1 "如果人偷了牛或是羊， 无论是宰了或是卖了， 他必须赔偿， 以五牛还一牛， 以四羊还一羊。（本节在《马索拉抄本》为21:37）
2 "窃贼挖窟窿入屋的时候， 如果被人发现， 把他打了， 以致打死， 打死人的就没有流人血的罪。（本节在《马索拉抄本》为22:1）
3 如果太阳出来了， 他就有流人血的罪。窃贼必须赔偿， 如果他一无所有， 就要卖身， 还他所偷之物。
4 所偷之物， 无论是牛、是驴， 或是羊， 如果发现在他手中仍然活着， 他必须双倍偿还。
5 如果有人在田间或葡萄园里放牲畜吃草， 任由牲畜到别人的田里去吃草， 就必须拿自己田间最好的， 或自己葡萄园中最好的赔偿。
6 "如果火烧起来， 烧着了荆棘， 以致把别人堆积的禾捆、竖立的庄稼， 或是田园都烧尽了， 那点火的必须赔偿。
7 "如果人把银子或家中物件交给邻舍看守， 这些东西从那人的家被偷去； 如果把窃贼抓到了， 窃贼就要双倍偿还。
8 如果找不到窃贼， 那家主必要到审判官（"审判官"原文作" 神"）那里， 查明他有没有下手拿去邻舍的财物。
9 任何争讼的案件， 无论是为了牛、驴、羊、衣服， 或是什么遗失了的东西， 如果一方说： ‘这是我的’， 这样， 双方的案件就要带到审判官（"审判官"原文作" 神"）面前， 审判官定谁有罪， 谁就要双倍偿还给他的邻舍。
10 "如果人把驴、牛、羊， 或是任何牲畜交给邻舍看守， 牲畜死亡、受伤， 或是被赶去， 又没有人看见，
11 两人必须在耶和华面前起誓， 表明他没有下手拿去邻舍的财物； 如果物主接受那誓言， 看守的人就不必赔偿。
12 如果牲畜真的从看守的人那里被偷去， 他就要赔偿给物主。
13 如果真的被野兽撕碎了， 看守的人就要把被撕碎的带来作证据， 这样， 他就不必赔偿。
14 "如果人向邻舍借什么， 所借的无论是受了伤， 或是死了， 物主不在场， 借的人就必须偿还。
15 如果物主在场， 他就不必偿还； 若是雇来的， 也不必偿还， 因为他为雇价来的。
16 "如果人引诱还没有许配人的处女， 与她同寝， 他必须交出聘礼， 娶她为妻。
17 如果处女的父亲坚决不肯把女儿嫁给他， 他就要按照处女的聘礼， 交出聘银来。
18 "不可让行巫术的女人活着。
19 "凡与牲畜同寝的， 那人必须处死。
20 "除了独一的耶和华以外， 还献祭给别神的， 那人必须灭绝。
21 不可欺负寄居的， 也不可压迫他， 因为你们在埃及地也作过寄居的。
22 不可苦待任何孤儿寡妇。
23 如果你们真的苦待他们， 他们一向我呼求， 我必定听他们的呼求，
24 并且我要发怒， 用刀杀死你们， 使你们的妻子成为寡妇， 你们的儿女成为孤儿。
25 "如果你借钱给我的人民， 就是与你们在一起的穷人， 你对待他们不可像放债的人一样， 不可在他们身上取利。
26 如果你拿了邻居的衣服作抵押， 必须在日落之前归还给他。
27 因为这是他唯一的铺盖， 是他蔽体的衣服； 如果没有了它， 他拿什么睡觉呢？如果他向我呼求， 我必应允， 因为我是满有恩惠的。
28 "不可咒骂 神， 也不可咒诅你人民的领袖。
29 要把你丰收的五谷和初榨的新酒献上， 不可迟延； 要把你头生的儿子献给我。
30 对于牛羊头生的， 你也要这样作； 七天之内， 可以和母的在一起， 第八天就要把它献给我。
31 你们要归我作圣洁的人； 因此田间被野兽撕碎的肉， 你们不可以吃， 要把它丢给狗吃。"
1 Jestliže by kdo ukradl vola aneb dobytče, a zabil by je neb prodal: pět volů navrátí za toho vola, a čtvero dobytčat za to dobytče.
2 (Jestliže by zloděj zastižen byl při podkopávání a ubit jsa, umřel by: ten, kdo ho ranil, nebude vinen smrtí.
3 Pakli by to ve dne učinil, smrtí vinen bude.) Bez prodlévání ať navrátí; pakli nemá co, prodán bude pro zlodějství své.
4 Jestliže nalezena bude v rukou jeho krádež, buď vůl, neb osel, buď dobytče ještě živé, dvénásobně navrátí.
5 Jestliže by kdo spásl pole neb vinici, a vpustil hovado své, aby se páslo na cizím poli: což nejlepšího má na poli svém neb vinici své, tím tu škodu nahradí.
6 Vyšel-li by oheň, a chytilo by se trní, a shořel by stoh neb stojaté obilí neb pole: nahradí ten, kdož zapálil, to, což shořelo.
7 Kdyby někdo dal schovati bližnímu svému peníze neb nádoby, a bylo by ukradeno z domu muže toho, jestliže nalezen bude zloděj, dvojnásobně navrátí.
8 Pakli nebude zloděj nalezen, tedy postaven bude pán domu toho před soudce, a přisáhne, že nevztáhl ruky své na věc bližního svého.
9 O všelijakou věc, o niž by byla nesnáz, buď o vola neb osla, dobytče neb roucho, pro všelikou věc ztracenou, když by kdo pravil, že to jest: před soudce přijde pře obou dvou; ten, kohož oni vinného usoudí, dvojnásobně navrátí bližnímu svému.
10 Jestliže by kdo dal bližnímu svému k chování osla neb vola, neb dobytče a jakékoli hovado, a umřelo by neb ochromělo, neb zajato bylo, že žádný neviděl:
11 Přísaha Hospodinova vkročí mezi oba, že nevztáhl ruky své k věci bližního svého; a přijme jej v tom pán věci té, a onen nebude povinen navraceti.
12 Pakli by krádeží vzato bylo od něho, navrátiti zase má pánu jeho.
13 Pakli by udáveno bylo, postaví svědka a nebude povinen upláceti toho, což udáveno jest.
14 Kdyby pak někdo vypůjčil něčeho od bližního svého, a ochromělo by aneb umřelo v nepřítomnosti pána jeho, bez výmluvy navrátí zase.
15 Pakli by pán jeho byl s ním, není povinen platiti, poněvadž bylo za peníze najaté, a přišlo za mzdu svou.
16 Jestliže by kdo namluvil pannu, kteráž není zasnoubena, a spal by s ní: dáť jí věno, a vezme ji sobě za manželku.
17 Pakli by otec její nikoli nechtěl jí dáti jemu, odváží stříbra podlé obyčeje věna panenského.
18 Čarodějnici nedáš živu býti.
19 Kdo by koli scházel se s hovadem, smrtí ať umře.
20 Kdo by obětoval bohům, kromě samému Hospodinu, jako proklatý vyhlazen bude.
21 Příchozímu neučiníš křivdy, aniž utiskneš ho; nebo příchozí byli jste v zemi Egyptské.
22 Žádné vdovy neb sirotka trápiti nebudete.
23 Pakli bez lítosti trápiti je budete, a oni by volali ke mně, vězte, že vyslyším křik jejich.
24 A rozhněvá se prchlivost má, i zbiji vás mečem; a budou ženy vaše vdovy a děti vaši sirotci.
25 Půjčíš-li peněz lidu mému chudému, kterýž jest s tebou: nebudeš jemu jako lichevník, aniž ho lichvou obtížíš.
26 Pakli v základu vezmeš roucho bližního svého, do západu slunce jemu je navrátíš.
27 Nebo ten jediný má oděv, to jest roucho, jímž přikrývá tělo své, a na němž spí. Když bude volati ke mně, tedy uslyším, nebo jsem milosrdný.
28 Soudcům nebudeš utrhati, a knížeti lidu svého zlořečiti nebudeš.
29 Z hojnosti obilí, a tekutých věcí svých neobmeškáš prvotin obětovati. Prvorozeného z synů svých mně dáš.
30 Tak učiníš s volem svým a s dobytkem svým: Sedm dní bude s matkou svou, dne pak osmého mně je dáš.
31 Lid svatý budete mi, a nebudete jísti masa z udáveného na poli; psu je vržete.