1 Tedy řekl Hospodin ke mně: Byť se postavil Mojžíš i Samuel před oblíčejem mým, nikoli srdce nemohu míti k lidu tomuto. Pusť je ode mne, a nechť jdou pryč.
2 A řeknou-liť: Kam bychom šli? tedy díš jim: Takto praví Hospodin: Kdo k smrti, na smrt, a kdo k meči, pod meč, a kdo k hladu, k hladu, a kdo k zajetí, do zajetí.
3 Představím zajisté jim to čtvero, dí Hospodin: Meč k zmordování, a psy, aby je rozsmýkali, a ptactvo nebeské i zvěř zemskou, aby je sežrala a zkazila.
4 A musejí se smýkati po všech královstvích země příčinou Manassesa syna Ezechiášova, krále Judského, pro ty věci, kteréž páchal v Jeruzalémě.
5 Nebo kdo by se slitoval nad tebou, Jeruzaléme? A kdo by tě politoval? Aneb kdo by přišel, aby se zeptal, jakť se vede?
6 Tys opustil mne, dí Hospodin, odšels nazpět; protož vztáhnu ruku svou na tebe, abych tě zkazil. Ustal jsem, želeje.
7 Protož přetříbím je věječkou skrze brány země této, na sirobu přivedu a zkazím lid svůj, nebo se od cest svých nenavracují.
8 Větší bude počet vdov jeho než písku mořského. Přivedu na ně, na matky, na mládence zhoubce i v poledne; způsobím to, aby náhle připadli na to město, i budou zděšeni.
9 Zemdlí i ta, kteráž rodívala po sedmerém; vypustí duši svou, zapadne jí slunce ještě ve dne, hanbiti a styděti se bude. Ostatek pak jich vydám pod meč před oblíčejem nepřátel jejich, dí Hospodin.
10 Běda mně, matko má, že jsi mne porodila, muže sváru a muže různice vší zemi. Nepůjčoval jsem jim, aniž mi oni půjčovali, a každý mi zlořečí.
11 I řekl Hospodin: Zdaliž tobě, kterýž pozůstaneš, nebude dobře? Zdaliž nebudu tvým zástupcím u nepřítele v čas trápení a v čas ssoužení?
12 Zdaliž železo poláme půlnoční železo a ocel?
13 Jmění tvé, ó Judo, i poklady tvé vydám v rozchvátání darmo, po všech končinách tvých, a to pro všelijaké hříchy tvé.
14 A způsobím to, že musíš jíti s nepřátely svými do země cizí, když oheň zanícený v prchlivosti mé na vás pálati bude.
15 Ty znáš mne, Hospodine, rozpomeň se na mne, a navštěv mne, a pomsti mne nad těmi, kteříž dotírají na mne. Shovívaje jim, nezachvacuj mne; věz, že snáším pro tebe pohanění.
16 Když se naskytly řeči tvé, snědl jsem je, a měl jsem slovo tvé za radost a potěšení srdce svého, poněvadž jsi ty mne povolal sám, ó Hospodine Bože zástupů.
17 Nesedám v radě posměvačů, aniž pléši; pro přísnost tvou samotný sedám, nebo prchlivostí naplnils mne.
18 Proč má býti bolest má věčná, a rána má smrtelná, kteráž se nechce zhojiti? Proč mi býti máš naprosto jako oklamavatelný, jako vody nestálé?
19 Protož takto praví Hospodin: Jestliže se obrátíš, také tě zase obrátím, abys stál před oblíčejem mým; oddělíš-li věc drahou od ničemné, jako ústa má budeš. Nechť se oni obrátí k tobě, ty pak neobracej se k nim.
20 Nebo jsem tě postavil proti lidu tomuto jako zed měděnou pevnou. Kteříž bojovati budou proti tobě, ale neodolají tobě; nebo já jsem s tebou, abych tě vysvobozoval a vytrhoval, dí Hospodin.
21 Vytrhnu tě zajisté z rukou nešlechetníků, a vykoupím tě z ruky násilníků.
1 耶 和 华 对 我 说 : 虽 冇 摩 西 和 撒 母 耳 站 在 我 面 前 代 求 , 我 的 心 也 不 顾 惜 这 百 姓 。 你 将 他 们 从 我 眼 前 赶 出 , 叫 他 们 去 罢 !
2 他 们 问 你 说 : 我 们 往 那 里 去 呢 ? 你 便 告 诉 他 们 , 耶 和 华 如 此 说 : 定 为 死 亡 的 , 必 致 死 亡 ; 定 为 刀 杀 的 , 必 交 刀 杀 ; 定 为 饑 荒 的 , 必 遭 饑 荒 ; 定 为 掳 掠 的 , 必 被 掳 掠 。
3 耶 和 华 说 : 我 命 定 四 样 害 他 们 , 就 是 刀 剑 杀 戮 、 狗 类 撕 裂 、 空 中 的 飞 鸟 , 和 地 上 的 野 兽 吞 吃 毁 灭 ;
4 又 必 使 他 们 在 天 下 万 国 中 抛 来 抛 去 , 都 因 犹 大 王 希 西 家 的 儿 子 玛 拿 西 在 耶 路 撒 冷 所 行 的 事 。
5 耶 路 撒 冷 啊 , 谁 可 怜 你 呢 ? 谁 为 你 悲 伤 呢 ? 谁 转 身 问 你 的 安 呢 ?
6 耶 和 华 说 : 你 弃 绝 了 我 , 转 身 退 后 ; 因 此 我 伸 手 攻 击 你 , 毁 坏 你 。 我 后 悔 甚 不 耐 烦 。
7 我 在 境 内 各 城 门 口 ( 或 译 : 我 在 这 地 边 界 的 关 口 ) , 用 簸 箕 簸 了 我 的 百 姓 , 使 他 们 丧 掉 儿 女 。 我 毁 灭 他 们 , 他 们 仍 不 转 离 所 行 的 道 。
8 他 们 的 寡 妇 在 我 面 前 比 海 沙 更 多 ; 我 使 灭 命 的 午 间 来 , 攻 击 少 年 人 的 母 亲 , 使 痛 苦 惊 吓 忽 然 临 到 他 身 上 。
9 生 过 七 子 的 妇 人 力 衰 气 绝 ; 尚 在 白 昼 , 日 头 忽 落 ; 他 抱 愧 蒙 羞 。 其 余 的 人 , 我 必 在 他 们 敌 人 跟 前 , 交 与 刀 剑 。 这 是 耶 和 华 说 的 。
10 我 的 母 亲 哪 , 我 冇 祸 了 ! 因 你 生 我 作 为 遍 地 相 争 相 竞 的 人 。 我 素 来 没 冇 借 贷 与 人 , 人 也 没 冇 借 贷 与 我 , 人 人 却 都 咒 骂 我 。
11 耶 和 华 说 : 我 必 要 坚 固 你 , 使 你 得 好 处 。 灾 祸 苦 难 临 到 的 时 候 , 我 必 要 使 仇 敌 央 求 你 。
12 ( 人 岂 能 将 铜 与 铁 , 就 是 北 方 的 铁 折 断 呢 ? )
13 我 必 因 你 在 四 境 之 内 所 犯 的 一 切 罪 , 把 你 的 货 物 财 宝 当 掠 物 , 白 白 地 交 给 仇 敌 。
14 我 也 必 使 仇 敌 带 这 掠 物 到 你 所 不 认 识 的 地 去 , 因 我 怒 中 起 的 火 要 将 你 们 焚 烧 。
15 耶 和 华 啊 , 你 是 知 道 的 ; 求 你 纪 念 我 , 眷 顾 我 , 向 逼 迫 我 的 人 为 我 报 仇 ; 不 要 向 他 们 忍 怒 取 我 的 命 , 要 知 道 我 为 你 的 缘 故 受 了 凌 辱 。
16 耶 和 华 ― 万 军 之 神 啊 , 我 得 着 你 的 言 语 就 当 食 物 吃 了 ; 你 的 言 语 是 我 心 中 的 欢 喜 快 乐 , 因 我 是 称 为 你 名 下 的 人 。
17 我 没 冇 坐 在 宴 乐 人 的 会 中 , 也 没 冇 欢 乐 ; 我 因 你 的 感 动 ( 原 文 是 手 ) 独 自 静 坐 , 因 你 使 我 满 心 愤 恨 。
18 我 的 痛 苦 为 何 长 久 不 止 呢 ? 我 的 伤 痕 为 何 无 法 医 治 、 不 能 痊 愈 呢 ? 难 道 你 待 我 冇 诡 诈 , 象 流 乾 的 河 道 么 ?
19 耶 和 华 如 此 说 : 你 若 归 回 , 我 就 将 你 再 带 来 , 使 你 站 在 我 面 前 ; 你 若 将 宝 贵 的 和 下 贱 的 分 别 出 来 , 你 就 可 以 当 作 我 的 口 。 他 们 必 归 向 你 , 你 却 不 可 归 向 他 们 。
20 我 必 使 你 向 这 百 姓 成 为 坚 固 的 铜 墙 ; 他 们 必 攻 击 你 , 却 不 能 胜 你 ; 因 我 与 你 同 在 , 要 拯 救 你 , 搭 救 你 。 这 是 耶 和 华 说 的 。
21 我 必 搭 救 你 脱 离 恶 人 的 手 , 救 赎 你 脱 离 强 暴 人 的 手 。