1 神和主耶稣基督的仆人雅各， 向散居各地的十二支派问安。
2 我的弟兄们， 你们遭遇各种试炼的时候， 都要看为喜乐；
3 因为知道你们的信心经过考验， 就产生忍耐。
4 但忍耐要坚持到底（"坚持到底"原文作"有完全的功效"）， 使你们可以完全， 毫无缺乏。
5 你们中间若有人缺少智慧， 就当向那厚赐众人， 而且不斥责人的 神祈求， 他就必得着。
6 可是， 他应该凭着信心祈求， 不要有疑惑； 因为疑惑的人， 就像被风吹荡翻腾的海浪。
7 那样的人， 不要想从主得到什么；
8 因为三心两意的人， 在他的一切道路上， 都摇摆不定。
9 卑微的弟兄应当以高升为荣；
10 富足的也不应该以降卑为辱； 因为他如同草上的花， 必要过去。
11 太阳一出， 热风一吹， 草必枯干， 花必凋谢， 它的美容就消失了； 富足的人也必在他的奔波经营中这样衰落。
12 能忍受试炼的人， 是有福的； 因为他经过考验之后， 必得着生命的冠冕， 这冠冕是主应许给爱他的人的。
13 人被试探， 不可说"我被 神试探"； 因为 神不能被恶试探， 他也不试探任何人。
14 每一个人受试探， 都是被自己的私欲所勾引诱惑的。
15 私欲怀了胎， 就生出罪； 罪长成了， 就产生死亡。
16 我亲爱的弟兄们， 不要看错了。
17 各样美好的赏赐， 各样完备的恩赐， 都是从上面、从众光之父降下来的， 他本身并没有改变， 也没有转动的影子。
18 他凭着自己的旨意， 借着真理的道生了我们， 使我们作他所造的万物中初熟的果子。
19 我亲爱的弟兄们， 你们要知道， 人人都应该快快地听， 慢慢地说， 慢一点动怒；
20 因为人的忿怒并不能成全 神的义。
21 所以你们应当摆脱一切污秽和所有的邪恶， 以温柔的心领受 神栽种的道； 这道能救你们的灵魂。
22 你们应该作行道的人， 不要单作听道的人， 自己欺骗自己；
23 因为人若只作听道的人， 不作行道的人， 他就像一个人对着镜子看自己本来的面貌，
24 看过走开以后， 马上就忘记自己的样子。
25 唯有详细察看那使人自由的全备的律法， 并且时常遵守的人， 他不是听了就忘记， 而是实行出来， 就必因自己所作的蒙福。
26 如果有人自以为虔诚， 却不约束他的舌头， 反而自己欺骗自己， 这人的虔诚是没有用的。
27 在父 神看来， 纯洁无玷污的虔诚， 就是照顾患难中的孤儿寡妇， 并且保守自己不被世俗所污染。
1 Jakub, Boží a Pána Jezukrista služebník, dvanácteru pokolení rozptýlenému pozdravení vzkazuje.
2 Za největší radost mějte, bratří moji, kdyžkoli pokušeními obkličováni býváte rozličnými,
3 Vědouce, že zkušení víry vaší působí trpělivost.
4 Trpělivost pak ať má dokonalý skutek, abyste byli dokonalí a celí, v ničemž nemajíce nedostatku.
5 Jestliže pak komu z vás nedostává se moudrosti, žádejž jí od Boha, kterýž všechněm dává ochotně a neomlouvá; i budeť jemu dána.
6 Žádejž pak důvěrně, nic nepochybuje. Nebo kdož pochybuje, podoben jest vlnám mořským, kteréž vítr sem i tam žene, a jimi zmítá.
7 Nedomnívej se zajisté člověk ten, by co vzíti měl ode Pána,
8 Jakožto muž dvojí mysli a neustavičný ve všech cestách svých.
9 Chlubiž se pak bratr ponížený v povýšení svém,
10 A bohatý v ponížení se; nebo jako květ byliny pomine.
11 Nebo jakož slunce vzešlé s horkostí usušilo bylinu, a květ její spadl, i ušlechtilost postavy jeho zhynula, takť i bohatý v svých cestách usvadne.
12 Ale blahoslavený muž, kterýž snáší pokušení, nebo když bude zkušen, vezme korunu života, kterouž zaslíbil Pán těm, jenž ho milují.
13 Žádný, když bývá pokoušín, neříkej, že by od Boha pokoušín byl; neboť Bůh nemůže pokoušín býti ve zlém, aniž on koho pokouší.
14 Ale jeden každý pokoušín bývá, od svých vlastních žádostí jsa zachvacován a oklamáván.
15 Potom žádost když počne, porodí hřích, hřích pak vykonaný zplozuje smrt.
16 Nebluďtež, bratří moji milí.
17 Všeliké dání dobré a každý dar dokonalý shůry jest sstupující od Otce světel, u něhožto není proměnění, ani jakého pro obrácení se někam jinam zastínění.
18 On proto, že chtěl, zplodil nás slovem pravdy, k tomu, abychom byli prvotiny nějaké stvoření jeho.
19 A tak, bratří moji milí, budiž každý člověk rychlý k slyšení, ale zpozdilý k mluvení, zpozdilý k hněvu.
20 Nebo hněv muže spravedlnosti Boží nepůsobí.
21 Protož odvrhouce všelikou nečistotu, a ohyzdnost zlosti, s tichostí přijímejte vsáté slovo, kteréž může spasiti duše vaše.
22 Buďtež pak činitelé slova, a ne posluchači toliko, oklamávajíce sami sebe.
23 Nebo byl-li by kdo posluchač slova, a ne činitel, ten podoben jest muži spatřujícímu obličej přirozený svůj v zrcadle.
24 Vzhlédl se zajisté, i odšel, a hned zapomenul, jaký by byl.
25 Ale kdož by se vzhlédl v dokonalý zákon svobody a zůstával by v něm, ten nejsa posluchač zapominatelný, ale činitel skutku, ten, pravím, blahoslavený bude v skutku svém.
26 Zdá-li se pak komu z vás, že jest nábožný, avšak v uzdu nepojímá jazyka svého, ale svodí srdce své, takového marné jest náboženství.
27 Náboženství čisté a neposkvrněné před Bohem a Otcem totoť jest: Navštěvovati sirotky a vdovy v souženích jejich a ostříhati sebe neposkvrněného od světa.