1 "你要在众民面前订立的典章是这样的。
2 如果你买希伯来人作奴仆， 他要服事你六年； 到第七年他可以自由出去， 不必补偿什么。
3 他若是单身来， 就可以单身出去； 他若是有妇之夫， 他的妻子就可以和他同去。
4 他的主人若是给他妻子， 妻子又给他生了儿女， 那么妻子和儿女都要归给主人， 他自己要单独出去。
5 如果那奴仆明明说： ‘我爱我的主人和我的妻子儿女， 不愿意自由出去。’
6 他的主人就要把他带到审判官（"审判官"原文作" 神"）那里， 又要把他带到门前， 或是门柱旁； 他的主人要用锥子刺穿他的耳朵， 他就要永远服事他的主人。
7 如果有人把女儿卖作婢女， 婢女不可像男仆那样出去。
8 如果主人选定她归自己， 以后又不喜欢她， 就要准她赎身； 主人没有权力可以把她卖给外族人， 因为主人曾经欺骗了她。
9 如果主人选定她归自己的儿子， 就必须照着待女儿的规矩待她。
10 如果他另娶一个妻子， 那么， 对她的饮食、衣着和性的需要， 仍然不可减少。
11 如果他不向她行这三样， 她就可以自由出去， 不必补偿什么。
12 "打人以致把人打死的， 必要把那人处死。
13 人若不是蓄意杀人， 而是 神交在他手中的， 我就给你设立一个地方， 他可以逃到那里去。
14 若有人任意待他的邻舍， 用诡计把他杀了， 你要把他从我的祭坛那里拿去处死。
15 "打父母的， 必要把那人处死。
16 "拐带人口的， 无论是把人卖了， 或是还留在他手中， 必要把那人处死。
17 咒骂父母的， 必要把那人处死。
18 "如果人彼此争论， 一个用石头或拳头打另一个， 但他还没有死， 不过要躺在床上，
19 以后， 他若是能起来， 能扶杖出外行走， 那打他的就可算无罪， 但要赔偿他停工的损失， 并且要把他完全医好。
20 "如果有人用棍打他的奴仆或婢女， 以致死在他的手下， 他必须受刑罚；
21 但如果他还活一两天， 那人就不必受刑罚， 因为那奴仆是他的财产。
22 "如果人彼此争斗， 击伤了怀孕的妇人， 以致流产， 但没有别的损害， 那伤害她的必须按照妇人的丈夫要求的， 和照着审判官断定的， 缴纳罚款。
23 如果有别的损害， 你就要以命偿命，
24 以眼还眼， 以牙还牙， 以手还手， 以脚还脚，
25 以烙还烙， 以伤还伤， 以打还打。
26 "如果有人击打他奴仆的一只眼， 或婢女的一只眼， 把眼打坏了， 就要因他的眼的缘故让他自由离去。
27 如果有人打落了他奴仆的一只牙， 或婢女的一只牙， 就要因他的牙的缘故让他自由离去。
28 "如果牛触了男人或女人， 以致死亡， 那牛必须用石头打死， 只是不可吃牛的肉； 牛的主人却不必受刑罚。
29 如果那牛以前常常触人， 牛主也曾经受过警告， 他仍然不把牛拴好， 以致触死了男人或是女人， 就要用石头把那牛打死， 牛主也必要处死。
30 如果给他提出赎金， 他就必须照着提出的数量全数缴付赎命金。
31 牛无论触了人的儿子， 或是触了人的女儿， 都必须照着这定例办理。
32 如果牛触了人的奴仆， 或是婢女， 必须把三百四十克银子给他的主人， 那牛也必须用石头打死。
33 "如果有人把井敞开， 或是有人挖了井， 而不把井口遮盖， 以致有牛或驴掉进里面，
34 井主要赔偿， 要把银子还给牛主或驴主， 死的牲畜可以归自己。
35 "如果有人的牛伤了他邻舍的牛， 以致死亡， 他们要把活牛卖了， 平分银子， 也要平分死牛。
36 如果人知道那牛以前常常触人， 牛主竟不把牛拴好， 他必须赔偿， 以牛还牛， 死的可以归自己。"
1 Tito jsou pak soudové, kteréž jim předložíš:
2 Jestliže koupíš k službě Žida, šest let sloužiti bude, a sedmého odejde svobodný darmo.
3 Přišel-li by sám toliko, sám také odejde; pakli měl ženu, vyjde s ním i žena jeho.
4 Jestliže pán jeho dá mu ženu, a ona zrodí jemu syny neb dcery: žena ta i děti její budou pána jeho, on pak sám toliko odejde.
5 Pakli by řekl služebník: Miluji pána svého, manželku svou a syny své, nevyjdu svobodný:
6 Tedy postaví ho pán jeho před soudci, a přivede ho ke dveřím neb k veřeji,a probodne pán jeho ucho jemu špicí; i zůstaneť služebníkem jeho na věky.
7 Když by pak prodal někdo dceru svou, aby byla děvkou, nevyjdeť tak, jako vycházejí služebníci.
8 Nelíbila-li by se pánu svému, kterýž jí sobě ještě nezasnoubil, dopustí ji vyplatiti. Lidu cizímu nebude míti práva prodati ji, poněvadž zhřešil proti ní.
9 Pakli by synu svému ji zasnoubil, učiníť jí tak, jakž obyčej jest činiti dcerám.
10 A dal-li by mu jinou, z stravy její, oděvu jejího, a přívětivosti manželské nic této neujme.
11 Neudělal-li by nic z toho trojího, vyjde darmo bez stříbra.
12 Kdo by ubil člověka, až by od toho umřel, smrtí umře.
13 Když by pak neukládal o bezživotí jeho, než Bůh dal by jej v ruce jeho: tedy uložím tobě místo, do něhož by takový mohl uteci.
14 Pakli by kdo tak pyšně sobě počínal proti bližnímu svému, že by ho lstivě zabil, i od oltáře mého odtrhneš jej, aby umřel.
15 Kdo by otce svého neb matku svou bil, smrtí ať umře.
16 Kdo by pak, ukradna někoho, prodal jej, a nalezen by byl v ruce jeho, smrtí ať umře.
17 I ten, kdož by zlořečil otci svému neb mateři své, smrtí ať umře.
18 Když by se svadili muži, a urazil by který bližního svého kamenem neb pěstí, a ten by neumřel, než složil se na lůži;
19 A potom by povstal a chodil vně o holi své: již nebude vinen ten, kdož urazil; toliko co zatím obmeškal, to jemu nahradí, a na vyhojení jeho naloží.
20 Když by pak ubil kdo služebníka svého neb děvku svou kyjem, tak že by umřel mu v ruce jeho: pomstou pomštěno bude nad takovým.
21 A však jestliže by den neb dva přečkal, neponese pomsty, nebo jej zaplatil.
22 Když by se svadili muži, a urazili ženu těhotnou, tak že by vyšel z ní plod její, však by se zhouba nestala: pokutován bude, jakž by uložil naň muž té ženy, a dá vedlé uznání soudců.
23 Pakliť by smrt přišla, tedy dáš život za život,
24 Oko za oko, zub za zub, ruku za ruku, nohu za nohu,
25 Spáleninu za spáleninu, ránu za ránu, modřinu za modřinu.
26 Jestliže by kdo urazil služebníka svého v oko, aneb děvku svou v oko, tak že by jej o ně připravil: svobodného jej propustí za oko jeho.
27 Pakli by zub služebníku svému neb zub děvce své vyrazil, svobodného jej propustí za zub jeho.
28 Jestliže by vůl utrkl muže neb ženu, tak že by umřel člověk: ukamenován bude ten vůl, aniž jedeno bude maso jeho, však pán vola toho bez viny bude.
29 Než byl-liť by vůl trkavý prvé, a bylo by to osvědčeno pánu jeho, on pak nezavřel by ho, a v tom zabil by muže neb ženu: vůl ten ukamenován bude, a pán jeho také umře.
30 Pakliť mu bude uloženo, aby se vyplatil: tedy dá výplatu za život svůj, jakážkoli na něj uložena bude.
31 Buď že by syna utrkl, buď dceru, podlé soudu toho stane se jemu.
32 Jestliže by služebníka vůl ztrkal neb děvku, třidceti lotů stříbra dá pánu jeho, a vůl ten bude ukamenován.
33 Kdyby kdo odhradil studnici, a neb vykopal někdo studnici, a zase jí nepřikryl, a vpadl by tam vůl neb osel:
34 Pán té studnice nahradí to, a peníze položí pánu jeho, a což se zabilo, to sobě míti bude.
35 A ustrčil-li by vůl něčí vola sousedova, že byl umřel: tedy prodadí vola toho živého, a podělí se penězi jeho; i s zabitým volem také se rozdělí.
36 Pakli vědíno bylo, že vůl byl trkavý prvé, a nezavřel ho pán jeho: bez výmluvy ať dá vola za vola, a zabitý ať mu zůstane.