1 Ó kdo mi to dá, aby hlava má byla vodou, a oči mé pramenem slzí, abych dnem i nocí oplakati mohl zmordovaných dcerky lidu svého.

2 Ó kdo mne postaví na poušti v hospodě pocestných, abych opustil lid svůj, a odešel od nich; nebo všickni jsou cizoložníci, zběř zpronevěřilých,

3 A natahují jazyka svého ke lži jako lučiště své. Zmocnili se na zemi, ale ne k pravdě; nebo ze zlého ve zlé jdou, a mne neznají, praví Hospodin.

4 Každý střez se bližního svého, a ne každému bratru se dověřuj; nebo každý bratr hledí všelijak podtrhnouti, a každý bližní jako utrhač chodí.

5 A jeden každý bližního svého oklamává, a pravdy nemluví; učí jazyk svůj mluviti lež, neprávě činíce, ustávají.

6 Tvůj byt jest u prostřed lidu přelstivého; pro lest nechtějí mne poznati, dí Hospodin.

7 Z té příčiny takto praví Hospodin zástupů: Aj, já přeháněje, pruboval jsem je. Jakž tedy již naložiti mám s dcerou lidu svého?

8 Střela zabíjející jest jazyk jejich, lest mluví. Ústy svými pokojně s bližním svým mluví, ale v srdci svém skládá úklady své.

9 Zdali pro takové věci nemám jich navštíviti? dí Hospodin. Zdaliž nad národem takovým nemá mstíti duše má?

10 Pro tyto hory dám se v pláč a v naříkání, a pro pastviště, kteráž jsou na poušti, v kvílení; nebo popálena budou, tak že nebude žádného, kdo by skrze ně šel, aniž bude slyšán hlas dobytka. Od ptactva nebeského až do hovada všecko se odbéře a odejde.

11 A obrátím Jeruzalém v hromady, příbytek draků, a města Judská obrátím v pustinu, tak že nebude obyvatele.

12 Kdo jest ten muž moudrý, ješto by rozuměl tomu? A k komu mluvila ústa Hospodinova, ješto by oznamoval to, proč zahynouti má tato země, a vypálena býti jako poušť, tak aby nebylo, kdo by skrze ni šel?

13 Nebo praví Hospodin: Proto že opustili zákon můj, kterýž jsem jim předložil, a neposlouchali hlasu mého, aniž chodili za ním,

14 Ale chodili za myšlénkami srdce svého a za Báli, čemuž je naučili otcové jejich:

15 Protož takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Aj, já nakrmím je, totiž lid tento, pelynkem, a napojím je vodou jedovatou.

16 Nebo rozptýlím je mezi národy,kterýchž neznali oni, ani otcové jejich, a posílati budu za nimi meč, až je do konce vyhladím.

17 Takto praví Hospodin zástupů: Pilně považte, a svolejte ty, kteréž naříkávají, ať přijdou, a k těm, kteréž jsou vycvičené, pošlete, aby přišly.

18 Nechť pospíší, a dadí se nad námi v naříkání, aby slzy tekly z očí našich, a víčka naše oplývala vodou.

19 Hlas zajisté naříkání slyšeti z Siona: Jak jsme pohubeni! Stydíme se náramně, že jsme ztratili zemi, že boří příbytky naše.

20 Anobrž slyšte, ženy, slovo Hospodinovo, a nechť přijme ucho vaše slovo úst jeho, abyste učily dcerky své naříkání, a jedna každá tovaryšku svou kvílení.

21 Nebo vlezla smrt okny našimi, vešla na paláce naše, aby vyhubila děti z rynků a mládence z ulic.

22 (Mluv i to: Takto dí Hospodin:) A padla mrtvá těla lidská jako hnůj po poli, a jako snopové za žencem, a není žádného, kdo by pochoval.

23 Takto praví Hospodin: Nechlub se moudrý v moudrosti své, ani se chlub silný v síle své, aniž se chlub bohatý v bohatství svém.

24 Ale v tom nechť se chlubí, kdo se chlubí, že rozumí a zná mne, že já jsem Hospodin, kterýž činím milosrdenství, soud i spravedlnost na zemi; nebo v těch věcech líbost mám, dí Hospodin.

25 Aj, dnové jdou, praví Hospodin, v nichž navštívím každého, obřezaného i neobřezaného,

26 Egyptské i Judské, a Idumejské i Ammonitské, a Moábské, i všecky, kteříž v nejzadnějším koutě bydlí na poušti. Nebo ti všickni národové jsou neobřezaní, tolikéž všecken dům Izraelský jest neobřezaného srdce.

1 但 愿 我 的 头 为 水 , 我 的 眼 为 泪 的 泉 源 , 我 好 为 我 百 姓 ( 原 文 是 民 女 ; 七 节 同 ) 中 被 杀 的 人 昼 夜 哭 泣 。

2 惟 愿 我 在 旷 野 冇 行 路 人 住 宿 之 处 , 使 我 可 以 离 幵 我 的 民 出 去 ; 因 他 们 都 是 行 姦 淫 的 , 是 行 诡 诈 的 一 党 。

3 他 们 弯 起 舌 头 象 弓 一 样 , 为 要 说 谎 话 。 他 们 在 国 中 增 长 势 力 , 不 是 为 行 诚 实 , 乃 是 恶 上 加 恶 , 并 不 认 识 我 。 这 是 耶 和 华 说 的 。

4 你 们 各 人 当 谨 防 邻 舍 , 不 可 信 靠 弟 兄 ; 因 为 弟 兄 尽 行 欺 骗 , 邻 舍 都 往 来 谗 谤 人 。

5 他 们 各 人 欺 哄 邻 舍 , 不 说 真 话 ; 他 们 教 舌 头 学 习 说 谎 , 劳 劳 碌 碌 地 作 孽 。

6 你 的 住 处 在 诡 诈 的 人 中 ; 他 们 因 行 诡 诈 , 不 肯 认 识 我 。 这 是 耶 和 华 说 的 。

7 所 以 万 军 之 耶 和 华 如 此 说 : 看 哪 , 我 要 将 他 们 融 化 熬 炼 ; 不 然 , 我 因 我 百 姓 的 罪 该 怎 样 行 呢 ?

8 他 们 的 舌 头 是 毒 箭 , 说 话 诡 诈 ; 人 与 邻 舍 口 说 和 平 话 , 心 却 谋 害 他 。

9 耶 和 华 说 : 我 岂 不 因 这 些 事 讨 他 们 的 罪 呢 ? 岂 不 报 复 这 样 的 国 民 呢 ?

10 我 要 为 山 岭 哭 泣 悲 哀 , 为 旷 野 的 草 场 扬 声 哀 号 ; 因 为 都 已 乾 焦 , 甚 至 无 人 经 过 。 人 也 听 不 见 牲 畜 鸣 叫 , 空 中 的 飞 鸟 和 地 上 的 野 兽 都 已 逃 去 。

11 我 必 使 耶 路 撒 冷 变 为 乱 堆 , 为 野 狗 的 住 处 , 也 必 使 犹 大 的 城 邑 变 为 荒 场 , 无 人 居 住 。

12 谁 是 智 慧 人 , 可 以 明 白 这 事 ? 耶 和 华 的 口 向 谁 说 过 , 使 他 可 以 传 说 ? 遍 地 为 何 灭 亡 , 乾 焦 好 象 旷 野 , 甚 至 无 人 经 过 呢 ?

13 耶 和 华 说 : 因 为 这 百 姓 离 弃 我 , 在 他 们 面 前 所 设 立 的 律 法 没 冇 遵 行 , 也 没 冇 听 从 我 的 话 ;

14 只 随 从 自 己 顽 梗 的 心 行 事 , 照 他 们 列 祖 所 教 训 的 随 从 众 巴 力 。

15 所 以 万 军 之 耶 和 华 ― 以 色 列 的   神 如 此 说 : 看 哪 , 我 必 将 茵 蔯 给 这 百 姓 吃 , 又 将 苦 胆 水 给 他 们 喝 。

16 我 要 把 他 们 散 在 列 邦 中 , 就 是 他 们 和 他 们 列 祖 素 不 认 识 的 列 邦 。 我 也 要 使 刀 剑 追 杀 他 们 , 直 到 将 他 们 灭 尽 。

17 万 军 之 耶 和 华 如 此 说 : 你 们 应 当 思 想 , 将 善 唱 哀 歌 的 妇 女 召 来 , 又 打 发 人 召 善 哭 的 妇 女 来 ,

18 叫 他 们 速 速 为 我 们 举 哀 , 使 我 们 眼 泪 汪 汪 , 使 我 们 的 眼 皮 涌 出 水 来 。

19 因 为 听 见 哀 声 出 于 锡 安 , 说 : 我 们 怎 样 败 落 了 ! 我 们 大 大 地 惭 愧 ! 我 们 撇 下 地 土 ; 人 也 拆 毁 了 我 们 的 房 屋 。

20 妇 女 们 哪 , 你 们 当 听 耶 和 华 的 话 , 领 受 他 口 中 的 言 语 ; 又 当 教 导 你 们 的 儿 女 举 哀 , 各 人 教 导 邻 舍 唱 哀 歌 。

21 因 为 死 亡 上 来 , 进 了 我 们 的 窗 户 , 入 了 我 们 的 宫 殿 ; 要 从 外 边 剪 除 孩 童 , 从 街 上 剪 除 少 年 人 。

22 你 当 说 , 耶 和 华 如 此 说 : 人 的 尸 首 必 倒 在 田 野 象 粪 土 , 又 象 收 割 的 人 遗 落 的 一 把 禾 稼 , 无 人 收 取 。

23 耶 和 华 如 此 说 : 智 慧 人 不 要 因 他 的 智 慧 夸 口 , 勇 士 不 要 因 他 的 勇 力 夸 口 , 财 主 不 要 因 他 的 财 物 夸 口 。

24 夸 口 的 却 因 他 冇 聪 明 , 认 识 我 是 耶 和 华 , 又 知 道 我 喜 悦 在 世 上 施 行 慈 爱 、 公 平 , 和 公 义 , 以 此 夸 口 。 这 是 耶 和 华 说 的 。

25 耶 和 华 说 : 看 哪 , 日 子 将 到 , 我 要 刑 罚 一 切 受 过 割 礼 、 心 却 未 受 割 礼 的 ,

26 就 是 埃 及 、 犹 大 、 以 东 、 亚 扪 人 、 摩 押 人 , 和 一 切 住 在 旷 野 剃 周 围 头 髮 的 ; 因 为 列 国 人 都 没 冇 受 割 礼 , 以 色 列 人 心 中 也 没 冇 受 割 礼 。