1 耶和华对摩西说： "你到法老那里去， 对他说： ‘耶和华这样说： "让我的人民离开这里， 使他们可以事奉我。
2 如果你拒绝让他们离开这里， 看哪， 我必用青蛙击打你的全境。
3 河里必滋生青蛙； 青蛙必上来， 进到你的宫殿和卧房里去， 跳上你的床， 进你臣仆的房屋， 跳上你人民的身上， 进你的炉子和抟面盆。
4 青蛙也必跳上你、你的人民和臣仆的身上。"’"（本章第1-4节在《马索拉抄本》为7:26-29）
5 耶和华对摩西说： "你要对亚伦说把手中的杖伸在江、河、池之上， 使青蛙上到埃及地来。"（本节在《马索拉抄本》为8:1）
6 亚伦把手一伸在埃及的众水之上， 青蛙就上来了， 并且遮盖了埃及地。
7 众术士也用他们的巫术照样行了， 使青蛙上了埃及地来。
8 法老把摩西和亚伦召了来， 说： "请你们恳求耶和华， 好叫他使青蛙离开我和我的人民， 我就必让这人民离开这里， 使他们可以向耶和华献祭。"
9 摩西回答法老： "请指示， 我要在什么时候为你和你的臣仆， 以及你的人民， 恳求耶和华除灭青蛙， 使青蛙离开你和你的宫殿， 只留在河里呢？"
10 法老说： "明天。"摩西回答： "就照着你的话行吧， 好叫你知道没有神像耶和华我们的 神。
11 青蛙必离开你和你的宫殿、你的臣仆和你的人民， 只留在河里。"
12 于是， 摩西和亚伦离开法老走了出来； 摩西为了耶和华加在法老身上青蛙的灾害向耶和华呼求。
13 耶和华就照着摩西的话行了； 在房屋里、院子里和田野中的青蛙都死了。
14 有人把青蛙一堆一堆积聚起来， 那地就发臭了。
15 法老一见灾祸平息了， 就心里刚硬， 不肯听他们的话， 就像耶和华所说的。
16 耶和华对摩西说： "你要对亚伦说： ‘伸出你的手杖， 击打地上的尘土， 使尘土在埃及全地都变成虱子。’"
17 他们就这样行了； 亚伦伸出手中的杖， 击打地上的尘土， 就在人身上和牲畜身上有了虱子； 埃及全地所有地上的尘土都变成了虱子。
18 众术士也用他们的巫术照样行， 要生出虱子来， 却不能办到； 所以在人身上和牲畜身上都有虱子。
19 众术士就对法老说： "这是 神的手指头。"法老却心里刚硬， 不肯听摩西和亚伦， 就像耶和华所说的。
20 耶和华对摩西说： "你要清早起来， 站在法老面前； 看哪， 法老到水边来的时候， 你要对他说： ‘耶和华这样说： 你要让我的人民离开这里， 使他们可以事奉我。
21 如果你不让我的人民离开这里， 看哪， 我必叫苍蝇落在你和你臣仆， 以及人民的身上， 进到你的宫殿； 埃及人的房屋都必充满苍蝇， 他们所在的地方也是这样。
22 那日， 我必把我人民居住的地方歌珊分别出来， 使那里没有苍蝇， 为要使你知道在全地上只有我是耶和华。
23 我必把我的人民和你的人民分别出来， 明天必有这神迹。’"
24 耶和华就这样行了； 无数的苍蝇进了法老的宫殿和他臣仆的房屋， 并且遍布埃及全地； 那地就因为苍蝇的缘故毁坏了。
25 法老把摩西和亚伦召了来， 对他们说： "你们去， 在这地献祭给你们的 神吧。"
26 摩西回答： "决不可以这样行， 因为我们要把埃及人看为可憎的祭物献给耶和华我们的 神； 如果我们把埃及人看为可憎的祭物在他们眼前献上， 难道他们不拿石头打死我们吗？
27 我们要走三天的路程进到旷野， 好照着耶和华吩咐我们的， 向耶和华我们的 神献祭。"
28 法老回答： "我必让你们离开这里， 你们可以在旷野献祭给耶和华你们的 神， 只是你们不可走得太远； 请你们为我祈祷。"
29 摩西说： "看哪， 我要离开你出去， 祈求耶和华， 使苍蝇明天可以离开法老和法老的臣仆， 以及法老的人民， 只是不可再行欺骗， 不让以色列人离开这里去献祭给耶和华。"
30 于是， 摩西从法老那里出来， 去祈求耶和华。
31 耶和华就照着摩西的话行了， 使苍蝇离开了法老和他的臣仆， 以及他的人民， 连一只也没有留下。
32 可是， 这一次法老还是心里刚硬， 不肯让以色列人离开。
1 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi: Vejdi k Faraonovi a rci jemu: Takto praví Hospodin: Propusť lid můj, ať mi slouží.
2 Pakli nebudeš chtíti propustiti, aj, já raním všecky krajiny tvé žabami.
3 A vydá řeka množství žab, kteréž vystoupí a polezou do domu tvého a do pokoje, v němž líháš, a na ložce tvé, a do domů služebníků tvých i lidu tvého, a do pecí tvých a do těsta tvého.
4 I na tebe a na lid tvůj, i na všecky služebníky tvé polezou žáby.
5 I řekl Hospodin Mojžíšovi: Rci Aronovi: Vztáhni ruku svou s holí svou na řeky, na potoky a na jezera, a vyveď žáby na zemi Egyptskou.
6 I vztáhl Aron ruku svou na vody Egyptské; a vystoupily žáby a přikryly zemi Egyptskou.
7 A učinili tolikéž čarodějníci skrze své čáry; a udělali, že vyšly žáby na zemi Egyptskou.
8 Tedy Farao povolav Mojžíše a Arona, řekl: Modlte se Hospodinu, ať odejme žáby ode mne a od lidu mého; a propustím ten lid, aby obětovali Hospodinu.
9 I řekl Mojžíš Faraonovi: Poctím tě tím, a pověz, kdy bych se měl modliti za tě a za služebníky tvé, a za lid tvůj, aby vypléněny byly žáby od tebe, i z domů tvých; toliko v řece zůstanou.
10 Kterýžto odpověděl: Zítra. A Mojžíš řekl: Podlé slova tvého nechť jest, abys věděl, že žádného takového není, jako Hospodin Bůh náš.
11 I odejdou žáby od tebe a od domů tvých, i od služebníků tvých a od lidu tvého; toliko v řece zůstanou.
12 Tedy vyšel Mojžíš s Aronem od Faraona. I volal Mojžíš k Hospodinu, aby odjaty byly žáby, kteréž byl dopustil na Faraona.
13 I učinil Hospodin podlé slova Mojžíšova; a vymřely žáby z domů, ze vsí i z polí.
14 I shrnuli je na hromady; a nasmradila se země.
15 Vida pak Farao, že by dáno bylo oddechnutí, více zatvrdil se v srdci svém, a neuposlechl jich, jakož byl mluvil Hospodin.
16 I řekl Hospodin Mojžíšovi: Rci k Aronovi: Vztáhni hůl svou, a udeř v prach země, aby obrátil se v stěnice na vší zemi Egyptské.
17 Kteříž učinili tak. Nebo vztáhl Aron ruku svou s holí svou, a udeřil prach země. I byly stěnice na lidech i hovadech; všecken prach země obrátil se v stěnice ve vší zemi Egyptské.
18 Dělali také tak čarodějníci skrze čáry své, aby vyvedli stěnice, ale nemohli. A byly stěnice na lidech i hovadech.
19 Tedy řekli čarodějníci Faraonovi: Prst Boží toto jest. A posililo se srdce Faraonovo, aniž poslechl jich, jakož mluvil Hospodin.
20 Řekl pak Hospodin Mojžíšovi: Vstaň ráno a stůj před Faraonem. Hle vyjde k vodě, a díš k němu: Takto praví Hospodin: Propusť lid můj, ať mi slouží.
21 Pakli nepropustíš lidu mého, hle, já pošli na tě a na služebníky tvé, a na lid tvůj, a na domy tvé směsici všelikých škodlivých žížal; a naplněni budou domové Egyptští těmi žížalami, nad to i země ta, na níž oni jsou.
22 A oddělím v ten den zemi Gesen, v níž lid můj zůstává, aby tam nebylo směsice té; abys věděl, že jsem já Hospodin u prostřed země.
23 A vysvobozením rozdíl učiním mezi lidem svým a lidem tvým. Zítra bude znamení toto.
24 I učinil Hospodin tak. Nebo přišla těžká směsice škodlivých žížal na dům Faraonův,a do domů služebníků jeho i na všecku zemi Egyptskou; a nakazila se země od té směsice.
25 Povolal pak Farao Mojžíše a Arona, a řekl: Jděte, obětujte Bohu svému tu v zemi.
26 I řekl Mojžíš: Nenáleží nám tak činiti; nebo ohavnost Egyptských obětovali bychom Hospodinu Bohu našemu. A jestliže bychom obětovali to, což jest ohavnost před očima Egyptských, zdaž by nás neukamenovali?
27 Cestou tří dnů půjdeme na poušť, a obětovati budeme Hospodinu Bohu našemu, jakž nám rozkázal.
28 I řekl Farao: Já propustím vás, abyste obětovali Hospodinu Bohu svému na poušti, však dále abyste nikoli neodcházeli. Modltež se za mne.
29 Odpověděl Mojžíš: Aj, já vycházím od tebe, a modliti se budu Hospodinu, aby odešla ta směsice od tebe, od služebníků tvých i od lidu tvého zítra; avšak ať Farao více nezklamává, nepropouštěje lidu, aby obětovali Hospodinu.
30 A vyšed Mojžíš od Faraona, modlil se Hospodinu.
31 I učinil Hospodin podlé slova Mojžíšova, a odjal tu směsici od Faraona, od služebníků jeho i od lidu jeho, tak že ani jedné žížaly nezůstalo.
32 Ale Farao ztížil srdce své také i tehdáž, a nepropustil lidu.