1 Vzácnější jest jméno dobré než bohatství veliké, a přízeň lepší než stříbro a zlato.

2 Bohatý a chudý potkávají se, učinitel obou jest Hospodin.

3 Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.

4 Pokory a bázně Hospodinovy odplata jest bohatství a sláva i život.

5 Trní a osídla jsou na cestě převráceného; kdož ostříhá duše své, vzdálí se od nich.

6 Vyučuj mladého podlé způsobu cesty jeho; nebo když se i zstará, neuchýlí se od ní.

7 Bohatý nad chudými panuje, a vypůjčující bývá služebníkem toho, jenž půjčuje.

8 Kdo rozsívá nepravost, žíti bude trápení; prut zajisté prchlivosti jeho přestane.

9 Oko dobrotivé, onoť požehnáno bude; nebo udílí z chleba svého chudému.

10 Vyvrz posměvače, a odejdeť svada, anobrž přestane svár a lehkost.

11 Kdo miluje čistotu srdce, a v čích rtech jest příjemnost, takového král přítelem bývá.

12 Oči Hospodinovy ostříhají umění, ale snažnosti ošemetného převrací.

13 Říká lenoch: Lev jest vně, naprostřed ulic byl bych zabit.

14 Jáma hluboká ústa postranních; ten, na kohož se hněvá Hospodin, vpadne tam.

15 Bláznovství přivázáno jest k srdci mladého, ale metla kázně vzdálí je od něho.

16 Kdo utiská nuzného, aby rozmnožil své, a dává bohatému, jistotně bude v nouzi.

17 Nakloň ucha svého, a slyš slova moudrých, a mysl svou přilož k učení mému.

18 Nebo to bude utěšenou věcí, jestliže je složíš v srdci svém, budou-li spolu nastrojena ve rtech tvých.

19 Aby bylo v Hospodinu doufání tvé, oznamujiť to dnes. I ty také ostříhej toho.

20 Zdaližť jsem nenapsal znamenitých věcí z strany rad a umění,

21 Aťbych v známost uvedl jistotu řečí pravých, tak abys vynášeti mohl slova pravdy těm, kteříž by k tobě poslali?

22 Nelup nuzného, proto že nuzný jest, aniž potírej chudého v bráně.

23 Nebo Hospodin povede při jejich, a vydře duši těm, kteříž vydírají jim.

24 Nebývej přítelem hněvivého, a s mužem prchlivým neobcuj,

25 Abys se nenaučil stezkám jeho, a nevložil osídla na duši svou.

26 Nebývej mezi rukojměmi, mezi slibujícími za dluhy.

27 Nemáš-li, čím bys zaplatil, proč má kdo bráti lůže tvé pod tebou?

28 Nepřenášej mezníku starodávního, kterýž učinili otcové tvoji.

29 Vídáš-li, že muž snažný v díle svém před králi stává? Nestává před nepatrnými.

1 Nomo bona estas pli preferinda, ol granda riĉeco; Kaj bona estimo, ol arĝento kaj oro.

2 Riĉulo kaj malriĉulo renkontiĝas: Ilin ambaŭ kreis la Eternulo.

3 Prudentulo antaŭvidas malbonon, kaj kaŝiĝas; Sed naivuloj antaŭenpaŝas, kaj difektiĝas.

4 Por humileco kaj timo antaŭ la Eternulo Oni ricevas riĉecon kaj honoron kaj vivon.

5 Dornoj kaj retoj estas sur la vojo de malbonagulo; Kiu gardas sian animon, tiu malproksimiĝas de ili.

6 Instruu knabon konforme al lia vojo, Kaj eĉ maljuniĝinte li ne dekliniĝos de ĝi.

7 Riĉulo regas super malriĉuloj, Kaj kiu prunteprenas, tiu estas sklavo de la pruntedoninto.

8 Kiu semas maljustaĵon, tiu rikoltos suferon, Kaj la kano de lia krueleco rompiĝos.

9 Bonokululo estos benata; Ĉar li donas el sia pano al malriĉulo.

10 Forpelu blasfemulon, kaj foriros malpaco, Kaj ĉesiĝos malkonsento kaj ofendo.

11 Kiu amas purecon de koro kaj agrable parolas, Al tiu la reĝo estas amiko.

12 La okuloj de la Eternulo gardas la prudenton; Sed la vortojn de maliculo Li renversas.

13 Mallaborulo diras:Leono estas ekstere, Mi povus esti mortigita meze de la strato.

14 La buŝo de malĉastulino estas profunda foso; Kiun la Eternulo koleras, tiu tien enfalas.

15 Malsaĝeco forte sidas en la koro de knabo; Sed vergo punanta ĝin elpelas el ĝi.

16 Kiu premas malriĉulon, por pligrandigi sian riĉecon, Tiu donas al riĉulo, por ke li malriĉiĝu.

17 Klinu vian orelon kaj aŭskultu vortojn de saĝuloj, Kaj direktu vian koron al mia instruo;

18 Ĉar ili estos agrablaj, se vi gardos ilin en via interno; Ili estos ĉiuj pretaj sur viaj lipoj.

19 Ke al la Eternulo estu via fido, Tion mi instruis al vi hodiaŭ.

20 Ĉu mi ne skribis al vi tion trifoje Kun konsiloj kaj scio,

21 Por sciigi al vi la ĝustecon de la paroloj de vero, Por ke vi transdonu la parolojn de vero al tiuj, kiuj vin sendis?

22 Ne prirabu malriĉulon, pro tio, ke li estas malriĉa; Kaj ne premu senhavulon ĉe la pordego;

23 Ĉar la Eternulo defendos ilian aferon Kaj dispremos iliajn premantojn.

24 Ne amikiĝu kun homo kolerema, Kaj ne komunikiĝu kun homo flamiĝema;

25 Ke vi ne lernu lian vojon Kaj ne ricevu reton por via animo.

26 Ne estu inter tiuj, kiuj firmigas per mano, Kiuj garantias por ŝuldoj.

27 Se vi ne havos per kio pagi, Oni ja prenos vian litaĵon de sub vi.

28 Ne forŝovu la antikvajn limojn, Kiujn faris viaj patroj.

29 Se vi vidas homon lertan en sia profesio, li staros antaŭ reĝoj; Li ne staros antaŭ maleminentuloj.