1 从前人烟稠密的城中， 现在怎么竟然孤独地坐在那里。从前在列国中为大的， 现在怎么竟然像个寡妇。从前在众省分中为王后的， 现在怎么竟然成了奴隶。
2 她在夜间痛哭， 泪流满面。在她所有亲爱的人中， 没有一个安慰她的。她所有的朋友都以诡诈待她， 都成了她的仇敌。
3 犹大受尽痛苦， 饱经劳役， 更遭流徙异地。她住在列国中， 找不着安居之所。在困境之中， 追赶她的人把她追上了。
4 通往锡安道路悲哀， 因为没有人去守节。锡安一切的城门冷落， 祭司唉哼， 处女忧伤， 锡安也受尽痛苦。
5 锡安的敌人成为主人； 她的仇敌亨通。因为她的过犯众多， 耶和华就使她受苦。她的孩童在敌人面前被掳去。
6 锡安（"锡安"原文作"锡安的女子"）所有的尊荣， 都离开了她的居民。她的众领袖都像找不着牧场的鹿； 在追赶的人面前无力逃走。
7 耶路撒冷在困苦飘流的日子， 就追念她昔日的一切珍宝。她的人民落在敌人手里的时候， 没有人帮助她。敌人看见她， 就讥笑她的灭亡。
8 耶路撒冷犯了大罪， 因此成了不洁之物。素来尊敬她的现在都藐视她， 因为看见她赤身露体； 她自己也唉哼， 转身退避。
9 她的污秽沾满了衣裙； 她从不思想自己的结局。所以她令人惊异地败落了； 没有人安慰她。她说： "耶和华啊！ 求你看看我的苦难， 因为仇敌显为大。"
10 敌人伸手夺取她的一切珍宝， 她看着外族人闯入她的圣所： 你曾禁止他们进入你的会中。
11 她所有的人民都在唉哼， 到处寻觅食物； 他们为了维持生命， 拿自己的珍宝去换取粮食。她说： "耶和华啊！ 求你垂看， 求你鉴察， 因为我被人藐视。"
12 所有过路的人啊！ 你们毫不在意吗？你们要细察要观看， 有没有痛苦像我所受的痛苦， 就是耶和华在他发烈怒的日子使我所受的痛苦。
13 他从高天降火， 使火进入我的骨头里。他设置网罗绊我的脚， 使我退去。他使我孤单凄凉， 终日愁烦。
14 我的过犯像轭一样被绑好； 是他亲手缠绑的。我的过犯加在我的颈上， 他使我的气力衰弱。主把我交在我不能对抗的人手中。
15 主丢弃我中间的所有勇士； 他招聚了一大群人来攻击我， 要打碎我的青年人。主践踏犹大女儿中的处女， 像践踏压酒池一样。
16 为了这些事我不住哭泣， 我的眼不住流下泪水； 因为那安慰我、使我重新振作的， 都远离了我。我的儿女孤单凄凉， 因为仇敌得胜了。
17 锡安伸出双手， 但没有人安慰她。论到雅各， 耶和华已经下令， 使他四围的人都与他为敌； 耶路撒冷在他们中间， 已经成了不洁的东西。
18 耶和华是公义的， 他这样待我， 是因为我违背了他的命令。万民哪！ 请你们听我的话！ 看看我的痛苦！ 我的少女和青年人都已经被掳去了。
19 我向我所爱的人呼求， 他们却欺骗我。我的祭司和长老为了延续生命， 寻找粮食的时候， 就在城中气绝身亡了。
20 耶和华啊！ 你看， 患难临到我！ 我的心肠激动， 我的心在我里面翻转， 因为我曾经非常悖逆。街上有刀剑使人丧子， 屋里也有死亡。
21 有人听见我的唉哼， 却没有人安慰我， 我所有的仇敌都听见我的灾难； 你作了这事， 他们就欢乐。愿你使你所宣告的日子来临那时， 他们就必像我一样。
22 愿他们的一切恶行都摆在你面前， 愿你对付他们， 好像你因我的一切过犯对付我一样。因为我唉哼甚苦， 我心里愁烦。
1 Ach, město tak lidné, jakť jest samotné zůstalo, a učiněno jako vdova! Nejznamenitější mezi národy, přední mezi krajinami pod plat uvedeno.
2 Ustavičně pláče v noci, a slzy jeho na lících jeho, ze všech milovníků svých nemá žádného potěšitele; všickni přátelé jeho nevěrně se k němu mají, obrátili se mu v nepřátely.
3 Zastěhoval se Juda, proto že byl trápen a u veliké porobě, však osadiv se mezi pohany, nenalézá odpočinutí; všickni, kteříž jej honí, postihají jej v těsně.
4 Cesty Siona kvílí, že žádný nepřichází k slavnosti. Všecky brány jeho zpustly, kněží jeho vzdychají, panny jeho smutné jsou, on pak sám pln jest hořkosti.
5 Nepřátelé jeho jsou hlavou, odpůrcům jeho šťastně se vede; nebo jej Hospodin zarmoutil pro množství přestoupení jeho. Maličcí jeho odešli do zajetí před oblíčejem nepřítele.
6 A tak odňata od dcery Sionské všecka okrasa její. Knížata její jsou podobná jelenům, kteříž nenalézají pastvy, a ucházejí bez moci před tím, kdož je honí.
7 Rozpomínáť se dcera Jeruzalémská ve dnech trápení svého a kvílení svého na všecka svá utěšení, kteráž mívala ode dnů starodávních, když padá lid její od ruky nepřítele, nemajíc žádného, kdo by ji retoval. Protivníciť se jí dívajíce, posmívají se klesnutí jejímu.
8 Těžce hřešila dcera Jeruzalémská, protož jako nečistá odloučena jest. Všickni, kteříž ji v poctivosti mívali, neváží jí sobě, proto že vidí nahotu její; ona pak vzdychá, obrácena jsuci zpět.
9 Nečistota její na podolcích jejích; nepamatovala na skončení své, protož patrně klesá, nemajíc žádného, kdo by ji potěšil. Popatřiž, Hospodine, na trápení mé, neboť se vyvýšil nepřítel.
10 Sáhl rukou svou nepřítel na všecky drahé věci její; nebo musí se dívati pohanům, an chodí do svatyně její, o čemž jsi byl přikázal, aby tobě nevcházeli do shromáždění.
11 Všecken lid její vzdychajíce, hledají chleba, vynakládají nejdražší věci své za pokrm k očerstvení života. Vzezřiž, Hospodine, a popatřiž, neboť jsem v nevážnosti.
12 Nic-liž vám do toho, ó všickni, kteříž tudyto jdete? Pohleďte a vizte, jest-li bolest podobná bolesti mé, kteráž jest mi učiněna, jak mne zámutkem naplnil Hospodin v den prchlivosti hněvu svého.
13 Seslal s výsosti oheň do kostí mých, kterýž opanoval je; roztáhl sít nohám mým, obrátil mne zpět, obrátil mne v pustinu, celý den neduživá jsem.
14 Tuze svázáno jest rukou jeho jho přestoupení mých, tuze spletené houžve připadly na hrdlo mé, porazilo sílu mou; vydal mne Pán v ruku nepřátel, nemohuť povstati.
15 Pošlapal Pán všecky mé silné u prostřed mne, svolal proti mně zástupy, aby potřel mládence mé, tlačil Pán presem pannu dceru Judskou.
16 Pro tyť věci já pláči, z očí mých, z očí mých tekou vody, a že jest vzdálen ode mne potěšitel, kterýž by očerstvil duši mou; synové moji jsou pohubeni, nebo ssilil se nepřítel.
17 Rozprostírá dcera Sionská ruce své, nemá žádného, kdo by ji potěšil; vzbudiltě Hospodin proti Jákobovi všudy vůkol něho nepřátely jeho, mezi nimiž jest dcera Jeruzalémská jako pro nečistotu oddělená.
18 Spravedlivý jest Hospodin, neboť jsem na odpor činila ústům jeho. Slyšte medle všickni lidé, a vizte bolest mou; panny mé i mládenci moji odebrali se do zajetí.
19 Volala jsem na milovníky své, oni oklamali mne; kněží moji a starci moji v městě pomřeli, hledajíce pokrmu, aby posilnili života svého.
20 Popatřiž, ó Hospodine, neboť mi úzko; vnitřnosti mé zkormouceny jsou, srdce mé svadne ve mně, proto že jsem na odpor velice činila. Vně meč na sirobu přivodí, v domě pouhá smrt.
21 Slýchajíť, že já vzdychám, ale není žádného, kdo by mne potěšil. Všickni nepřátelé moji slyšíce o mých bídách, radují se, že jsi to učinil, a přivedl den předohlášený, ale budouť mně podobní.
22 Nechť přijde všecka nešlechetnost jejich před oblíčej tvůj, a učiň jim, jakož jsi učinil mně pro všecka přestoupení má; neboť jsou mnohá úpění má, a srdce mé neduživé.