1 耶和华对摩西说： "你和你从埃及地领出来的人民要离开这里， 上我曾经起誓应许给亚伯拉罕、以撒、雅各的地去， 我曾应许： ‘我要把这地赐给你的后裔。’

2 我要差派使者在你前面； 我要把迦南人、亚摩利人、赫人、比利洗人、希未人、耶布斯人赶出去，

3 你们要上那流奶与蜜的地方去； 我不与你们一同上去， 因为你们是硬着颈项的人民， 免得我在路上把你们消灭。"

4 人民一听见这凶信， 就悲伤起来， 也没有人穿戴装饰。

5 耶和华对摩西说： "你要对以色列人说： ‘你们是硬着颈项的民； 我若是霎时间与你们同行， 我会把你们消灭的； 所以， 现在你们要把你们身上的装饰脱下来， 使我知道我要怎样处置你们。’"

6 于是， 以色列人从何烈山以后， 就把身上的装饰脱下来。

7 摩西一向把会幕支搭在营外， 离营远些； 摩西称它为会幕。凡是寻求耶和华的， 就出到营外的会幕那里去。

8 摩西出营到会幕去的时候， 全体的人民都起来， 各人站在自己帐幕的门口， 望着摩西， 直到他进了会幕。

9 摩西进会幕的时候， 就有云柱降下来， 停在会幕门口上面； 耶和华就与摩西谈话。

10 全体的人民看见了云柱停在会幕门口上面， 就都起来， 各人在自己帐幕的门口下拜。

11 耶和华与摩西面对面说话， 好像人对朋友说话一样。然后， 摩西回到营里去， 只有他的侍从， 一个少年人， 就是嫩的儿子约书亚， 不离开会幕。

12 摩西对耶和华说： "看， 你吩咐我说： ‘把这百姓领上去’， 可是你却没有让我知道你要差派谁与我同去； 只是你曾经说过： ‘我按着你的名字认识你， 你在我眼前也蒙了恩。’

13 现在我若是在你眼前蒙恩， 求你把你的道路指示我， 使我可以认识你， 可以在你眼前蒙恩； 也求你想到这民族是你的人民。"

14 耶和华说： "我必亲自与你同去， 也必给你安息。"

15 摩西对他说： "你若是不亲自与我们同去， 就不要把我们从这里领上去。

16 人在什么事上可以知道我和你的人民在你眼前蒙恩呢？不是因为你与我们同去， 使我和你的人民可以和地上所有的人有分别吗？"

17 耶和华对摩西说： "你所说的这件事我也要作， 因为你在我眼前蒙恩， 并且我按着你的名字认识了你。"

18 摩西说： "求你给我看看你的荣耀。"

19 耶和华说： "我要使我的一切美善都在你面前经过， 并且要把我的名字耶和华在你面前宣告出来； 我要恩待谁， 就恩待谁； 我要怜悯谁， 就怜悯谁。"

20 他又说： "你不能看我的脸， 因为没有人看见了我还能活着。"

21 耶和华说： "看哪， 我这里有个地方， 你要站在磐石上。

22 我的荣耀经过的时候， 我要把你放在磐石隙中， 我要用我的手掌遮盖你， 直到我过去了。

23 然后， 我要收回我的手掌， 你就会看见我的背后， 却不能看见我的脸。"

1 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi: Jdi, vstup odsud, ty i lid, kterýž jsi vyvedl z země Egyptské do země, kterouž jsem přisáhl Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, řka: Semeni tvému dám ji,

2 (A pošli před tebou anděla, a vyženu Kananea, Amorea, Hetea, Ferezea, Hevea a Jebuzea,)

3 Do země oplývající mlékem a strdí. Neboť sám nevstoupím s tebou, proto že lid tvrdé šíje jsi, abych nezahubil tebe na cestě.

4 A uslyšav lid řeč tuto přezlou, zámutek nesli, aniž vzal kdo okrasy své na sebe.

5 Nebo byl řekl Hospodin Mojžíšovi: Mluv synům Izraelským: Vy jste lid tvrdé šíje; jakž jen jedinou vstoupím mezi vás, zahladím vás. Protož již, slož okrasu svou s sebe, a zvím, co učiniti mám s tebou.

6 I svlékli s sebe synové Izraelští okrasy své u hory Oréb.

7 Mojžíš pak vzav stánek, rozbil jej sobě vně za stany, vzdáliv se od táboru, a nazval jej stánkem úmluvy. Tedy kdokoli hledal Hospodina, ven choditi musil k stánku úmluvy, kterýž byl vně za stany.

8 K tomu také, když vycházel Mojžíš k stánku, povstával všecken lid a stál každý u dveří stanu svého, a hleděli za Mojžíšem, dokudž nevšel do stánku.

9 Bývalo pak toto, že když vcházíval Mojžíš do stánku, sstupoval sloup oblakový, a stával u dveří stánku, a mluvil s Mojžíšem.

10 A všecken lid vida sloup oblakový, an stojí u dveří stánku, povstávali všickni, a klaněli se každý u dveří stanu svého.

11 A mluvíval Hospodin k Mojžíšovi tváří v tvář, tak jako mluví člověk s přítelem svým. Potom navracel se do táboru, ale služebník jeho Jozue, syn Nun, mládenec, neodcházel z stánku.

12 I řekl Mojžíš Hospodinu: Pohleď, ty velíš mi, abych vedl lid tento, a neoznámils mi, koho pošleš se mnou, ještos pravil: Znám tě ze jména, k tomu také nalezl jsi milost přede mnou.

13 Již tedy, jestliže jsem jen nalezl milost před tebou, oznam mi, prosím, cestu svou, abych tě poznal, a abych nalezl milost před tebou; a pohleď, že národ tento jest lid tvůj.

14 I odpověděl: Tvář má předcházeti vás bude, a dámť odpočinutí.

15 I řekl: Nemá-liť předcházeti nás tvář tvá, nevyvozuj nás odsud.

16 Nebo po čem poznáno bude zde, že jsem nalezl milost před tebou, já i lid tvůj? Zdali ne po tom, když půjdeš s námi, a když odděleni budeme, já a lid tvůj, ode všeho lidu, kterýž jest na tváři země?

17 I řekl Hospodin Mojžíšovi: I tu také věc, kterouž jsi pravil, učiním; nebo jsi nalezl milost přede mnou, a znám tě ze jména.

18 Řekl opět: Okažiž mi, prosím, slávu svou.

19 Kterýž odpověděl: Já způsobím to, aby šlo mimo tebe před tváří tvou všecko dobré mé, a zavolám ze jména: Hospodin před tváří tvou. Smiluji se, nad kýmž se smiluji, a slituji se, nad kýmž se slituji.

20 Řekl také: Nebudeš moci viděti tváři mé; neboť neuzří mne člověk, aby živ zůstal.

21 I to řekl Hospodin: Aj, místo u mne, a staneš na skále.

22 A když tudy půjde sláva má, postavím tě v rozsedlině skály, a přikryji tě rukou svou, dokudž nepřejdu.

23 Potom odejmu ruku svou, i uzříš hřbet můj, ale tvář má nebude spatřína.