1 摩西回答： "看哪， 他们必不信我， 也不听我的话； 因为他们必说： ‘耶和华并没有向你显现。’"

2 耶和华问摩西： "那在你手里的是什么？"他说： "是手杖。"

3 耶和华说： "把它丢在地上。"摩西把它一丢在地上， 它就变了蛇； 摩西就逃跑， 离开了它。

4 耶和华对摩西说： "伸出你的手来， 捉住蛇的尾巴。"摩西就伸出手来， 紧握着它， 它在摩西的掌中又变回了手杖。

5 "这样就使他们相信耶和华他们祖宗的 神， 就是亚伯拉罕的 神、以撒的 神、雅各的 神曾向你显现了。"

6 耶和华又再对摩西说： "现在把你的手放进怀里。"摩西就把手放进怀里； 等他把手抽出来的时候， 手就长满了痲风， 像雪那样白。

7 耶和华说： "把你的手再放进怀里。"摩西就把手再放进怀里； 等他把手从怀里抽出来的时候， 手就恢复过来， 像身上别处的肉一样。

8 耶和华又说： "如果他们不信你， 也不听从头一个神迹的话， 他们必信随后来的神迹。

9 如果连这两个神迹他们也不信， 也不听你的话， 你就从河里取些水， 倒在旱地上； 你从河里取来的水就必在旱地上变成血。"

10 摩西对耶和华说： "主啊， 我不是个会说话的人； 以前不是， 自从你对仆人说话以后也不是； 因为我本是拙口笨舌的。"

11 耶和华对他说： "谁造人的口呢？谁使人口哑、耳聋、眼明、眼瞎呢？不是我耶和华吗？

12 现在去吧， 我必赐你口才， 指教你当说的。"

13 摩西说： "主啊， 请你差派你愿意差派的人。"

14 耶和华向摩西发怒， 说： "不是有你的哥哥利未人亚伦吗？我知道他是有口才的； 他现在出来要迎接你。他看见了你， 心里就快乐。

15 你要对他说话， 把你要说的话放在他的口里； 我必与你的口同在， 也与他的口同在； 我必指教你们当行的事。

16 他要替你向人民说话， 他要作你的口， 你要作他的 神。

17 这手杖你要拿在手里， 用来行神迹。"

18 于是， 摩西起程回到他岳父叶忒罗那里， 对他说： "请你容我离开这里， 回到我在埃及的同胞那里， 看看他们是否还在。"叶忒罗对摩西说： "你可以平平安安地去吧。"

19 耶和华在米甸对摩西说： "你要起程， 回到埃及去， 因为那些寻索你命的人都死了。"

20 摩西就带着他的妻子和孩子， 让他们骑在驴上， 向着埃及地回去了； 摩西手里拿着 神的杖。

21 耶和华对摩西说： "你起程回到埃及去的时候， 要留意我交在你手里的一切奇事， 把它们行在法老面前； 我却要使他的心刚硬， 他就不让人民离开。

22 你要对法老说： ‘耶和华这样说： 以色列是我的长子。

23 我曾对你说， 要让我的儿子离开这里， 好叫他事奉我。你还是拒绝让他离开， 看哪！ 我必杀你的长子。’"

24 在路上住宿的地方， 耶和华遇见了摩西， 就想要杀他。

25 西坡拉就拿了一把石刀， 把她儿子的包皮割下来， 把它丢到摩西的脚上， 说： "你真是我的血郎了！ "

26 这样， 耶和华才放了他。那时西坡拉说： "你是血郎， 是因为割礼的缘故。"

27 耶和华对亚伦说： "你到旷野去迎接摩西。"他就去了； 他在 神的山遇见了摩西， 就和他亲嘴。

28 摩西把耶和华派他所说的一切话， 和吩咐他所行的一切神迹都告诉了亚伦。

29 摩西和亚伦就去召集以色列人的长老。

30 亚伦把耶和华对摩西所说的一切话都说了一遍， 并且在人民的眼前行了这些神迹。

31 人民就相信了； 他们听见耶和华眷顾以色列人， 也鉴察了他们的痛苦， 就俯伏敬拜。

1 Odpověděl pak Mojžíš, a řekl: Aj, neuvěří mi, ani uposlechnou hlasu mého; nebo řeknou: Neukázalť se tobě Hospodin.

2 Tedy řekl jemu Hospodin: Co jest to v ruce tvé? Odpověděl: Hůl.

3 I řekl: Vrz ji na zem. I povrhl ji na zem, a obrácena jest v hada; a utíkal Mojžíš před ním.

4 Tedy řekl Hospodin Mojžíšovi: Vztáhni ruku svou, a chyť ho za ocas. Kterýžto vztáh ruku svou, chytil jej, a obrácen jest v hůl v rukou jeho.

5 Aby věřili, že se ukázal tobě Hospodin, Bůh otců jejich, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův.

6 Potom zase řekl jemu Hospodin: Vlož nyní ruku svou za ňadra svá. I vložil ruku svou za ňadra svá; a vyňal ji, a aj, ruka jeho byla malomocná, bílá jako sníh.

7 Řekl opět: Vlož ruku svou zase v ňadra svá. Kterýž vložil ruku svou zase v ňadra svá; a vyňal ji z ňader svých, a aj, učiněna jest zase jako jiné tělo jeho.

8 I budeť, jestliže neuvěří tobě, a neposlechnou hlasu a znamení prvního, uvěří hlasu a znamení druhému.

9 A pakli neuvěří ani těm dvěma znamením, a neuposlechnou hlasu tvého, tedy nabereš vody z řeky, a vyliješ ji na zem; a promění se vody, kteréž vezmeš z řeky, a obrátí se v krev na zemi.

10 I řekl Mojžíš Hospodinu: Prosím, Pane, nejsem muž výmluvný, aniž prvé, ani jakž jsi mluvil s služebníkem svým; nebo zpozdilých úst a neohbitého jazyku jsem.

11 Jemuž odpověděl Hospodin: Kdo dal ústa člověku? Aneb kdo může učiniti němého, neb hluchého, vidoucího, neb slepého? Zdali ne já Hospodin?

12 Nyní tedy jdi, a já budu v ústech tvých, a naučím tě, co bys mluviti měl.

13 I řekl: Slyš mne, Pane, pošli, prosím, toho, kteréhož poslati máš.

14 A rozhněvav se velmi Hospodin na Mojžíše, řekl: Zdaliž nemáš Arona bratra svého z pokolení Léví? Vím, že on výmluvný jest; ano aj, sám vyjde v cestu tobě, a vida tebe, radovati se bude v srdci svém.

15 Ty mluviti budeš k němu, a vložíš slova v ústa jeho; a já budu v ústech tvých a v ústech jeho, a naučím vás, co byste měli činiti.

16 A on mluviti bude za tebe k lidu; a bude tobě on za ústa, a ty budeš jemu za Boha.

17 Hůl pak tuto vezmeš v ruku svou, kterouž činiti budeš ta znamení.

18 Tedy odšed Mojžíš, navrátil se k Jetrovi tchánu svému, a řekl jemu: Nechť jdu nyní, a navrátím se k bratřím svým, kteříž jsou v Egyptě, a pohledím, jsou-li ještě živi. I řekl Jetro Mojžíšovi: Jdi v pokoji.

19 Nebo řekl byl Hospodin Mojžíšovi v zemi Madianské: Jdi, navrať se do Egypta; nebo zemřeli jsou všickni muži, kteříž hledali bezživotí tvého.

20 A vzav Mojžíš ženu svou, a syny své, vsadil je na osla, aby se navrátil do země Egyptské; vzal také Mojžíš hůl Boží v ruku svou.

21 I řekl Hospodin Mojžíšovi: Když půjdeš a navrátíš se do Egypta, hleď, abys všecky zázraky, kteréž jsem složil v ruce tvé, činil před Faraonem. Jáť pak zatvrdím srdce jeho, aby nepropustil lidu.

22 Protož díš Faraonovi: Toto praví Hospodin: Syn můj, prvorozený můj jest Izrael.

23 I řekl jsem tobě: Propusť syna mého, ať slouží mi; a nechtěl jsi ho propustiti. Aj, já zabiji syna tvého, prvorozeného tvého.

24 I stalo se, když byl Mojžíš na cestě v hospodě, že se obořil na něj Hospodin, a hledal ho usmrtiti.

25 Tedy vzala Zefora nůž ostrý, a obřezala neobřízku syna svého, kteroužto vrhla k nohám jeho, řkuci: Zajisté ženich krví jsi mi.

26 I nechal ho. Ona pak nazvala ho tehdáž ženichem krví pro obřezání.

27 Řekl také Hospodin Aronovi: Jdi vstříc Mojžíšovi na poušť. I šel a potkal se s ním na hoře Boží, a políbil ho.

28 A vypravoval Mojžíš Aronovi všecka slova Hospodinova, kterýž ho poslal, i o všech znameních, kteráž přikázal jemu.

29 Tedy šel Mojžíš s Aronem, a shromáždili všecky starší synů Izraelských.

30 I mluvil Aron všecka slova, kteráž byl mluvil Hospodin k Mojžíšovi, a činil znamení před očima lidu.

31 A uvěřil lid, když uslyšeli, že navštívil Hospodin syny Izraelské, a že viděl ssoužení jejich. A sklonivše se, poklonu učinili.