1 Toho času, dí Hospodin, budu Bohem všech čeledí Izraelových, a oni budou mým lidem.

2 Takto praví Hospodin: Lid z těch pozůstalých po meči nalezl milost na poušti, když jsem chodil před ním, abych odpočinutí způsobil Izraelovi.

3 Za starodávnať se mi ukazoval Hospodin. I však milováním věčným miluji tě, pročež ustavičně činím tobě milosrdenství.

4 Ještě vždy vzdělávati tě budu, a vzdělána budeš, panno Izraelská; ještě se obveselovati budeš bubny svými, a vycházeti s houfem plésajících.

5 Ještě štěpovati budeš vinice v horách Samařských, štěpovati budou štěpaři i jísti.

6 Nebo nastane den, v němž volati budou strážní na hoře Efraimově: Vstaňte a vstupme na Sion k Hospodinu Bohu svému.

7 Takto zajisté praví Hospodin: Prozpěvujte Jákobovi o věcech veselých, prokřikujte zjevně před těmi národy; dejte se slyšeti, chválu vzdávejte, a rcete: Vysvoboď, Hospodine, ostatek lidu svého Izraelského.

8 Aj, já přivedu je z země půlnoční, a shromáždím je ze všech stran země, s nimi spolu slepého i kulhavého, těhotnou i rodící; shromáždění veliké sem se navrátí.

9 Kteréžto s pláčem jdoucí a s pokornými modlitbami zase přivedu, a povedu je podlé tekutých vod cestou přímou, na níž by se nepoklesli; neboť jsem Izraelův otec, a Efraim jest prvorozený můj.

10 Slyšte slovo Hospodinovo, ó národové, a zvěstujte na ostrovích dalekých, a rcete: Ten, kterýž rozptýlil Izraele, shromáždí jej, a ostříhati ho bude jako pastýř stáda svého.

11 Neboť vykoupil Hospodin Jákoba, protož vysvobodí jej z ruky toho, kterýž silnější jest nad něj.

12 I přijdou, a prozpěvovati budou na výsosti Siona, a pohrnou se k dobrotě Hospodinově s obilím, a s vínem, a s olejem, a s plodem skotů a bravů, duše pak jejich bude podobná zahradě svlažené, a nebudouť se rmoutiti více.

13 Tehdáž veseliti se bude panna s plésáním, a mládenci i starci spolu; obrátím zajisté kvílení jejich v radost, a potěším jich, a obveselím je po zámutku jejich.

14 Rozvlažím i duši kněží tukem, a lid můj dobroty mé nasytí se, dí Hospodin.

15 Takto praví Hospodin: Hlas v Ráma slyšán jest, naříkání a pláč přehořký. Ráchel plačeci synů svých, nedala se potěšiti po synech svých, proto že žádného není.

16 Takto praví Hospodin: Zdrž hlas svůj od pláče, a oči své od slz, nebo budeš míti mzdu za práci svou, praví Hospodin, že se navrátí z země nepřátelské.

17 Jest, pravím, čáka, žeť se potom, dí Hospodin, navrátí synové do svého kraje.

18 V pravdě slyším Efraima, an sobě stýště, pravě: Trestals mne, abych strestán byl jako telátko neupřáhané; obrať mne, abych obrácen byl, ty jsi zajisté, Hospodine, Bůh můj.

19 Nebo po obrácení svém pokání činiti budu, a když mi k známosti sebe poslouženo bude, udeřím se v bedra. Stydímť se, anobrž i pýřím, že snáším útržku dětinství svého.

20 Zdali Efraim jest mým synem milým, aneb dítě velmi milostné? A však jakž jsem mluvil proti němu, ustavičně se vždy na něj rozpomínám. Pročež pohybují se vnitřnosti mé příčinou jeho; jistě žeť se slituji nad ním, dí Hospodin.

21 Nastavěj sobě pamětných znamení, naklaď sobě hromad kamení, pamatuj na tu silnici a cestu, kterouž jsi šla; navrať se, panno Izraelská, navrať se k městům svým těmto.

22 Dokudž se toulati budeš, ó dcero zpurná? Neboť učiní Hospodin novou věc na zemi: Žena bude vůkol obcházeti muže.

23 Takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Ještěť říkati budou slovo toto v zemi Judově a v městech jeho, když zase přivedu zajaté jejich: Požehnejž tobě Hospodin, ó příbytku spravedlnosti, horo svatosti.

24 Nebo osazovati se budou v zemi Judské, ve všech městech jeho spolu oráči, a kteříž zacházejí s stádem.

25 Rozvlažím zajisté duši ustalou, a všelikou duši truchlou nasytím.

26 V tom jsem procítil, a ohlédl se, a ten můj sen byl mi vděčný.

27 Aj, dnové jdou, dí Hospodin, v nichžto oseji dům Izraelský a dům Judský semenem lidským a semenem hovad.

28 I stane se, že jakož jsem se snažoval, abych je plénil, a bořil, a kazil a hubil, a trápil, tak se snažím, abych je vzdělal a rozsazoval, dí Hospodin.

29 Těch časů nebudou říkati více: Otcové jedli hrozen trpký, pročež zubové synů laskominy mají,

30 Nýbrž raději: Jeden každý pro nepravost svou umře. Každého člověka, kterýž by jedl hrozen trpký, laskominy míti budou zubové jeho.

31 Aj, dnové jdou, dí Hospodin, v nichž učiním s domem Izraelským a s domem Judským smlouvu novou.

32 Ne takovou smlouvu, jakouž jsem učinil s otci jejich v ten den, v kterýž jsem je ujal za ruku jejich, abych je vyvedl z země Egyptské. Kteroužto smlouvu mou oni zrušili, a já abych zůstati měl manželem jejich? dí Hospodin.

33 Ale tatoť jest smlouva, kterouž učiním s domem Izraelským po těchto dnech, dí Hospodin: Dám zákon svůj do vnitřnosti jejich, a na srdci jejich napíši jej; i budu Bohem jejich, a oni budou mým lidem.

34 A nebudou učiti více jeden každý bližního svého, a jeden každý bratra svého, říkajíce: Poznejte Hospodina. Všickni zajisté napořád znáti mne budou, od nejmenšího z nich až do největšího z nich, dí Hospodin; milostiv zajisté budu nepravosti jejich, a na hřích jejich nezpomenu více.

35 Takto praví Hospodin, kterýž dává slunce za světlo ve dne, zřízení měsíce a hvězd za světlo v noci, kterýž rozděluje moře, a zvučí vlnobití jeho, jehož jméno jest Hospodin zástupů:

36 Jestliže se pohnou ta nařízení před oblíčejem mým, dí Hospodin, takéť símě Izraelovo přestane býti národem před oblíčejem mým po všecky dny.

37 Takto praví Hospodin: Budou-li moci býti změřena nebesa zhůru, a vyhledáni základové země dolů, takéť já zavrhu docela símě Izraelovo pro všecko to, což činili, dí Hospodin.

38 Aj, dnové jdou, dí Hospodin, v nichž vystaveno bude město toto Hospodinu, od věže Chananeel až k bráně úhlu.

39 A půjde ještě šňůra měřící naproti ní, ku pahrbku Gareb, a přitočí se k Gou.

40 A všecko údolí těl mrtvých a popela, i všecko to pole až ku potoku Cedron, až k úhlu brány východní koňské posvěcené bude Hospodinu; nebudeť pléněno, ani kaženo více na věky.

1 耶 和 华 说 : 那 时 , 我 必 作 以 色 列 各 家 的   神 ; 他 们 必 作 我 的 子 民 。

2 耶 和 华 如 此 说 : 脱 离 刀 剑 的 就 是 以 色 列 人 。 我 使 他 享 安 息 的 时 候 , 他 曾 在 旷 野 蒙 恩 。

3 古 时 ( 或 译 : 从 远 方 ) 耶 和 华 向 以 色 列 ( 原 文 是 我 ) 显 现 , 说 : 我 以 永 远 的 爱 爱 你 , 因 此 我 以 慈 爱 吸 引 你 。

4 以 色 列 的 民 ( 原 文 是 处 女 ) 哪 , 我 要 再 建 立 你 , 你 就 被 建 立 ; 你 必 再 以 击 鼓 为 美 , 与 欢 乐 的 人 一 同 跳 舞 而 出 ;

5 又 必 在 撒 玛 利 亚 的 山 上 栽 种 葡 萄 园 , 栽 种 的 人 要 享 用 所 结 的 果 子 。

6 日 子 必 到 , 以 法 莲 山 上 守 望 的 人 必 呼 叫 说 : 起 来 罢 ! 我 们 可 以 上 锡 安 , 到 耶 和 华 ― 我 们 的   神 那 里 去 。

7 耶 和 华 如 此 说 : 你 们 当 为 雅 各 欢 乐 歌 唱 , 因 万 国 中 为 首 的 欢 呼 。 当 传 扬 颂 赞 说 : 耶 和 华 啊 , 求 你 拯 救 你 的 百 姓 以 色 列 所 剩 下 的 人 。

8 我 必 将 他 们 从 北 方 领 来 , 从 地 极 招 聚 ; 同 着 他 们 来 的 冇 瞎 子 、 瘸 子 、 孕 妇 、 产 妇 ; 他 们 必 成 为 大 帮 回 到 这 里 来 。

9 他 们 要 哭 泣 而 来 。 我 要 照 他 们 恳 求 的 引 导 他 们 , 使 他 们 在 河 水 旁 走 正 直 的 路 , 在 其 上 不 至 绊 跌 ; 因 为 我 是 以 色 列 的 父 , 以 法 莲 是 我 的 长 子 。

10 列 国 啊 , 要 听 耶 和 华 的 话 , 传 扬 在 远 处 的 海 岛 说 : 赶 散 以 色 列 的 必 招 聚 他 , 又 看 守 他 , 好 象 牧 人 看 守 羊 群 。

11 因 耶 和 华 救 赎 了 雅 各 , 救 赎 他 脱 离 比 他 更 强 之 人 的 手 。

12 他 们 要 来 到 锡 安 的 高 处 歌 唱 , 又 流 归 耶 和 华 施 恩 之 地 , 就 是 冇 五 榖 、 新 酒 , 和 油 , 并 羊 羔 、 牛 犊 之 地 。 他 们 的 心 必 象 浇 灌 的 园 子 ; 他 们 也 不 再 冇 一 点 愁 烦 。

13 那 时 , 处 女 必 欢 乐 跳 舞 ; 年 少 的 、 年 老 的 , 也 必 一 同 欢 乐 ; 因 为 我 要 使 他 们 的 悲 哀 变 为 欢 喜 , 并 要 安 慰 他 们 , 使 他 们 的 愁 烦 转 为 快 乐 。

14 我 必 以 肥 油 使 祭 司 的 心 满 足 ; 我 的 百 姓 也 要 因 我 的 恩 惠 知 足 。 这 是 耶 和 华 说 的 。

15 耶 和 华 如 此 说 : 在 拉 玛 听 见 号 咷 痛 哭 的 声 音 , 是 拉 结 哭 他 儿 女 , 不 肯 受 安 慰 , 因 为 他 们 都 不 在 了 。

16 耶 和 华 如 此 说 : 你 禁 止 声 音 不 要 哀 哭 , 禁 止 眼 目 不 要 流 泪 , 因 你 所 做 之 工 必 冇 赏 赐 ; 他 们 必 从 敌 国 归 回 。 这 是 耶 和 华 说 的 。

17 耶 和 华 说 : 你 末 后 必 冇 指 望 ; 你 的 儿 女 必 回 到 自 己 的 境 界 。

18 我 听 见 以 法 莲 为 自 己 悲 歎 说 : 你 责 罚 我 , 我 便 受 责 罚 , 象 不 惯 负 轭 的 牛 犊 一 样 。 求 你 使 我 回 转 , 我 便 回 转 , 因 为 你 是 耶 和 华 ― 我 的   神 。

19 我 回 转 以 后 就 真 正 懊 悔 ; 受 教 以 后 就 拍 腿 歎 息 ; 我 因 担 当 幼 年 的 凌 辱 就 抱 愧 蒙 羞 。

20 耶 和 华 说 : 以 法 莲 是 我 的 爱 子 么 ? 是 可 喜 悦 的 孩 子 么 ? 我 每 逢 责 备 他 , 仍 深 顾 念 他 ; 所 以 我 的 心 肠 恋 慕 他 ; 我 必 要 怜 悯 他 。

21 以 色 列 民 ( 原 文 是 处 女 ) 哪 , 你 当 为 自 己 设 立 指 路 碑 , 竖 起 引 路 柱 。 你 要 留 心 向 大 路 , 就 是 你 所 去 的 原 路 ; 你 当 回 转 , 回 转 到 你 这 些 城 邑 。

22 背 道 的 民 ( 原 文 是 女 子 ) 哪 , 你 翻 来 覆 去 要 到 几 时 呢 ? 耶 和 华 在 地 上 造 了 一 件 新 事 , 就 是 女 子 护 卫 男 子 。

23 万 军 之 耶 和 华 ― 以 色 列 的   神 如 此 说 : 我 使 被 掳 之 人 归 回 的 时 候 , 他 们 在 犹 大 地 和 其 中 的 城 邑 必 再 这 样 说 : 公 义 的 居 所 啊 , 圣 山 哪 , 愿 耶 和 华 赐 福 给 你 。

24 犹 大 和 属 犹 大 城 邑 的 人 , 农 夫 和 放 羊 的 人 , 要 一 同 住 在 其 中 。

25 疲 乏 的 人 , 我 使 他 饱 饫 ; 愁 烦 的 人 , 我 使 他 知 足 。

26 先 知 说 : 我 醒 了 , 觉 着 睡 得 香 甜 !

27 耶 和 华 说 : 日 子 将 到 , 我 要 把 人 的 种 和 牲 畜 的 种 播 种 在 以 色 列 家 和 犹 大 家 。

28 我 先 前 怎 样 留 意 将 他 们 拔 出 、 拆 毁 、 毁 坏 、 倾 覆 、 苦 害 , 也 必 照 样 留 意 将 他 们 建 立 、 栽 植 。 这 是 耶 和 华 说 的 。

29 当 那 些 日 子 , 人 不 再 说 : 父 亲 吃 了 酸 葡 萄 , 儿 子 的 牙 酸 倒 了 。

30 但 各 人 必 因 自 己 的 罪 死 亡 ; 凡 吃 酸 葡 萄 的 , 自 己 的 牙 必 酸 倒 。

31 耶 和 华 说 : 日 子 将 到 , 我 要 与 以 色 列 家 和 犹 大 家 另 立 新 约 ,

32 不 象 我 拉 着 他 们 祖 宗 的 手 , 领 他 们 出 埃 及 地 的 时 候 , 与 他 们 所 立 的 约 。 我 虽 作 他 们 的 丈 夫 , 他 们 却 背 了 我 的 约 。 这 是 耶 和 华 说 的 。

33 耶 和 华 说 : 那 些 日 子 以 后 , 我 与 以 色 列 家 所 立 的 约 乃 是 这 样 : 我 要 将 我 的 律 法 放 在 他 们 里 面 , 写 在 他 们 心 上 。 我 要 作 他 们 的   神 , 他 们 要 作 我 的 子 民 。

34 他 们 各 人 不 再 教 导 自 己 的 邻 舍 和 自 己 的 弟 兄 说 : 你 该 认 识 耶 和 华 , 因 为 他 们 从 最 小 的 到 至 大 的 都 必 认 识 我 。 我 要 赦 免 他 们 的 罪 孽 , 不 再 纪 念 他 们 的 罪 恶 。 这 是 耶 和 华 说 的 。

35 那 使 太 阳 白 日 发 光 , 使 星 月 冇 定 例 , 黑 夜 发 亮 , 又 搅 动 大 海 , 使 海 中 波 浪 匉 訇 的 , 万 军 之 耶 和 华 是 他 的 名 。 他 如 此 说 :

36 这 些 定 例 若 能 在 我 面 前 废 掉 , 以 色 列 的 后 裔 也 就 在 我 面 前 断 绝 , 永 远 不 再 成 国 。 这 是 耶 和 华 说 的 。

37 耶 和 华 如 此 说 : 若 能 量 度 上 天 , 寻 察 下 地 的 根 基 , 我 就 因 以 色 列 后 裔 一 切 所 行 的 弃 绝 他 们 。 这 是 耶 和 华 说 的 。

38 耶 和 华 说 : 日 子 将 到 , 这 城 必 为 耶 和 华 建 造 , 从 哈 楠 业 楼 直 到 角 门 。

39 准 绳 要 往 外 量 出 , 直 到 迦 立 山 , 又 转 到 歌 亚 。

40 抛 尸 的 全 谷 和 倒 灰 之 处 , 并 一 切 田 地 , 直 到 汲 沦 溪 , 又 直 到 东 方 马 门 的 拐 角 , 都 要 归 耶 和 华 为 圣 , 不 再 拔 出 , 不 再 倾 覆 , 直 到 永 远 。