněvadž řečeno: Neujmete počtu cihel vašich z úkolu denního v den jeho,
20 Potkali se s Mojžíšem a Aronem, kteříž stáli, aby jim vstříc vyšli, když by se vraceli od Faraona.
21 A mluvili jim: Pohlediž Hospodin na vás, a suď; nebo zošklivili jste nás před Faraonem a služebníky jeho, a dali jste meč v ruku jejich, aby nás zamordovali.
22 I navrátil se Mojžíš k Hospodinu a řekl: Pane, proč jsi tyto zlé věci uvedl na lid tento? Proč jsi mne sem poslal?
23 Nebo od té chvíle, jakž jsem všel k Faraonovi, abych mluvil jménem tvým, hůře nakládá s lidem tímto, a ty jsi vždy nevysvobodil lidu svého.