1 Přišelť jsem do zahrady své, sestro má choti, sbírám mirru svou i vonné věci své, jím plást svůj i med svůj, pijí víno své a mléko své. Jezte, přátelé, píte a hojně se napíte, moji milí.
2 Spávámť, a však srdce mé bdí. Hlas milého mého, tlukoucího: Otevři mi, sestro má, přítelkyně má, holubičko má, upřímá má; nebo hlava má plná jest rosy, a kadeře mé krůpějí nočních.
3 Svlékla jsem sukni svou, kterakž ji obleku? Umyla jsem nohy své, což je mám káleti?
4 Milý můj sáhl rukou svou skrze dvéře, a vnitřnosti mé pohnuly se ve mně.
5 I vstala jsem, abych otevřela milému svému, a aj, z rukou mých kapala mirra, i z prstů mých, mirra tekutá na rukovětech závory.
6 Otevřelať jsem byla milému svému, ale milý můj již byl ušel, a pominul. Duše má byla vyšla, když on promluvil. Hledala jsem ho, ale nenašla jsem ho; volala jsem ho, ale neozval se mi.
7 Nalezše mne strážní, kteříž chodí po městě, zbili mne, ranili mne, vzali i rouchu mou se mne strážní zdí městských.
8 Zavazuji vás přísahou dcery Jeruzalémské, jestliže byste našly milého mého, co jemu povíte? Že jsem nemocná milostí.
9 Což má milý tvůj mimo jiné milé, ó nejkrásnější z žen? Co má milý tvůj nad jiné milé, že nás tak přísahou zavazuješ?
10 Milý můj jest bílý a červený, znamenitější nežli deset tisíců jiných.
11 Hlava jeho jako ryzí zlato, vlasy jeho kadeřavé, černé jako havran.
12 Oči jeho jako holubic nad stoky vod, jako v mléce umyté, stojící v slušnosti.
13 Líce jeho jako záhonkové vonných věcí, jako květové vonných věcí; rtové jeho jako lilium prýštící mirru tekutou.
14 Ruce jeho prstenové zlatí, vysazení kamením drahým jako postavcem modrým; břicho jeho stkvělost slonové kosti zafiry obložené.
15 Hnátové jeho sloupové mramoroví, na podstavcích zlata nejčistšího založení; oblíčej jeho jako Libán, výborný jako cedrové.
16 Ústa jeho přesladká, a všecken jest přežádostivý. Takovýť jest milý můj, takový jest přítel můj, ó dcery Jeruzalémské. [ (Song of Solomon 5:17) Kamže odšel milý tvůj, ó nejkrásnější z žen? Kam se obrátil milý tvůj? A hledati ho budeme s tebou. ]
1 I am come into my garden, my sister, my bride:
I have gathered my myrrh with my spice;
I have eaten my honeycomb with my honey;
I have drunk my wine with my milk.
Eat, O friends;
Drink, yea, drink abundantly, O beloved.
2 I was asleep, but my heart waked:
It is the voice of my beloved that knocketh, saying,
Open to me, my sister, my love, my dove, my undefiled;
For my head is filled with dew,
My locks with the drops of the night.
3 I have put off my garment; how shall I put it on?
I have washed my feet; how shall I defile them?
4 My beloved put in his hand by the hole of the door,
And my heart was moved for him.
5 I rose up to open to my beloved;
And my hands droppeth with myrrh,
And my fingers with liquid myrrh,
Upon the handles of the bolt.
6 I opened to my beloved;
But my beloved had withdrawn himself, and was gone.
My soul had failed me when he spake:
I sought him, but I could not find him;
I called him, but he gave me no answer.
7 The watchmen that go about the city found me,
They smote me, they wounded me;
The keepers of the walls took away my mantle from me.
8 I adjure you, O daughters of Jerusalem,
If ye find my beloved,
That ye tell him, that I am sick from love.
9 What is thy beloved more than another beloved,
O thou fairest among women?
What is thy beloved more than another beloved,
That thou dost so adjure us?
10 My beloved is white and ruddy,
The chiefest among ten thousand.
11 His head is as the most fine gold;
His locks are bushy, and black as a raven.
12 His eyes are like doves beside the water-brooks,
Washed with milk, and fitly set.
13 His cheeks are as a bed of spices,
As banks of sweet herbs:
His lips are as lilies, dropping liquid myrrh.
14 His hands are as rings of gold set with beryl:
His body is as ivory work overlaid with sapphires.
15 His legs are as pillars of marble, set upon sockets of fine gold:
His aspect is like Lebanon, excellent as the cedars.
16 His mouth is most sweet;
Yea, he is altogether lovely.
This is my beloved, and this is my friend,
O daughters of Jerusalem.