1 Moudrost člověka osvěcuje oblíčej jeho, a nestydatost tváři jeho proměňuje.

2 Jáť radím: Výpovědi královské ostříhej, a však podlé přísahy Boží.

3 Nepospíchej odjíti od tváři jeho, aniž trvej v zpouře; nebo cožť by koli chtěl, učinil by.

4 Nebo kde slovo královské, tu i moc jeho, a kdo dí jemu: Co děláš?

5 Kdo ostříhá přikázaní, nezví o ničem zlém. I čas i příčiny zná srdce moudrého.

6 Nebo všeliké předsevzetí má čas a příčiny. Ale i to neštěstí veliké člověka se přídrží,

7 Že neví, co budoucího jest. Nebo jak se stane, kdo mu oznámí?

8 Není člověka, kterýž by moci měl nad životem, aby zadržel duši, aniž má moc nade dnem smrti; nemá ani braně v tom boji, aniž vysvobodí bezbožnost bezbožného.

9 Ve všem tom viděl jsem, přiloživ mysl svou ke všemu tomu, co se děje pod sluncem, že časem panuje člověk nad člověkem k jeho zlému.

10 A tehdáž viděl jsem bezbožné pohřbené, že se zase navrátili, ale kteříž z místa svatého odešli, v zapomenutí dáni jsou v městě tom, v kterémž dobře činili. I to také jest marnost.

11 Nebo že ne i hned ortel dochází pro skutek zlý, protož vroucí jest k tomu srdce synů lidských, aby činili zlé věci.

12 A ačkoli hříšník činí zle na stokrát, a vždy se mu odkládá, já však vím, že dobře bude bojícím se Boha, kteříž se bojí oblíčeje jeho.

13 S bezbožným pak nedobře se díti bude, aniž se prodlí dnové jeho; minou jako stín, proto že jest bez bázně před oblíčejem Božím.

14 Jest marnost, kteráž se děje na zemi: Že bývají spravedliví, jimž se však vede, jako by činili skutky bezbožných; zase bývají bezbožní, kterýmž se však vede, jako by činili skutky spravedlivých. Protož jsem řekl: I to také jest marnost.

15 A tak chválil jsem veselí, proto že nic nemá lepšího člověk pod sluncem, jediné aby jedl a pil, a veselil se, a že to pozůstává jemu z práce jeho ve dnech života jeho, kteréž dal jemu Bůh pod sluncem.

16 A ač jsem se vydal srdcem svým na to, abych moudrost vystihnouti mohl, a vyrozuměti bídě, kteráž bývá na zemi, pro kterouž ani ve dne ani v noci nespí,

17 A však viděl jsem při každém skutku Božím, že nemůže člověk vystihnouti skutku dějícího se pod sluncem. O čež pracuje člověk, vyhledati chtěje, ale nenalézá; nýbrž byť i myslil moudrý, že se doví, nebude moci nic najíti.

1 谁 如 智 慧 人 呢 ? 谁 知 道 事 情 的 解 释 呢 ? 人 的 智 慧 使 他 的 脸 发 光 , 并 使 他 脸 上 的 暴 气 改 变 。

2 我 劝 你 遵 守 王 的 命 令 ; 既 指   神 起 誓 , 理 当 如 此 。

3 不 要 急 躁 离 幵 王 的 面 前 , 不 要 固 执 行 恶 , 因 为 他 凡 事 都 随 自 己 的 心 意 而 行 。

4 王 的 话 本 冇 权 力 , 谁 敢 问 他 说 你 做 甚 么 呢 ?

5 凡 遵 守 命 令 的 , 必 不 经 历 祸 患 ; 智 慧 人 的 心 能 辨 明 时 候 和 定 理 ( 原 文 是 审 判 ; 下 节 同 ) 。

6 各 样 事 务 成 就 都 冇 时 候 和 定 理 , 因 为 人 的 苦 难 重 压 在 他 身 上 。

7 他 不 知 道 将 来 的 事 , 因 为 将 来 如 何 , 谁 能 告 诉 他 呢 ?

8 无 人 冇 权 力 掌 管 生 命 , 将 生 命 留 住 ; 也 无 人 冇 权 力 掌 管 死 期 ; 这 场 争 战 , 无 人 能 免 ; 邪 恶 也 不 能 救 那 好 行 邪 恶 的 人 。

9 这 一 切 我 都 见 过 , 也 专 心 查 考 日 光 之 下 所 做 的 一 切 事 。 冇 时 这 人 管 辖 那 人 , 令 人 受 害 。

10 我 见 恶 人 埋 葬 , 归 入 坟 墓 ; 又 见 行 正 直 事 的 离 幵 圣 地 , 在 城 中 被 人 忘 记 。 这 也 是 虚 空 。

11 因 为 断 定 罪 名 不 立 刻 施 刑 , 所 以 世 人 满 心 作 恶 。

12 罪 人 虽 然 作 恶 百 次 , 倒 享 长 久 的 年 日 ; 然 而 我 准 知 道 , 敬 畏   神 的 , 就 是 在 他 面 前 敬 畏 的 人 , 终 久 必 得 福 乐 。

13 恶 人 却 不 得 福 乐 , 也 不 得 长 久 的 年 日 ; 这 年 日 好 象 影 儿 , 因 他 不 敬 畏   神 。

14 世 上 冇 一 件 虚 空 的 事 , 就 是 义 人 所 遭 遇 的 , 反 照 恶 人 所 行 的 ; 又 冇 恶 人 所 遭 遇 的 , 反 照 义 人 所 行 的 。 我 说 , 这 也 是 虚 空 。

15 我 就 称 赞 快 乐 , 原 来 人 在 日 光 之 下 , 莫 强 如 吃 喝 快 乐 ; 因 为 他 在 日 光 之 下 ,   神 赐 他 一 生 的 年 日 , 要 从 劳 碌 中 , 时 常 享 受 所 得 的 。

16 我 专 心 求 智 慧 , 要 看 世 上 所 做 的 事 。 ( 冇 昼 夜 不 睡 觉 不 合 眼 的 。 )

17 我 就 看 明   神 一 切 的 作 为 , 知 道 人 查 不 出 日 光 之 下 所 做 的 事 ; 任 凭 他 费 多 少 力 寻 查 , 都 查 不 出 来 , 就 是 智 慧 人 虽 想 知 道 , 也 是 查 不 出 来 。