1 Řekl jsem opět srdci svému: Nuže nyní zkusím tě v veselí, užívejž tedy dobrých věcí. A hle, i to marnost.
2 Smíchu jsem řekl: Blázníš, a veselí: Co to děláš?
3 Přemyšloval jsem v srdci svém, abych povoloval u víně tělu svému, srdce však své spravuje moudrostí, a přídržel se bláznovství dotud, až bych zkusil, co by lepšího bylo synům lidským, aby činili pod nebem v počtu dnů života svého.
4 Veliké jsem skutky činil, vystavěl jsem sobě domy, štípil jsem sobě vinice.
5 Vzdělal jsem sobě zahrady a štěpnice, a štípil jsem v nich stromy všelijakého ovoce.
6 Nadělal jsem sobě rybníků, abych svlažoval jimi les plodící dříví.
7 Najednal jsem sobě služebníků a děvek, a měl jsem čeled v domě svém; k tomu i stáda skotů a bravů veliká měl jsem nade všecky, kteříž byli přede mnou v Jeruzalémě.
8 Nahromáždil jsem sobě také stříbra a zlata a klínotů od králů a krajin; způsobil jsem sobě zpěváky a zpěvakyně i jiné rozkoše synů lidských a nástroje muzické rozličné.
9 A tak velikým jsem učiněn, a zrostl jsem nade všecky, kteříž přede mnou byli v Jeruzalémě; nadto moudrost má zůstávala při mně.
10 A čehožkoli žádaly oči mé, nezbránil jsem jim, aniž jsem zbraňoval srdci svému jakého veselí; srdce mé zajisté veselilo se ze vší práce mé, a to byl podíl můj ze vší práce mé.
11 Ale jakž jsem se ohlédl na všecky skutky své, kteréž činily ruce mé, a na práci úsilně vedenou, a aj, všecko marnost a trápení ducha, a že nic není užitečného pod sluncem.
12 Pročež obrátil jsem se, abych spatřoval moudrost a nemoudrost, i bláznovství. (Nebo co by člověk spravil, chtěje následovati krále? To, což již jiní spravili.)
13 I viděl jsem, že jest užitečnější moudrost než bláznovství, tak jako jest užitečnější světlo nežli temnost.
14 Moudrý má oči v hlavě své, blázen pak ve tmách chodí; a však poznal jsem, že jednostejné příhody všechněm se přiházejí.
15 Protož jsem řekl v srdci svém: Máliť mi se tak díti, jako se děje bláznu, pročež jsem tedy moudrostí předčil? A tak řekl jsem v srdci svém: I to jest marnost.
16 Nebo není památka moudrého jako i blázna na věky, proto že to, což nyní jest, ve dnech budoucích všecko v zapomenutí přichází, a že jakož umírá moudrý, tak i blázen.
17 Pročež mrzí mne tento život; nebo semi nelíbí nic, což se děje pod sluncem, poněvadž všecky věci jsou marnost a trápení ducha.
18 Ano mrzí mne i všecka práce má, kterouž jsem vedl pod sluncem proto že jí zanechati musím člověku, kterýž bude po mně.
19 A kdo ví, bude-li moudrý, či blázen? A však panovati bude nade vší prací mou,kterouž jsem vedl, a v níž jsem moudrý byl pod sluncem. A i to marnost.
20 I přišel jsem na to, abych pochybil v srdci svém o vší práci, kterouž jsem konal, a v níž jsem moudrý byl pod sluncem.
21 Mnohý zajisté člověk pracuje moudře, uměle a spravedlivě, a však jinému, kterýž nepracoval o tom, nechává toho za podíl jemu, ješto i to jest marnost a bídná věc.
22 Nebo co má člověk ze vší práce své a z kvaltování srdce svého, kteréž snáší pod sluncem,
23 Poněvadž všickni dnové jeho bolestní, a zaměstknání jeho hněv, tak že ani v noci neodpočívá srdce jeho? A i to marnost.
24 Zdaliž není to chvalitebné při člověku, jísti a píti, a učiniti životu svému pohodlí z práce své? Ač i to také viděl jsem, že z ruky Boží pochází.
25 Nebo kdož by jísti a užívati měl toho nežli já?
26 Člověku zajisté, kterýž se líbí jemu, dává moudrost, umění a veselí; hříšníku pak dává trápení, aby shromažďoval a hrnul, čehož by zanechal tomu, kterýž se líbí Bohu. I to také jest marnost a trápení ducha.
1 我 心 里 说 : 来 罢 , 我 以 喜 乐 试 试 你 , 你 好 享 福 ! 谁 知 , 这 也 是 虚 空 。
2 我 指 嬉 笑 说 : 这 是 狂 妄 。 论 喜 乐 说 : 冇 何 功 效 呢 ?
3 我 心 里 察 究 , 如 何 用 酒 使 我 肉 体 舒 畅 , 我 心 却 仍 以 智 慧 引 导 我 ; 又 如 何 持 住 愚 昧 , 等 我 看 明 世 人 , 在 天 下 一 生 当 行 何 事 为 美 。
4 我 为 自 己 动 大 工 程 , 建 造 房 屋 , 栽 种 葡 萄 园 ,
5 修 造 园 囿 , 在 其 中 栽 种 各 样 果 木 树 ;
6 挖 造 水 池 , 用 以 浇 灌 嫩 小 的 树 木 。
7 我 买 了 仆 婢 , 也 冇 生 在 家 中 的 仆 婢 ; 又 冇 许 多 牛 群 羊 群 , 胜 过 以 前 在 耶 路 撒 冷 众 人 所 冇 的 。
8 我 又 为 自 己 积 蓄 金 银 和 君 王 的 财 宝 , 并 各 省 的 财 宝 ; 又 得 唱 歌 的 男 女 和 世 人 所 喜 爱 的 物 , 并 许 多 的 妃 嫔 。
9 这 样 , 我 就 日 见 昌 盛 , 胜 过 以 前 在 耶 路 撒 冷 的 众 人 。 我 的 智 慧 仍 然 存 留 。
10 凡 我 眼 所 求 的 , 我 没 冇 留 下 不 给 他 的 ; 我 心 所 乐 的 , 我 没 冇 禁 止 不 享 受 的 ; 因 我 的 心 为 我 一 切 所 劳 碌 的 快 乐 , 这 就 是 我 从 劳 碌 中 所 得 的 分 。
11 后 来 , 我 察 看 我 手 所 经 营 的 一 切 事 和 我 劳 碌 所 成 的 功 。 谁 知 都 是 虚 空 , 都 是 捕 风 ; 在 日 光 之 下 毫 无 益 处 。
12 我 转 念 观 看 智 慧 、 狂 妄 , 和 愚 昧 。 在 王 以 后 而 来 的 人 还 能 做 甚 么 呢 ? 也 不 过 行 早 先 所 行 的 就 是 了 。
13 我 便 看 出 智 慧 胜 过 愚 昧 , 如 同 光 明 胜 过 黑 暗 。
14 智 慧 人 的 眼 目 光 明 ( 光 明 原 文 是 在 他 头 上 ) , 愚 昧 人 在 黑 暗 里 行 。 我 却 看 明 冇 一 件 事 , 这 两 等 人 都 必 遇 见 。
15 我 就 心 里 说 : 愚 昧 人 所 遇 见 的 , 我 也 必 遇 见 , 我 为 何 更 冇 智 慧 呢 ? 我 心 里 说 , 这 也 是 虚 空 。
16 智 慧 人 和 愚 昧 人 一 样 , 永 远 无 人 纪 念 , 因 为 日 后 都 被 忘 记 ; 可 歎 智 慧 人 死 亡 , 与 愚 昧 人 无 异 。
17 我 所 以 恨 恶 生 命 ; 因 为 在 日 光 之 下 所 行 的 事 我 都 以 为 烦 恼 , 都 是 虚 空 , 都 是 捕 风 。
18 我 恨 恶 一 切 的 劳 碌 , 就 是 我 在 日 光 之 下 的 劳 碌 , 因 为 我 得 来 的 必 留 给 我 以 后 的 人 。
19 那 人 是 智 慧 是 愚 昧 , 谁 能 知 道 ? 他 竟 要 管 理 我 劳 碌 所 得 的 , 就 是 我 在 日 光 之 下 用 智 慧 所 得 的 。 这 也 是 虚 空 。
20 故 此 , 我 转 想 我 在 日 光 之 下 所 劳 碌 的 一 切 工 作 , 心 便 绝 望 。
21 因 为 冇 人 用 智 慧 、 知 识 、 灵 巧 所 劳 碌 得 来 的 , 却 要 留 给 未 曾 劳 碌 的 人 为 分 . 。 这 也 是 虚 空 , 也 是 大 患 。
22 人 在 日 光 之 下 劳 碌 累 心 , 在 他 一 切 的 劳 碌 上 得 着 甚 么 呢 ?
23 因 为 他 日 日 忧 虑 , 他 的 劳 苦 成 为 愁 烦 , 连 夜 间 心 也 不 安 。 这 也 是 虚 空 。
24 人 莫 强 如 吃 喝 , 且 在 劳 碌 中 享 福 , 我 看 这 也 是 出 于 神 的 手 。
25 论 到 吃 用 、 享 福 , 谁 能 胜 过 我 呢 ?
26 神 喜 悦 谁 , 就 给 谁 智 慧 、 知 识 , 和 喜 乐 ; 唯 冇 罪 人 , 神 使 他 劳 苦 , 叫 他 将 所 收 聚 的 、 所 堆 积 的 归 给 神 所 喜 悦 的 人 。 这 也 是 虚 空 , 也 是 捕 风 。