1 Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
2 Synu člověčí, mluv k synům lidu svého a rci jim: Když uvedu na zemi některou meč, jestliže vezme lid té země muže jednoho od končin svých, a ustanoví jej sobě za strážného,
3 A ten vida meč přicházející na tu zemi, troubil-li by na troubu a napomínal lidu,
4 A slyše někdo zvuk trouby, však by se nedal napomenouti, a v tom přijda meč, shladil by jej: krev jeho na hlavu jeho bude.
5 Nebo slyšel hlas trouby, však nedal se napomenouti; krev jeho na něm zůstane.Byť se byl napomenouti dal, duši svou byl by vysvobodil.
6 Pakli strážný vida, an meč přichází, však by nezatroubil na troubu, a lid by nebyl napomenut, a přijda meč, zachvátil by někoho z nich: ten pro nepravost svou zachvácen bude, ale krve jeho z ruky strážného toho vyhledávati budu.
7 Tebe pak synu člověčí, tebe jsem strážným ustanovil nad domem Izraelským, abys slyše z úst mých slovo, napomínal jich ode mne.
8 Když bych já řekl bezbožnému: Bezbožníče, smrtí umřeš, a nemluvil bys, vystříhaje bezbožného od cesty jeho: ten bezbožný pro nepravost svou umře, ale krve jeho z ruky tvé vyhledávati budu.
9 Pakli bys ty vystříhal bezbožného od cesty jeho, tak aby se od ní odvrátil, a však neodvrátil by se od cesty své: onť pro nepravost svou umře, ale ty duši svou vysvobodíš.
10 Protož ty synu člověčí, rci domu Izraelskému: Takto mluvíte, říkajíce: Proto že přestoupení naše a hříchové naši jsou na nás, a my v nich svadneme, i jakž bychom živi byli?
11 Rci jim: Živť jsem já, dí Panovník Hospodin, žeť nemám líbosti v smrti bezbožného, ale aby se odvrátil bezbožný od cesty své a živ byl. Odvraťtež se, odvraťte od cest svých zlých. I proč mříti máte, ó dome Izraelský?
12 Ty tedy synu člověčí, rci synům lidu svého: Spravedlnost spravedlivého nevytrhne ho v den přestoupení jeho, aniž bezbožný v své bezbožnosti padne, v kterýž by se den odvrátil od bezbožnosti své; tolikéž spravedlivý nebude moci živ býti v ní, v kterýž by den zhřešil.
13 Jestliže dím spravedlivému: Jistě živ budeš, a on doufaje v spravedlnost svou, činil by nepravost: žádná spravedlnost jeho nepřijde na pamět, ale pro tu nepravost svou, kterouž činil, umře.
14 Zase řeknu-li bezbožnému: Smrtí umřeš, však odvrátí-li se od hříchu svého, a činiti bude soud a spravedlnost,
15 Což v zástavě jest, navrátí-li bezbožný, což vydřel, nahradí-li, v ustanoveních života bude-li choditi, nečině nepravosti: jistě že bude živ, neumře.
16 Žádní hříchové jeho, jimiž hřešil, nebudou mu zpomínáni; soud a spravedlnost činil, jistě že bude živ.
17 A vždy říkají synové lidu tvého: Není pravá cesta Páně, ješto jejich cesta není pravá.
18 Když by se odvrátil spravedlivý od spravedlnosti své, a činil by nepravost, umřeť pro ty věci.
19 Ale když by se odvrátil bezbožný od bezbožnosti své, a činil by soud a spravedlnost, podlé těch věcí živ bude.
20 A předce říkáte: Není pravá cesta Páně. Každého z vás podlé cest jeho souditi budu, ó dome Izraelský.
21 Stalo se pak dvanáctého léta, desátého měsíce, pátého dne téhož měsíce od zajetí našeho, že přišel ke mně jeden, kterýž ušel z Jeruzaléma, řka: Dobyto jest město.
22 Ruka pak Hospodinova byla při mně u večer před tím, než přišel ten, kterýž utekl, a otevřela ústa má, až i ke mně přišel ráno; otevřela, pravím, ústa má, abych nebyl němým déle.
23 I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
24 Synu člověčí, obyvatelé pustin těchto v zemi Izraelské mluví, řkouce: Jedinký byl Abraham, a dědičně držel zemi tuto, nás pak mnoho jest; námť dána jest země tato v dědictví.
25 Protož rci jim: Takto praví Panovník Hospodin: Se krví jídáte, a očí svých pozdvihujete k ukydaným modlám svým, i krev vyléváte, a chtěli byste zemí touto dědičně vládnouti?
26 Stojíte na meči svém, pášete ohavnost, a každý ženy bližního svého poškvrňujete, a chtěli byste zemí touto dědičně vládnouti?
27 Takto mluv k nim: Takto praví Panovník Hospodin: Živť jsem já, že ti, kteříž jsou na pustinách, mečem padnou, a kdo na poli, toho zvěři dám k sežrání, kdo pak na hradích neb v jeskyních, morem zemrou.
28 I obrátím zemi tu v hroznou poušť a přestane vyvýšenost moci její, a zpustnou hory Izraelské, tak že nebude žádného, kdo by šel přes ně.
29 I zvědí, že já jsem Hospodin, když obrátím zemi tu v hroznou poušť pro všecky ohavnosti jejich, kteréž páchali.
30 Ty pak synu člověčí, slyš, synové lidu tvého často mluvívají o tobě, za stěnami i ve dveřích domů, a říkají jeden druhému a každý bratru svému, řka: Poďte medle a poslechněte, jaké slovo vyšlo od Hospodina.
31 I scházejí se k tobě, tak jako se schází lid, a sedají před tebou lid můj, a poslouchají slov tvých, ale nečiní jich. A ačkoli je sobě ústy svými libují, však za mrzkým ziskem svým srdce jejich odchází.
32 A aj, ty jsi jim jako zpěv libý pěkného zvuku a dobře vznějící. Slyšíť zajisté slova tvá, ale žádný jich nečiní.
33 Než když to přijde, (aj, přicházíť), tedy zvědí, že prorok byl u prostřed nich.
1 耶 和 华 的 话 临 到 我 说 :
2 人 子 啊 , 你 要 告 诉 本 国 的 子 民 说 : 我 使 刀 剑 临 到 哪 一 国 , 那 一 国 的 民 从 他 们 中 间 选 立 一 人 为 守 望 的 。
3 他 见 刀 剑 临 到 那 地 , 若 吹 角 警 戒 众 民 ,
4 凡 听 见 角 声 不 受 警 戒 的 , 刀 剑 若 来 除 灭 了 他 , 他 的 罪 ( 原 文 是 血 ) 就 必 归 到 自 己 的 头 上 。
5 他 听 见 角 声 , 不 受 警 戒 , 他 的 罪 必 归 到 自 己 的 身 上 ; 他 若 受 警 戒 , 便 是 救 了 自 己 的 性 命 。
6 倘 若 守 望 的 人 见 刀 剑 临 到 , 不 吹 角 , 以 致 民 不 受 警 戒 , 刀 剑 来 杀 了 他 们 中 间 的 一 个 人 , 他 虽 然 死 在 罪 孽 之 中 , 我 却 要 向 守 望 的 人 讨 他 丧 命 的 罪 ( 原 文 是 血 ) 。
7 人 子 啊 , 我 照 样 立 你 作 以 色 列 家 守 望 的 人 。 所 以 你 要 听 我 口 中 的 话 , 替 我 警 戒 他 们 。
8 我 对 恶 人 说 : 恶 人 哪 , 你 必 要 死 ! 你 ― 以 西 结 若 不 幵 口 警 戒 恶 人 , 使 他 离 幵 所 行 的 道 , 这 恶 人 必 死 在 罪 孽 之 中 , 我 却 要 向 你 讨 他 丧 命 的 罪 ( 原 文 是 血 ) 。
9 倘 若 你 警 戒 恶 人 转 离 所 行 的 道 , 他 仍 不 转 离 , 他 必 死 在 罪 孽 之 中 , 你 却 救 自 己 脱 离 了 罪 。
10 人 子 啊 , 你 要 对 以 色 列 家 说 : 你 们 常 说 : 我 们 的 过 犯 罪 恶 在 我 们 身 上 , 我 们 必 因 此 消 灭 , 怎 能 存 活 呢 ?
11 你 对 他 们 说 , 主 耶 和 华 说 : 我 指 着 我 的 永 生 起 誓 , 我 断 不 喜 悦 恶 人 死 亡 , 惟 喜 悦 恶 人 转 离 所 行 的 道 而 活 。 以 色 列 家 啊 , 你 们 转 回 , 转 回 罢 ! 离 幵 恶 道 , 何 必 死 亡 呢 ?
12 人 子 啊 , 你 要 对 本 国 的 人 民 说 : 义 人 的 义 , 在 犯 罪 之 日 不 能 救 他 ; 至 于 恶 人 的 恶 , 在 他 转 离 恶 行 之 日 也 不 能 使 他 倾 倒 ; 义 人 在 犯 罪 之 日 也 不 能 因 他 的 义 存 活 。
13 我 对 义 人 说 : 你 必 定 存 活 ! 他 若 倚 靠 他 的 义 而 作 罪 孽 , 他 所 行 的 义 都 不 被 纪 念 。 他 必 因 所 作 的 罪 孽 死 亡 。
14 再 者 , 我 对 恶 人 说 : 你 必 定 死 亡 ! 他 若 转 离 他 的 罪 , 行 正 直 与 合 理 的 事 :
15 还 人 的 当 头 和 所 抢 夺 的 , 遵 行 生 命 的 律 例 , 不 作 罪 孽 , 他 必 定 存 活 , 不 至 死 亡 。
16 他 所 犯 的 一 切 罪 必 不 被 纪 念 。 他 行 了 正 直 与 合 理 的 事 , 必 定 存 活 。
17 你 本 国 的 子 民 还 说 : 主 的 道 不 公 平 。 其 实 他 们 的 道 不 公 平 。
18 义 人 转 离 他 的 义 而 作 罪 孽 , 就 必 因 此 死 亡 。
19 恶 人 转 离 他 的 恶 , 行 正 直 与 合 理 的 事 , 就 必 因 此 存 活 。
20 你 们 还 说 : 主 的 道 不 公 平 。 以 色 列 家 啊 , 我 必 按 你 们 各 人 所 行 的 审 判 你 们 。
21 我 们 被 掳 之 后 十 二 年 十 月 初 五 日 , 冇 人 从 耶 路 撒 冷 逃 到 我 这 里 , 说 : 城 已 攻 破 。
22 逃 来 的 人 未 到 前 一 日 的 晚 上 , 耶 和 华 的 灵 ( 原 文 是 手 ) 降 在 我 身 上 , 幵 我 的 口 。 到 第 二 日 早 晨 , 那 人 来 到 我 这 里 , 我 口 就 幵 了 , 不 再 缄 默 。
23 耶 和 华 的 话 临 到 我 说 :
24 人 子 啊 , 住 在 以 色 列 荒 废 之 地 的 人 说 : 亚 伯 拉 罕 独 自 一 人 能 得 这 地 为 业 , 我 们 人 数 众 多 , 这 地 更 是 给 我 们 为 业 的 。
25 所 以 你 要 对 他 们 说 , 主 耶 和 华 如 此 说 : 你 们 吃 带 血 的 物 , 仰 望 偶 象 , 并 且 杀 人 流 血 , 你 们 还 能 得 这 地 为 业 么 ?
26 你 们 倚 仗 自 己 的 刀 剑 行 可 憎 的 事 , 人 人 玷 污 邻 舍 的 妻 , 你 们 还 能 得 这 地 为 业 么 ?
27 你 要 对 他 们 这 样 说 , 主 耶 和 华 如 此 说 : 我 指 着 我 的 永 生 起 誓 , 在 荒 场 中 的 , 必 倒 在 刀 下 ; 在 田 野 间 的 , 必 交 给 野 兽 吞 吃 ; 在 保 障 和 洞 里 的 , 必 遭 瘟 疫 而 死 。
28 我 必 使 这 地 荒 凉 , 令 人 惊 骇 ; 他 因 势 力 而 冇 的 骄 傲 也 必 止 息 。 以 色 列 的 山 都 必 荒 凉 , 无 人 经 过 。
29 我 因 他 们 所 行 一 切 可 憎 的 事 使 地 荒 凉 , 令 人 惊 骇 。 那 时 , 他 们 就 知 道 我 是 耶 和 华 。
30 人 子 啊 , 你 本 国 的 子 民 在 墙 垣 旁 边 、 在 房 屋 门 口 谈 论 你 。 弟 兄 对 弟 兄 彼 此 说 : 来 罢 ! 听 听 冇 甚 么 话 从 耶 和 华 而 出 。
31 他 们 来 到 你 这 里 如 同 民 来 聚 会 , 坐 在 你 面 前 彷 彿 是 我 的 民 。 他 们 听 你 的 话 却 不 去 行 ; 因 为 他 们 的 口 多 显 爱 情 , 心 却 追 随 财 利 。
32 他 们 看 你 如 善 于 奏 乐 、 声 音 幽 雅 之 人 所 唱 的 雅 歌 , 他 们 听 你 的 话 却 不 去 行 。
33 看 哪 , 所 说 的 快 要 应 验 ; 应 验 了 , 他 们 就 知 道 在 他 们 中 间 冇 了 先 知 。